Patří výrobky z dílny Adidas nebo Puma mezi tvé oblíbené? Pak tě možná překvapí, jak tyto sportovní značky vznikly. Zřejmě by se tak nestalo nebýt bratrského rozporu mezi Adolfem a Rudolfem Dasslerovými. Právě o jejich osudu se dozvíš v našem článku.
Začneme životním osudem Adolfa Dasslera. Ten byl sice z dvojice bratrů tím mladším, byl to ale právě on, kdo rodinné podnikání rozjel. Narodil se 3. listopadu 1900 v německém městečku Herzogenaurach v Bavorsku. Jeho rodiče měli v té době už tři děti. Matka provozovala prádelnu a Adi, jak se chlapci odmalička přezdívalo, jí občas pomáhal. Díky otci, který pracoval v obuvnické továrně, ale brzy přičichl k práci obuvníka.
Na přání otce se Adolf Dassler vyučil pekařem, svou budoucnost v tomhle povolání ale rozhodně neviděl. Ve středu jeho zájmu se ocitl sport. Společně s kamarádem Fritzem Zehleinem byli fascinováni hned několika sporty – atletikou, fotbalem, boxem, ledním hokejem, lyžováním i skoky na lyžích nebo hodem oštěpem.
Kromě toho, že byl Adi výborným sportovcem, se v něm probudil také podnikatelský duch. Během sportování si totiž všímal toho, že sportovcům chybí vhodná obuv. To viděl jako nevýhodu. Říkal si totiž, že pokud by sportovci nosili obuv přizpůsobenou svému sportu, pravděpodobně by to zlepšilo i jejich výkony. Sport jako takový podle něj potřeboval specializovanou profesionální obuv pro každou konkrétní disciplínu.
Své plány ale musel na nějaký čas odložit kvůli světové válce. I když mu ještě nebylo osmnáct, narukoval do armády, kde zůstal až do října 1919. Když se vrátil, přestavil matčinu prádelnu v rodinném domě na obuvnickou dílnu. V roce 1920 se k němu přidal zkušený obuvník Karl Zech a společně začali pracovat na vývoji sportovní obuvi.
Německá poválečná ekonomická situace ale novým podnikům příliš nepřála. Adolf si tak na živobytí vydělával tím, že opravoval boty obyvatelům Herzogenaurachu a pro výrobu sportovní obuvi používal různé materiály, které původně sloužily pro vojenské účely. Vzorky obuvi pak posílal do různých sportovních klubů v regionech. Hráči, trenéři i manažeři je ocenili a objednávky začaly brzy přicházet ve větším. Adi modely bot nejen vyvíjel, ale i sám testoval.
Začátek společné cesty
Podnikatelské schopnosti odjakživa projevoval i Adolfův o dva roky straší bratr Rudolf. Narodil se v roce 1898. Říkalo se mu Bobby, protože to bylo jediné slovo, které do svých tří let vyslovoval. Jako mladík pracoval nejprve s otcem v obuvnické továrně, následně se vyučil prodavačem v porcelánce a také obchodníkem s kůží. Přestože i Rudolf měl podobně jako jeho mladší bratr od dětství obchodní talent, jeho snem bylo stát se policistou. Výcvik sice ukončil, v roce 1923 se ale přidal ke svému bratrovi v jeho začínající obuvnické dílně.
1. července 1924 sourozenci nechali svou firmu zapsat do obchodního rejstříku pod názvem Gebrüder Dassler Sportschuhfabrik (Továrna na sportovní obuv bratří Dasslerů), zkráceně Geda.
Bratři si rozdělili obchodní povinnosti podle svých schopností. Adi se svou láskou ke sportu vedl technický vývoj, Rudolf byl vedoucím prodeje a marketingu. Zdálo se, že se vzájemně dokonale doplňují. Adi byl tichý, soustředěný vynálezce, zatímco Rudolf byl extrovertnější obchodník.
První dva roky byly pro firmu finančně náročné. Bratři měli dvanáct lidí, kteří vyráběli asi padesát párů bot denně. Mezi nimi byly fotbalové kopačky s koženými hroty nebo trekové boty s kovovými hroty. Ekonomicky náročné období ale Geda přežila a v roce 1926 se poptávka po jejích botách výrazně zvýšila. Do roku 1927 se firma rozrostla natolik, že přestaly stačit prostory rodinného domu a bratři museli hledat nové místo. Nakonec převzali nevyužité výrobní prostory v budově poblíž nádraží. Instalovali tam další stroje a zvýšili počet zaměstnanců na dvacet pět. Ti denně vyrobili sto párů bot.
Během třicátých let obuli bratři Jesseho Owense i Hitlerjugend
První větší akce, na které měl Adolf Dassler příležitost dokázat svou myšlenku spojení specializovaných bot se sportovním výkonem, přišla v roce 1928 na olympijských hrách v Amsterdamu. Pár bot, které vyvinul, tehdy věnoval německé běžkyni Lině Radke. V nich se Němka postavila na start závodu na osm set metrů. Nejenže vyhrála, ale stanovila i nový světový rekord, který platil až do roku 1944. Firmě se dostalo světové pozornosti a Adolf Dassler se přesvědčil, že jeho myšlenka byla správná.
O čtyři roky později na olympiádě v Los Angeles už obulo boty značky Geda mnohem více sportovců a sportovkyň. Toho roku navíc začal Adolf navštěvovat obuvnickou technickou školu v Pirmasensu. Tam prohloubil své znalosti o výrobě obuvi, obchodních technikách a jednotlivých modelech. Navíc se seznámil s Katharinou Martze, která byla dcerou známého výrobce obuvnických forem Franze Martze. V roce 1934 se vzali, později se stali rodiči pěti dětí. Starší Rudolf byl v té době už ženatý a měl dva syny.
