Víš, proč se slaví Den svatého Patrika? Kde se vzala zelená řeka, zelené pivo a nekonečná párty? Nespoutané pití alkoholu vychází kupodivu z křesťanské tradice.
Den svatého Patrika má pověst (minimálně) 24hodinové párty, kdy se lidé mohou bezstarostně opít a nosit při tom zelené oblečení. Postupem let, když už ne přímo jako náboženský den, se začal slavit alespoň marketingově téměř po celém světě. Současné oslavy Dne svatého Patrika se z většiny vyznačují komerčními talismany, čtyřlístky a zeleným pivem, tohle všechno však nemá s historickou postavou svatého Patrika, jemuž je den věnován, téměř nic společného. Trvalo celá staletí, než svátek získal prvky, které jsou pro něj nyní typické.
Oslavy 17. března jsou zapsány v irských tradicích již přes tisíc let, církev uznala svátek na počest patrona Irska až v roce 1631. Svatý Patrik, který zemřel kolem pátého století, tak „svůj den“ oficiálně získal až 12 století po své smrti. Narodil se v římské Británii, v 16 letech byl unesen a přivezen do Irska jako otrok, odkud později utekl. Vrátil se až jako kněz, aby irským lidem přinesl křesťanství. Zajímavostí je, že patrně kvůli době, ve které žil, nebyl Patrik nikdy kanonizován. Zapsal se jako „svatý“ zkrátka díky lidovému uznání a některé křesťanské církve jej takto přijímají.
Nekonečná párty a čtyřlístek
Až teprve na počátku 18. století se mnohé z tradic, které se s tímto dnem spojují, rozjely na plné obrátky. Nespoutané pití alkoholu a „nekončící párty“ vychází kupodivu z křesťanské tradice. Svátek totiž původně připadá na dobu půstu před Velikonocemi, a poskytoval tak křesťanům den volna od povinné abstinence. Kolem roku 1720 však církev zjistila, že se jí to malinko vymklo z rukou, a snažila se svátek de facto rebrandovat na něco jiného než právě nespoutané pití. Tehdy se objevil čtyřlístek jako hlavní symbol, se kterým se svátek pojí.
Legendy tvrdí, že symbol jetele pro štěstí, který má ale v Irsku tři lístky, ne čtyři, je se svatým Patrikem spojován proto, že na něm tento světec vysvětlil nevěřícímu člověku koncept Otce, Syna a Ducha svatého.
Co se týká zeleného piva, to se objevilo ještě později. Až koncem 20. století Irsko zrušilo zákon, podle kterého bylo původně všechno – včetně hospod – na tento den zavřeno. Od té doby se díky marketingovému tlaku Budweiseru v 80. letech 20. století stalo pití piva běžným způsobem oslav bez ohledu na to, že se svatým Patrikem nemá nic společného.
Zelená barva
Ikonická zelená barva, která se každému v souvislosti s tímto svátkem vybaví a kterou ti, již jej slaví, nemohou druhý den v kocovině ani vidět, také nebyla se svátkem spojována od počátku.
Jedeš do Berlína? Toto jsou tipy na nejlepší jídlo, sekáče a noční život
24. ledna 2023 v 13:00
Tradicí se stala až v roce 1798, kdy došlo k irskému povstání proti britské nadvládě. Až do povstání byla se svatým Patrikem spojována modrá barva, která se objevovala na královském dvoře i na starých irských vlajkách. Ale protože Britové nosili červenou a povstání bylo velmi krvavé a vyžádalo si až třicet tisíc obětí, rozhodli se Irové nosit kontrastní zelenou. Během povstání zpívali píseň The Wearing of the Green, čímž význam této barvy v irské historii ještě umocnili.
Oslavy v Americe
Den svatého Patrika je ve vší podstatě naprosto irský. Proč tedy mohutné oslavy, které můžeme vidět v médiích i pop kultuře, probíhají především v USA? Jako ve spoustě kapitolách americké historie i zde hraje hlavní roli emigrace. Během hladomorů, které postihly Irsko v 19. století, opustily Irsko asi 2 miliony lidí, z nichž se většina usadila právě v Americe a Británii.
V 50. letech 19. století tvořili Irové až čtvrtinu obyvatel měst, jako je Liverpool nebo Boston. V těchto komunitách se vytvořila irská identita založená na silné katolické víře a tehdejším politickém zájmu: nezávislosti na Británii. I přesto, že američtí občané neměli důvod se příliš zajímat o irské vnitrostátní záležitosti, svátek, který byl spojený s celodenním pitím piva, si velmi rychle oblíbili.
V polovině 20. století se svátek vyvinul v oslavu všeho irského a byl zaveden po celých Státech. Vzhledem k tomu, že se tou dobou hlásilo k irskému původu přibližně 40 milionů Američanů, začal tento den představovat hlavně příležitost pro politiky, jak si získat přízeň této menšiny.
Irové byli v Americe dlouho oběťmi předsudků typu, že jsou to agresivní opilci, a nikdo je moc nechtěl zaměstnávat. V průběhu 20. století se to ale změnilo. Ostražitost nahradil pozitivnější obraz duchaplných lidí, kteří se nebrání občasné skleničce alkoholu. To také pomohlo podpořit představu Dne svatého Patrika jako ideální záminky k pořádání večírků.
Dnes jsou jedny z největších amerických oslav tohoto dne v Chicagu. Nejvíce je proslavilo obarvování řeky Chicago na zelenou. Řeka se v Chicagu poprvé zazelenala před šedesáti lety. Nápad pochází od instalatéra Stephena Baileyho, kterého inspirovalo barvivo používané ke zjištění závad na těsnění potrubí. Oranžové barvivo se po smíchání s vodou změní na smaragdově zelenou, díky čemuž se zjistí, kde potrubí netěsní.
Nápad nalít barvivo do řeky a obarvit ji tak celou nazeleno byl poprvé zrealizován roku 1962. Původně bylo použito přes 45 tisíc litrů barviva a řeka Chicago se zbarvila na několik dní. V současnosti se používá přes 27 tisíc litrů ekologického barviva, které dá řece zelený „přeliv“ asi na pět hodin. Odborový svaz instalatérů dodnes drží čestné místo v barvení řek a jejich ekologický recept na barvivo zůstává přísně střeženým tajemstvím.
