Star-Lord a jeho parta dobráckých grázlů znovu zachraňuje galaxii. Měl*a bys být v kině u toho?
James Gunn dostal šanci dokončit svou trilogii Strážců Galaxie, přestože fanynky a fanoušky jeho možná neúčast na závěrečném dílu v posledních letech zase tak moc netrápila. Po slabší dvojce jsme už na Strážce nebyli moc zvědaví, a tak jsme mile překvapeni, jak pěkně jejich příběh režisér a scenárista Gunn nakonec dokázal uzavřít.
Strážci Galaxie 3 je film, který má v sobě více „srdce“, emocí a unikátnosti než kterákoli marvelovka vydaná po Avengers: Endgame. V podstatě je to nejlepší marvelovka od Avengers: Endgame a zároveň nejlepší část trilogie.
Síla této série, zejména její první části, spočívá právě v unikátnosti a svěžesti materiálu, jaký James Gunn představil. To kouzlo nevšednosti se s každým dalším představením Strážců v dalších filmech ale postupně vytrácelo, a tak lze říci, že kvalita závěru trilogie stojí primárně na Gunnově talentu v roli režiséra i scenáristy.
Gunn se totiž nenechal vůbec zahanbit a přinesl pravděpodobně nejvyspělejší a příběhově nejsmysluplnější film své blockbusterové kariéry. V podstatné části filmu se zabývá snahou Strážců zachránit Rocketa, jehož vážně zraní nová postava jménem Adam Warlock v podání Willa Poultera (Millerovi na tripu).
Nejoblíbenější halloweenské kostýmy v roce 2024. Vedou horory a memy
23. října 2024 v 9:01
Jeho postava ve filmu působí dost na sílu a zbytečně. Místy jsme měli pocit, že je ve filmu jen proto, aby se s ním diváci seznámili z důvodu jeho budoucí role v marvelovském světě, jelikož v tomto filmu moc prostoru ani smyslu rozhodně neměl. Warlocka zde vyobrazili jako dítě v těle dospělého člověka, který se teprve vyvíjí a který nemá správně nastavené morální hodnoty, přičemž výjimečným ho dělají nebezpečné nadpřirozené schopnosti.
První potitulková scéna dokazuje, že šlo zřejmě jen o nástroj scenáristů, jak do filmu přinést konflikt, a dá se očekávat, že v dalších filmech bude jeho osobnost již vyspělejší.
Emotivní příběh, který diváky dost možná rozpláče
Po Rocketově zranění tvůrci ukazují jeho tragickou minulost, kdy na něm hlavní záporák snímku High Evolutionary (skvělý Chukwudi Iwuji) dělá experimenty. High Evolutionary je zajímavý a rozhodně patří k těm výraznějším postavám marvelovek. Tvůrci si s ním však mohli více vyhrát a rozvinout jeho osobnost, protože ji celou definují jen přes jeho ambice a nezobrazují nic osobního či emotivního.
Flashbackové scény o Rocketově minulosti a jeho „zrodu“ se však velmi povedly a tvoří hlavní část emocionální složky filmu. Mezi nejsilnější témata patří právě týrání zvířat. Je přirozené, že podobné scény vyvolají v divákovi soucit a empatii, ale naštěstí nepůsobí prvoplánově a jako emocionální kalkul.
Vzhledem k tomu, že režisér a scenárista James Gunn začal tento příběh vyprávět už před 10 lety v první části, jde o přirozené rozvinutí úžasné postavy, jejíž charakter a osobnost si to zaslouží.
James Gunn si uvědomil sílu původních Strážců a film zaměřuje primárně na ně. Relativní „nováčci“ jako Kraglin či Mantis nemají mnoho prostoru, což je jen dobře, protože oběma chybí charisma ostatních členů týmu a někdy existují jen jako komediální úleva od depresivnějších témat filmu.
Zatímco s Kraglinem si ještě tvůrci mohou vyhrát, filmová verze Mantis je spíše otravná a budoucím filmům by prospělo, kdyby se v nich už neobjevila (herní verze Mantis je mnohem lepší).
Naštěstí Drax, Star-Lord, Groot a ostatní to celé táhnou a jejich interakci si užiješ v každé scéně. Herci se se svými postavami po 10 letech hraní dokonale sžili a jejich dialogy, hádky i další emocionální projevy působí uvěřitelně a přirozeně. Právě jejich vztahy a to, co všechno spolu zažili, jsou nosné pilíře příběhu. Ten proto více strhne ty diváky, kteří s postavami sdílejí jejich dobrodružství od samého začátku.
Skvělé zpracování Gamory a jejího vztahu se Star-Lordem
Samostatnou kapitolou je postava Gamory v podání nadané Zoe Saldany, která znovu dokazuje, že je kvalitní herečkou, může-li pracovat s dalšími kvalitními hereckými kolegy, podporujícími její dramatický projev.
Režisér a scenárista James Gunn měl s její postavou trochu jiné plány, ale tvůrci Avengers filmů ji zabili a následně „oživili“. Protože ale k tomuto došlo v jiné časové dimenzi, tedy ještě před událostmi prvního filmu, na nikoho si kromě své sestry Nebuly bohužel nevzpomíná a ke Star-Lordovi nic necítí.
Gunn se vyvaroval levným romantickým klišé a vytvořil mezi Star-Lordem a Gamorou důvěryhodný vztah, který dynamickým způsobem budoval až do uspokojivého finále. Vzhledem k událostem předešlých filmů to asi ani lépe vymyslet nemohl.
Díky velmi chytrým vyjádřením některých herců či reklamní kampani bylo zřejmé, že ve trojce někdo zemře. Tvůrci však nápaditě vedou příběh tak, aby byl až do poslední chvíle závěr filmu nepředvídatelný, přičemž skvěle pracují s očekáváními diváků. Sice by filmu prospělo, kdyby byl jeho konec v tomto ohledu depresivnější a definitivnější, avšak takto se celkově více hodí do stylu trilogie.
Méně kýčovitého humoru a skvělé akční scény
Gunn ve trojce omezil množství kýčovitého humoru, takže většina komediálních scén více či méně funguje. Skvěle natočil také akční scény, včetně památné sekvence v tunelu, kterou se podařilo zvládnout na jeden záběr. Z hlediska choreografie a filmografie tak může snímek konkurovat nejlepším „one take“ kamerovým sekvencím v historii akčního žánru.
Nadstandardní úroveň akčních sekvencí (minimálně v rámci marvelovek a komiksového žánru jako takového) může divák vnímat během celého filmu. Zamrzí akorát tak to, že ve trojce není dostatek vesmírných bitev a jsou v ní spíše přestřelky. Místy nám překáželo i nadbytečné využívání hudby z 90. let. Sama o sobě nám připadala hudba dobrá, ne vždy ale byla v daných scénách potřebná pro jejich zvýraznění.
Strážci Galaxie 3 jsou emotivním zážitkem s oblíbenými komiksovými postavami. James Gunn napsal a zrežíroval funkční komiksový film, který uspokojivě uzavírá trilogii i příběhy jejích postav. Tvůrci filmu možná mohli více zariskovat a ještě překvapit něčím opravdu nečekaným, ale co už.
Film netlačí na pilu, emocionální scény působí jako trpělivě budovaná vyvrcholení dlouholetých dějových linií a divák si při jejich sledování užije i povedenou akci či občasný trefný humor. Trojka je za nás nejlepším dílem celé série a nejvýraznější osobitou marvelovkou letošního roku. I proto si při našem hodnocení zaslouží osm a půl bodu z deseti.
Zde se dočteš, o čem jsou potitulkové scény a kdo ve filmu zemře/přežije.
