Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates uvedl, že se vznik umělé inteligence (AI) a její vývoj dají svou důležitostí přirovnat například k vynálezu mikroprocesorů, stolních počítačů, internetu nebo mobilních telefonů.
Jak uvádí jeden z nejznámějších amerických tech podnikatelů a taktéž jeden z nejbohatších lidí planety, umělá inteligence „změní způsoby lidské práce, učení, cestování, získávání zdravotní péče a komunikace“. Informuje BBC.
Všechny své myšlenky zapracoval do blogového příspěvku s názvem „Doba AI začala“. Zaměřil se zejména na technologii, kterou například využívá v poslední době značně populární chatbot ChatGPT.
Konkrétně tento chatbot a další technologie vytvořené neziskovou organizací pro výzkum umělé inteligence OpenAI získaly v lednu tohoto roku od „Gatesova“ Microsoftu, v němž stále působí jako poradce, investici v hodnotě několika miliard dolarů na další vývoj. To ale nenechává spát konkurenci; podobný chatbot, který je naprogramován tak, aby odpovídal na otázky v opravdu „lidské“ řeči, vyvinula i společnost Google. Jmenuje se Bard.
Gates se ve svém blogu nicméně věnuje firmě OpenAI a jejímu pokroku, který údajně sleduje již od roku 2016. „V polovině roku 2022 jsem byl jejich prací tak nadšený, že jsem jim předložil výzvu: vycvičit umělou inteligenci tak, aby složila pokročilou zkoušku z biologie a aby zvládla odpovídat na otázky, na které nebyla speciálně vyškolena,“ uvedl. Zkoušku si vybral proto, že nejde o „prosté opakování vědeckých faktů, ale žádá si, aby bylo o biologii kriticky přemýšleno“.
„Myslel jsem, že je to zaměstná na dva nebo tři roky. Dokončili to během několika měsíců,“ dodal miliardář.
Využití AI ve filantropii
Gates byl údajně celým tímto pokrokem opravdu uchvácen a tvrdil, že je to stejně velký pokrok jako vytvoření Grafického uživatelského rozhraní v roce 1980, které umožňuje uživateli ovládat počítač pomocí interaktivních grafických ovládacích prvků, jako jsou ikony.
V dnešní době je Gates především filantropem, zajímalo ho proto, jak se technologie může v budoucnu využít v této oblasti.
„Hodně jsem přemýšlel o tom, (...) jak může AI snížit nejhorší světové nerovnosti. Celosvětově nejhorší je nerovnost ve zdraví: každý rok umírá 5 milionů dětí ve věku do 5 let. To je sice méně než 10 milionů před dvěma desetiletími, ale stále je to překvapivě vysoké číslo,“ argumentoval.
„Téměř všechny tyto děti se narodily v chudých zemích a umírají na příčiny, kterým lze předejít, jako průjem nebo malárie. Nelze si představit lepší využití AI, než je záchrana dětských životů,“ dodal. Zároveň ale uvedl, že je nutné „omezit rizika“, která mohou být s AI spojena.
