Vyfoukli jim slávu, peníze i Nobelovu cenu. Historie je plná mužů, kteří ženám kradou nápady, objevy či vynálezy

Za první počítačovou programátorku totiž bývá označována anglická matematička a dcera básníka lorda Byrona Ada Lovelace. Právě ona v 19. století napsala první algoritmus pro stroj. Její láska k matematice a mechanice se projevovala už v dětství a plně se rozvinula poté, co se seznámila s „otcem počítače“ Charlesem Babbagem. Ada byla jeho nápady tak unesená, že s Charlesem dlouhé roky vedla korespondenci o matematických myšlenkách. 

Doporučeno

Nejsem slepice, kamarádím se raději s klukama. Jak společnost vede ženy k sebenenávisti 24. října 2022 v 6:00

Jak upozorňuje portál MPG, v roce 1848 matematička přeložila do angličtiny jeho článek o analytickém motoru, přičemž k textu přiložila i své poznámky – ty ale byly nakonec třikrát delší než samotný přepis. V dnes již slavném zápisku „G“ Lovelace rovněž přidává popis výpočtu Bernoulliho čísel pomocí Babbageova stroje krok za krokem. První algoritmus je na světě.

Přibližně sto let předtím, než Konrad Zuse navrhl první programovatelný počítač, napsala Ada Lovelace ve 40. letech 19. století první počítačový program na světě. Z dnešního pohledu je její práce vizionářská. – A. Siffert

„Za jejího života její vědecký přínos téměř nevzbudil pozornost. Význam jejích poznámek byl uznán až ve 20. století, s nástupem počítačového věku. Dnes je světoznámá, mimo jiné i proto, že v 70. letech 20. století po ní byl pojmenován počítačový jazyk ADA. Pro své úspěchy je právem označována za průkopnici moderní informatiky,“ přiblížila práci Ady Lovelace matematička Anna Siffert.

Lizzie Magie: Monopoly

Herečka, spisovatelka, básnířka, feministka, držitelka několika patentů – a také vynálezkyně nejpopulárnější stolní hry na světě, Monopoly. To byla Lizzie Magie.

Semínko o hře do Lizzie zasadila kniha Pokrok a chudoba, kterou v roce 1879 napsal sociální teoretik a ekonom Henrym George. Jeho teorie zjednodušeně říkala, že jednotlivci by měli vlastnit 100 % toho, co vyrobili nebo vytvořili, ale příroda, zejména půda, by měla patřit všem.

Doporučeno

Putující děloha dychtící po spermiích měla dohnat ženy k šílenství. Aneb čím vším si lékaři vysvětlovali hysterii 9. srpna 2022 v 6:00

Myšlenka ji uchvátila a roku 1903 dala vzniknout hře The Landlord's Game, kterou si nechala patentovat. Hru navrhla jako protest proti velkým americkým monopolistům své doby, jako byli Andrew Carnegie nebo John D. Rockefeller. The Landlord's Game měla dvě sady pravidel: antimonopolní, v níž byli všichni odměňováni při vzniku bohatství, a monopolistickou, v níž bylo cílem ovládat trh – tedy soupeře. Pravidla tak měla připomínat, že první sada je tou jedinou morální. 

„Mohla by se klidně jmenovat ‚Hra o život‘, protože obsahuje všechny prvky úspěchu a neúspěchu ve skutečném světě a jejím cílem je totéž, co se zdá být cílem lidského rodu obecně, tj. hromadění bohatství,“ popsala Magie. A opravdu, hra zrcadlí život. Především život žen, které vynalezly něco nebývalého. Hru si totiž jednoho dne zahrál jistý Charles Darrow. A jak jinak by mohla skončit, než tím, že 31. prosince 1935 obdržel patent na hru, kterou dnes známe jako Monopoly. Ajaj, Charlesi, tvoje figurka vstoupila na políčko „jdi do vězení“.

Nettie Stevens: pohlavní chromozomy

I za objevem pohlavních chromozomů stála žena. Ani jí se ale nedostalo zásluh. Proč? Neměla ty správné.

Rodačka z amerického Vermontu Nettie Stevens pracovala nejprve jako učitelka a knihovnice. Toužila ale po vzdělání. Když si tak našetřila dostatek peněz, nastoupila na Stanfordovu univerzitu, kde získala bakalářský a posléze i magisterský titul. Až ve svých 39 letech začala Stevens pracovat jako vědecká pracovnice, přičemž nejvíce se zajímala o proces určování pohlaví.

Doporučeno

Od žáků se stále očekává učení se letopočtů nazpaměť. Osudy obyčejných žen v hodinách dějepisu nenajdeme 18. července 2022 v 7:00

Při studiu moučných červů zjistila, že buňky samiček mají 20 velkých chromozomů. Sameček měl také 20 chromozomů, ale dvacátý byl výrazně menší než ostatních 19 (označení chromozomů X a Y se ustálilo později, pozn. red.). Došla k závěru, že pohlaví se dědí jako chromozomální faktor a že samci určují pohlaví potomků. „Shodou okolností“ se ale stejnému tématu ve stejné době začal věnovat i její kolega E. B. Wilson.

Wilsonova práce byla ovšem publikována dříve, a jelikož měl jako významný biolog (a muž) vyšší reputaci, je to on, komu je objev častěji připisován. Jak ale upozorňuje vědec Stephen G. Brush, Wilson pravděpodobně dospěl ke svému závěru o determinaci pohlaví až poté, co se seznámil s výsledky Nettie Stevens. Odbornice a odborníci se rovněž shodují, že její závěry byly přesnější.

Mary Anderson: stěrače

Přestože dnes už si jízdu autem v deštivém počasí bez stěračů neumíme představit, o ženě, která se o tento vynález zasloužila, se ve školách nedozvíme. 

Jednoho mrazivého dne roku 1903 se rodačka z Birminghamu v Alabamě Mary Anderson vydala trolejbusem na výlet do New Yorku. Po cestě se dívala z okénka a snažila se zachytit všechny pamětihodnosti a krásná místa, která pro ni byla nová. Marně. Přes zasněžená okna nebylo vidět zhola nic.

Potíže s viditelností přitom měl i samotný řidič – každých pár minut se musel protáhnout okénkem a sníh z čelního skla smést. Nejen že to bylo nebezpečné, ale rovněž to způsobovalo zpoždění. V roce 1903 to ale nebylo nic zvláštního, takhle se prostě řídilo a každý to akceptoval. Mary se ale v hlavě zrodil úžasný nápad: co kdyby na čelním skle byly umístěny „něco jako“ stěrače, a řidiče by tak v jízdě neohrožovalo chmurné počasí? A dokonce by je mohl ovládat z tepla vozu!

Doporučeno

S velkým tělem se dají dělat velké věci. Mám velká dlouhá prsa, naučila jsem se s nimi báječně točit dokolečka, říká Kača Olivová 8. března 2023 v 6:00

Jakmile Mary Anderson přijela zpět domů ze svého výletu – ze kterého žal nic neviděla –, sedla ke stolu a vypracovala plán na kyvné rameno s gumovou lopatkou. Historicky první funkční stěrače byly na světě. Řidič měl podle jejího plánku ve voze k dispozici páčku, pomocí které odpružené rameno s gumovou čepelí ovládal. Ještě týž rok v červnu si Anderson požádala o patent na svůj vynález a v listopadu jej získala.  

Za svůj vynález se ale Mary Anderson nedostalo pochvaly, nýbrž posměchu. Nikdo nebyl ochotný vynález koupit, všem připadal nepotřebný, až hloupý. Zařízení by prý mohlo rozptylovat řidiče a následně způsobit autonehody. „Vážená paní, dovolujeme si potvrdit přijetí Vaší nedávné nabídky ohledně prodeje Vašeho patentu. V odpovědi Vám s lítostí sdělujeme, že jej nepovažujeme za natolik obchodně hodnotný, aby nás opravňoval k jeho koupi," odmítla ji například jedna kanadská společnost. Tomu se říká prošvihnout příležitost, co?

Doporučeno

Legendární lyžařka sjela nejnebezpečnější sjezdovku světa. Jako první žena po šedesáti letech 6. března 2023 v 11:16

Podle pravnučky vynálezkyně se na odmítání vynálezu mohl podílet fakt, že Mary Anderson byla silná a nezávislá žena. „Neměla otce, neměla manžela ani syna. A svět tehdy tak trochu řídili muži,“ řekla Sara-Scott Wingo v rozhovoru pro NPR. Její patent následně vypršel dříve, než mohla někoho o užitečnosti svého vynálezu přesvědčit. Mechanické stěrače se do automobilů začaly instalovat kolem roku 1913, Mary Anderson z toho ale nikdy nic neměla.

Eunice Foote: skleníkový efekt 

Vědkyně a bojovnice za práva žen Eunice Newton Foote se narodila 17. července 1819 a je velká šance, že jsi o ní doposud neslyšel*a. Což je zvláštní, protože jako první dospěla k závěru, že některé plyny se pod vlivem slunečního záření zahřívají a že zvyšující se hladina oxidu uhličitého mění teplotu atmosféry a může ovlivnit klima. Zjednodušeně řečeno, objevila proces, který nazýváme jako změnu klimatu. 

Doporučeno

Venku znásilnění, doma bití od manžela. Na Ukrajinky dopadá válka jinak než na Ukrajince, říká feministka Marta Chumalo 23. února 2023 v 6:00

Provedla experiment se dvěma skleněnými válci, dvěma teploměry a vzduchovým čerpadlem. Do jednoho z válců napumpovala oxid uhličitý a do druhého vzduch a poté je umístila na slunce. Její objev položil základy moderního chápání tzv. skleníkového efektu.

Práce byla prezentována v srpnu roku 1856 na výročním zasedání Americké asociace pro rozvoj vědy. Závěry ovšem nepřednášela ona, ale její kolega, významný americký fyzik a vynálezce Joseph Henry. Vědecký článek s výsledky experimentu následně vědkyně publikovala v časopise American Journal of Science and Arts v listopadu téhož roku. Nikdo ale práci nevěnoval větší pozornost.

V roce 1861 pak přichází irský fyzik John Tyndall a „skleníkový efekt“ demonstruje „sofistikovaněji“. Přestože se Tyndall ke studii Eunice Foote neodvolával, odborníci se shodují, že její práce jeho pozdější experiment přinejmenším ovlivnila. Ale zatímco Tyndall je připomínán jako jeden ze zakladatelů nauky o změně klimatu, Foote byla až do počátku 21. století zapomenuta.

Je to připomínka boje, kterým ženy prošly, aby se prosadily ve vědě a společnosti. Její příběh je také připomínkou toho, že základy vědy o klimatu, jako je oteplovací potenciál oxidu uhličitého, byly prokázány již před více než 150 lety.