Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
17. března 2023 11:00
Čas čtení 8:12
Adéla Ježková

Vyfoukli jim slávu, peníze i Nobelovu cenu. Historie je plná mužů, kteří ženám kradou nápady, objevy či vynálezy

Vyfoukli jim slávu, peníze i Nobelovu cenu. Historie je plná mužů, kteří ženám kradou nápady, objevy či vynálezy
Zdroj: Historic Computer Images/volně k užití
HISTORIE DRUHÝ POHLED FEMINISMUS HISTORIE
Uložit Uložené

Struktura DNA, první počítače, stolní hra Monopoly, skleníkový efekt i stěrače. To všechno objevily či vynalezly ženy, uznání se jim ale nikdy nedostalo.

Jev, kdy se průkopnické objevy, vynálezy a myšlenky žen zametají pod koberec a posměšně se na ně ukazuje prstem, aby je posléze v bleděmodrém mohli vydávat muži za své, popsala americká historička Margaret Rossiter jako „Matildin efekt“. Pojmenování získal po sufražetce Matildě J. Gage, která na konci devatenáctého století jev sama zažila i artikulovala.

Doporučeno
Kvíz MDŽ speciál: Jak dobře znáš ženy? Kvíz MDŽ speciál: Jak dobře znáš ženy? 8. března 2023 13:00

„Přestože vědecké vzdělání ženy bylo hrubě zanedbáváno, některé z nejvýznamnějších vynálezů světa jsou její zásluhou,“ napsala Gage v dnes již kultovním článku. Zapomenutých Matild, které přepsaly dějiny, je nespočet. Přinášíme ti příběhy významných vědkyní, jejichž vynálezy či objevy jim ukradli mužští kolegové. Je to ale, bohužel, jen špička ledovce.

Doporučeno
Za Chartou 77 byly i odhodlané ženy. Na jejich ramenech stál disent i domácnosti zároveň Za Chartou 77 byly i odhodlané ženy. Na jejich ramenech stál disent i domácnosti zároveň 17. listopadu 2022 13:00

Rosalind Franklin: struktura DNA

Rosalind Franklin se narodila 25. července 1920 v Londýně do bohaté židovské rodiny, která ji vedla ke vzdělání. V 18 letech se proto zapsala na Newnham Women's College na univerzitě v Cambridge, kde studovala fyziku a chemii. Po absolvování studia odešla pracovat do Britské asociace pro výzkum využití uhlí, kde rovněž vypracovala doktorskou práci o pórovitosti uhlí, která si vysloužila uznání napříč akademickou obcí.

Po druhé světové válce se Franklin přestěhovala do Paříže, kde se zdokonalovala v rentgenové krystalografii. Po čtyřech letech se vrátila do Londýna a přijala práci na King's College, kde posléze začala se svým kolegou Mauricem Wilkinsem pracovat na nalezení struktury DNA. Ideální spolupráce to ale nebyla, nedokázali se totiž na ničem shodnout a neustále se hádali. Aby tak vůbec byli schopni pracovat, raději se jeden druhému vyhýbali.

Svá zjištění prezentovala výzkumnice na přednášce v King's College. Té se – překvapení! – zúčastnil i James Watson.

Zatímco práce o samotě Rosalindě nevadila, Maurice ji úplně nezvládal. I proto se vydal hledat společnost do jiné laboratoře, kde pracovali jeho známí Francis Crick a James Watson na sestavení modelu molekuly DNA. Z tohoto kamarádšoftu bohužel nevzešlo pro Rosalindu nic dobrého – byť o tajném docházení do konkurenční laboratoře neměla ani tušení.

Doporučeno
Tlaky, očekávání a stereotypy provází ženu celým životem. Jsme naštvané a máme toho dost, zní z nové knihy Šárky Homfray Tlaky, očekávání a stereotypy provází ženu celým životem. Jsme naštvané a máme toho dost, zní z nové knihy Šárky Homfray 4. prosince 2022 11:00

Na scénu totiž přichází tzv. „fotografie 51“ – tedy snímek, který bývá označován za „nejdůležitější fotografii všech dob“. Tento rentgenový difrakční snímek molekuly DNA, na kterém je zřetelná šroubovice, pořídila Franklin ve spolupráci se studentem Raymondem Goslingem. Svá zjištění prezentovala výzkumnice na přednášce v King's College. Té se – překvapení! – zúčastnil i James Watson. Přestože se dušoval, že na přednášce nedával pozor, později vyšlo najevo, že Wilkins sdílel s dvojicí dosud nepublikovaná data včetně této fotografie.

Právě „fotografie 51“ byla tím posledním vodítkem, které umožnilo mužské trojici dát si 1 a 1 dohromady a pochopit, že DNA je dvojitá šroubovice. V roce 1962 byla Jamesi Watsonovi, Francisi Crickovi a Maurici Wilkinsovi udělena Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství za vyřešení struktury DNA, čtyři roky poté, co Franklin zemřela na rakovinu vaječníků. Její přínos čeká na docenění dodnes.

Vědkyně Rosalind Franklin v Paříži.
Vědkyně Rosalind Franklin v Paříži. Zdroj: WikimediaCommons/volně k užití

Počítače & algoritmy: zase ženy!

Kdo bývá nejčastěji uváděn v učebnicích jako vynálezce elektronkového počítače? Mužská inženýrská dvojice J. Presper Eckert a John W. Mauchly. Je to tak správně? Ne tak úplně. 

Počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer) byl v roce 1945 sestrojen za účelem zvýšení přesnosti amerického dělostřelectva během druhé světové války. Eckert a Mauchly sice sestrojili hardware, ale nebyli jedinými, které bychom si měli pamatovat za jejich přínosy. V „zákulisí“ se, jak už to tak bývá, skrývaly ženy. Konkrétně se jednalo o Jean Bartik, Kathleen Antonelli, Marlyn Meltzer, Betty Holberton, Frances Spence a Ruth Teitelbaum. Právě ony počítač naprogramovaly tak, aby dokázal vypočítat trajektorie dělostřelectva během několika sekund.

Článek je součástí série Druhý pohled. Ta se dívá na historii z pohledu těch, jejichž názory, myšlenky, přínosy, pocity a zkušenosti byly dlouhou dobu opomíjeny.

„Eckert a Mauchly slíbili americké armádě, že ENIAC dokáže vypočítat trajektorie dělostřelectva během několika sekund namísto hodin potřebných k ručním výpočtům. Ale poté, co sestrojili počítač o výšce 2,5 metru a délce 24 metrů, se jim ho nepodařilo zprovoznit. Z přibližně stovky lidí, které pracovali pro americkou armádu během druhé světové války, bylo vybráno šest žen, které pro počítač napsaly program pro rovnice diferenciálního počtu. Bylo to těžké, protože program byl složitý, paměť byla velmi omezená a přímé programovací rozhraní, které spojovalo programátorky s počítačem ENIAC, bylo obtížné na používání. Ženy však uspěly,“ popsala výzkumnice Kathy Kleiman.

Doporučeno
Za pivo lidstvo vděčí ženám. V pivovarnictví dominovaly po celá staletí Za pivo lidstvo vděčí ženám. V pivovarnictví dominovaly po celá staletí 4. října 2022 6:00

Zatímco trajektoriální program měl velký úspěch, přínos žen nebyl po dlouhá desetiletí doceněn. A to přesto, že šestice pokračovala v práci pro americkou armádu i po válce. Pomáhaly naprogramovat ENIAC tak, aby si rychle zvládl poradit s problémy, jejichž ruční řešení by trvalo 100 let. Učily rovněž další generaci programátorů a programátorek, z nichž někteří vytvořili základy moderního programování. Ale překvapení – i za tím původním stojí žena!

Ženy podílející se na vývoji stroje ENIAC.
Ženy podílející se na vývoji stroje ENIAC. Zdroj: Historic Computer Images/volně k užití
Vyzkoušej předplatné REFRESHER+
a čti vše bez omezení
Přidej se k předplatitelům
nebo Odemkni článek přes SMS
Pošli SMS na 90211 s textem CLANEK 132869 a dočti tento článek.
Cena SMS za otevření článků je 89 Kč s DPH. Jak to funguje?
Dočti článek do konce za SMS v hodnotě 89 Kč. Jak to funguje?
POSLAT SMS
Čti články bez omezení celý měsíc – předplatné jen za 36 Kč navíc v porovnaní s jedním článkem. Jak to funguje?
POSLAT SMS
Čti bez omezení celý měsíc. Stačí poslat SMS (za 125 Kč). Jak to funguje?
POSLAT SMS
Domů
Sdílet
Diskuse