Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rostlinné nápoje zažívají v posledních letech velký boom. Někteří je konzumují ze zdravotních, etických a ekologických důvodů – a dalším prostě chutnají. S nutriční terapeutkou Andreou Jakešovou z Ne hladu se Refresher podívá na zoubek jejich složení.
Počet lidí, kteří uvažují o snížení počtu živočišných produktů ve svém jídelníčku, pomalu, ale jistě roste. Silnou motivací pro mnoho z těch, již pijí rostlinné nápoje (oficiálně není možné používat název rostlinné „mléko“, pozn. red.) namísto mléka, je jejich potenciální přínos pro životní prostředí. Vědecké týmy uvádí, že produkce výrobků z kravského mléka je charakteristická vyšší emisí skleníkových plynů, eutrofizací, spotřebou půdy a vody než všechna mléka rostlinného původu v přepočtu na litr.
Ovšem rozsah a povaha těchto enviromentálních přínosů závisí na typu zvolené alternativy mléka; například mandlový nápoj může mít lepší skóre v jedné kategorii, ale horší v jiné.
Ekologickou stopu jednotlivých nápojů si můžeš prohlédnout v našem grafu:
Benefity rostlinných nápojů jsou již všeobecně známy. Některé mohou obsahovat vyšší množství minerálních látek, jsou méně kalorické a mají nižší glykemický index. Zatímco ale živočišné mléko obsahuje jednu složku – a sice mléko –, u rostlinných alternativ nás může z výčtu obsažených složek přecházet zrak. Nechybí přidaná sůl, cukr a možná překvapivě: olej.
Podíváme-li se například na mandlový nápoj, zjistíme, že kromě vody a vitaminů vypijeme také cukr, fosforečnan vápenatý, jedlou mořskou sůl, stabilizátory (karubin, guma gellan) či emulgátory (slunečnicový lecitin). Samotné mandle pak nápoj obsahuje ve zhruba 2 až 3 procentech.
Je to logické. Mnoho složek, které se přidávají do rostlinných nápojů, se přidává proto, aby výrobek dosáhl struktury a barvy podobné živočišnému mléku. Složení je pak ještě „zatíženější“ v případě, že se jedná o nápoje z řady „barista“ – tedy nápoje pro přípravu kávy. Do nich se pro lepší napěnění přidává ještě slunečnicový nebo řepkový olej. Rozhodli jsme se tedy zjistit, zda rostlinné nápoje získaly nálepku „zdravější alternativy“ oprávněně.
Jak v rozhovoru pro Refresher říká nutriční terapeutka Andrea Jakešová z týmu odbornic „Ne hladu“, rostlinné nápoje mohou mít zcela jistě své místo v našem jídelníčku. Jako u všech potravin bychom ale měli být pozorní ke složení.
Barista rostlinné nápoje podle ní mohou obsahovat přídavek buď řepkového, nebo slunečnicového oleje a někdy také stabilizátory. „Řepkový olej je svým složením k běžné konzumaci určitě vhodnější, takže bych primárně volila nápoje s ním. Nicméně nutné je si také říct, jaké množství ho v nápoji skutečně je. Většinou se jedná v nápoji o celkový obsah 0,5–3,5 % tuku. Pokud si tedy občasně dáte nápoj s 1 % tuku ze slunečnicového oleje, asi bych to příliš neřešila. Pokud si každé ráno dáte latté s ovesným mlékem se 3,5 % tuku, tam už bych sahala primárně po tom s přídavkem řepkového oleje,“ říká Jakešová.
Když už nápoje s přídavkem oleje, tak primárně spíš s řepkovým.
Netřeba se podle ní obávat ani potenciálně přítomných stabilizátorů: „Jedná se o složky, které pomáhají s texturou a konzistencí, a většinou se jedná o přírodní, rozpustnou vlákninu – například arabská guma nebo karubin.“
Přestože nás výčet obsažených složek v rostlinných nápojích může vyděsit, není dle Jakešové nutné se jich bát. Jako u všeho samozřejmě záleží na rozumném množství. „Ve složení bych se malého množství přidaného tuku, bílkoviny (například luštěninové) nebo rozpustné vlákniny nebála. Fajn bonusem je přídavek vápníku a vitaminu D. Nevadí nám ani malé množství soli – opravdu se nejedná o velká množství,“ říká nutriční terapeutka.
Zdroj: PxFuel/volně k užití
K běžné konzumaci ale nedoporučuje pořizovat mléka slazená. „U sušených nápojů (např. u sušeného sójového mléka) bych se vyhýbala těm, které obsahují částečně ztužený tuk. Takové už se snad ale v obchodech objevují jen minimálně,“ dodává.
Tip 💡 Pokud ti záleží na 100% „čistém“ složení, v obchodech se dají nalézt i rostlinná mléka složená jen ze dvou ingrediencí. Například společnost Natrue má na svých výrobcích vždy uvedeno, z kolika složek se daný produkt skládá. V jejich ovesném nápoji tak nalezneš pouze vodu a oves.
Důležité je hlídat si přísun bílkovin
Rostlinné nápoje jsou podle nutriční terapeutky dobrou náhradou pro ty, kteří mají laktózovou intoleranci a rádi si dopřejí kávu s mlékem. „Alternativou v takovém případě je i mléko bezlaktózové, ale to není vždycky k dostání. Benefitem pro některé určitě může být i jiná chuť,“ říká. Jakešová ale upozorňuje na to, že pokud rostlinné nápoje konzumujeme pravidelně a nejíme mnoho jiných mléčných výrobků, měli bychom se zaměřit na to, aby byly obohaceny o vápník a vitamin D.
Rostlinné nápoje s výjimkou sójového nejsou zdrojem bílkovin, takže pokud se někdo snaží o dostatek bílkovin v jídelníčku a zamění třeba ranních 300 mililitrů mléka do kaše například za mandlové, množství bílkovin se sníží.
Je podle ní důležité mít také na paměti, že s výjimkou sójového nápoje ty rostlinné složením příliš nekopírují mléko kravské, například jeho obsah bílkovin. „Kravské mléko je dobrým zdrojem vápníku (obecně jsou mléko a mléčné výrobky nejzásadnějším zdrojem vápníku) a vitaminu D, obsahuje také bílkoviny,“ doplňuje.
Jakešová závěrem dodává, že přestože může kravské mléko obsahovat více tuku než to rostlinné, neměli bychom jej nálepkovat jako „nezdravé“. „Pokud je mléko tučnější, neobsahuje ten úplně ideální tuk, který bychom měli konzumovat nejvíc, čili je to zde jako vždycky o množství a o té tučnosti. Mléko rozhodně není potřeba vnímat jako nezdravé. Nicméně ne všichni ho konzumovat mohou či chtějí a pro ty jsou rostlinné nápoje fajn možností. A někomu prostě jen chutnají víc,“ říká odbornice.
Tip 💡 Zkus si vyrobit vlastní rostlinný nápoj! Allplants: Většina rostlinných nápojů se vyrábí stejným postupem. Hlavní složka (například ořechy) se namočí na několik hodin do vody a poté se rozmixuje na pyré. Tato směs se přefiltruje a převaří se. Poté můžeš přidat i dochucovadla dle libosti, například vanilku nebo sladidlo.
Záměnu mléka za rostlinný nápoj by ale Jakešová nedoporučila těm, kteří řeší osteoporózu, tedy odvápňování kostí, a musí se snažit o vyšší obsah vápníku v jídelníčku. „Možností by stále byly rostlinné nápoje obohacené o vápník a vitamin D, které by problém řešily, ale bohužel ne vždycky obohacené k dostání jsou. Dále bych měla na paměti, že rostlinné nápoje s výjimkou sójového nejsou zdrojem bílkovin, takže pokud se někdo snaží o dostatek bílkovin v jídelníčku a zamění třeba ranních 300 mililitrů mléka do kaše například za mandlové, množství bílkovin se sníží,“ upozorňuje.
Sečteno, podtrženo: některé potraviny bychom neměli nálepkovat jako ty „dobré“ či „zdravé“ a jiné jako „nezdravé“. Nelze tak jednoznačně říci, zda jsou rostlinné nápoje vhodnější ke konzumaci než živočišné mléko. To záleží mimo jiné na tom, jaký druh a značku piješ, kolik obsahuje přidaných cukrů, a hlavně jak zapadá do tvého celkového jídelníčku. Zmíněné benefity se ale rostlinným nápojům s fajn složením odepřít nedají. Tak na zdraví!
