Disneyho parky jsou místem splněných snů i ztělesněním nočních můr.
Walt Disney a jeho impérium jsou určitým symbolem Ameriky ve spreji. Roztomilí maskoti, ledové tříště v kelímcích o velikosti většího novorozeněte a nekonečný příval adrenalinu na těch nejzábavnějších atrakcích. Kdo by to nechtěl zažít?
Vysněná oslava dětských narozenin nebo výlet do světa, kde se „sny stávají skutečností“, si můžeš naplánovat na Floridě v průměru za 78–135 eur. Počítej ale s tím, že ony sny nejsou jen ty, kvůli kterým se ráno nechce vylézt z postele. Projít si můžeš také ztělesněnou noční můrou, a to nemluvíme jenom o nekonečných frontách.
Od prvního otevření zábavního parku v roce 1955 zemřelo v Disneylandu a Disney Worldu 27 osob, a přestože se může zdát, že se většina nehod odehrála na začátku provozu, není tomu tak. Nejsmrtelnější spolu s rokem 1986 totiž byly roky 2005, 2006, 2010 a 2016.
První úmrtí v Disneylandu (1964)
Znamení, že kouzelné království bude i království smrti, přišlo už při jeho otevření. Tehdy obsluha železnice přehodila výhybku dřív, než stihla část vlaku přejet do stanice. Poslední vagon vlaku Retlaw 2 tak jel po jiné koleji než jeho zbytek. Celý vůz se následně převrátil na bok a narazil do betonové přepážky. Tehdy se ještě nehoda obešla bez zranění.
První fatální nehoda ale proběhla o devět let později. Patnáctiletý Mark Maples totiž nedbal na bezpečností opatření na atrakci Matterhorn. Podle předpisů se měli pasažéři držet bezpečnostních madel a být připoutaní.
Mark se ale na vrcholu dráhy odepnul a stoupl si. Když se atrakce znovu rozjela, vyhodila jej ze sedačky a mladý chlapec dopadl na kolejnici, o niž si zlomil žebra, prodělal frakturu lebky a řadu vnitřních zranění. Upadl do bezvědomí, z něhož se už neprobudil. Mark Maples z Kalifornie zemřel tři dny po osudové projížďce.
Do Disneylandu se nevloupávej, zaplatíš (1966)
Lístky do nejslavnějšího lunaparku na světě si nemůže dovolit každý. Svět, ve kterém sny ožívají, se v roce 1966 pokusil prozkoumat Thomas Guy Cleveland, tehdy devatenáctiletý mladík. Vstupenku si ale koupit nemohl, proto se rozhodl do parku vloupat.
V červnu toho roku se Thomasovi podařilo přelézt zdánlivě nepřekonatelný šestnáctimetrový plot vedoucí do kouzelného království. Jeho plán mu téměř vyšel. Později si ale chlapce všiml člen ochranky. Viděl ale také vlak, který se rychlostí 25 km/h blížil přímo k Thomasovi. Když na něj zaměstnanec zakřičel, aby se před vlakem schoval, už pro Thomase nebylo cesty zpět a musel seskočit na stříšku pod tratí.
Bohužel, plošina mladíkovi neposkytovala dostatečný prostor a jednokolejka ho nabrala i tak. Spodní část vozu táhla Thomase v ukrutných bolestech ještě dalších dvanáct metrů, než úplně zastavila. Když se pak šli zaměstnanci podívat, jak na tom chlapec je, našli jeho tělo roztrhané na kusy.
Vánoční úmrtí (1998)
O Vánocích roku 1998 se v Disneylandu stala první nehoda, za kterou park přijal zodpovědnost (jen pro pořádek, do té doby v parku zemřelo patnáct osob). Událost se stala přímo na Štědrý den. Do přístavu přímo v areálu připlouvala loď Columbia, zaměstnanec parku ale předčasně zajistil lano kolem sloupku. Kotva tak nebyla ještě dostatečně pevná, a když se loď pohnula dopředu, část trupu se utrhla směrem do davu lidí.
Uvolněný kovový cepín přetrhl zaměstnanci kotník a dva návštěvníky, manžele Dawsonovy, zasáhl do hlavy a obličeje. Pár skončil v nemocnici, kde jeden z nich zemřel jen o pár dní později, když jej lékaři odpojili od přístrojů. Společnost Disney za nehodu zaplatila přes 20 milionů dolarů.
V Disneylandu neplatí životem jen návštěvníci (1974)
Nehody se nestávají jenom návštěvníkům. Celkem 21 % ze všech smrtelných zranění, která se v parku stala, utrpěl personál. Jedním z případů je i nehoda, která potkala osmnáctiletou hostesku Deborah Stone v roce 1974. Tehdy park představil atrakci America Sings, která měla děti obecně vzdělávat, a to pomocí divadla a zpěvu.
Deborah se měla zaseknout v pohyblivé stěně divadla, která ji měla následně přimáčknout k druhé stěně. Hosteska zemřela v takových bolestech, že ji slyšeli i diváci, kteří si do té doby užívali představení. Společnost se s rodinou Deborah vyrovnala mimosoudně a v rámci prevence do divadla nainstalovala bezpečnostní světla a stěny upravila tak, aby šly v podobných případech odlomit. O čtyřiadvacet let později atrakci uzavřela úplně.
Devět zraněných na Space Mountain (2000)
V roce 2000 potkala nehoda na atrakci Space Mountain hned devět návštěvníků. Na horské dráze se uvolnilo kolo jednoho z vozítek a celá souprava prudce zastavila. Dle oficiálních zpráv parku utrpělo zmíněných devět osob lehká zranění. Později se ale ukázala pravda a tato „lehká zranění“ pro část z nich představovala zdravotní komplikace po zbytek života.
Jedním z těch, kteří jeli v osudné soupravě, byl Jonathan Woodcock. Po projížďce skončil s třinácti vyhřeznutými ploténkami a poškozením nervů v páteři. Jeho žena měla „jen“ dvě vyhřezlé ploténky, ale k nim ještě trvalé poškození kyčle, kolena a ramene. Pár společnost žaloval, mimo jiné i kvůli vylomeným zubům a vykloubené čelisti.
Za zmínku ale stojí i postoj společnosti, která se podle svědectví hasičů podařila nehodu taktně „zamést pod Aladinův létající koberec“. Kapitán zasahujících hasičů při vyšetřování uvedl, že park záměrně rozsah zranění zatajil. Podle výpovědi jiných členů týmu se měli pracovníci parku „plácat po ramenou“, jak se jim podařilo podrobnosti utajit.
Zatoulaná střela zasáhla osmiletou dívku (1990)
Ne všechny nehody v zábavních parcích Walta Disneyho ale dopadají fatálně. O štěstí v neštěstí můžeme mluvit v případě nehody, která potkala osmiletou Nayeli Dianu Placentii. Během jízdy na jedné z atrakcí ji totiž zasáhla zbloudilá kulka.
Přestože kulka je pravděpodobně jednou z posledních věcí, kterou bychom v pohádkovém království čekali, dovnitř areálu se opravdu nešťastnou náhodou dostal projektil. Tento Disneyland totiž stojí v okolí čtvrti, jejíž obyvatelé vcelku pravidelně a rádi stříleli do vzduchu. Zkrátka ideální místo na výstavbu zábavního parku pro děti.
Kulka vystřelená do vzduchu totiž logicky nemizí. V tomto případě skončila v těle malé holčičky. Zásah mohl být podle ošetřujících lékařů smrtelný, stačilo prý jen pár centimetrů. Společnost Disney se k nešťastné nehodě postavila čelem a rodině Nayeli pomohla zaplatit vysoký účet za léčbu. Peníze se ale musí otáčet, ještě ten stejný večer atrakce běžela znovu. Od kulky poškozená stříška se vyměnila až v pondělí.
Atrakce, která tě připraví o prsty (2001)
Na návštěvu Ostrova Toma Sawyera nezapomene Priscilla Figueroa, která se do Disneylandu jela podívat společně s babičkou, když jí bylo šest let. S prstem zaseknutým v maketě pušky spadla z dětského hřiště a při nehodě přišla o značnou část levého ukazováku.
Na případu je zajímavé, že nebyl nahlášen odboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hlásit se totiž musí jenom ta zranění, k nimž dojde na pohyblivých atrakcích. Společnost Disney tedy úraz nenahlašovala vůbec a na veřejnost se dostal až z jiných zdrojů. A reakce společnosti? „Na ostrově funguje vše normálně.“
KVÍZ: Jak dobře se vyznáš v animácích od Pixaru? Otestuj své znalosti
28. listopadu 2023 v 8:00
Rodina Priscilly se posléze rozhodla nehodu nahlásit a společnost zažalovat. Mluvčí Disney se ale k případu odmítl vyjádřit s tím, že na pokusy o kontakt rodina nereagovala.
Králíček Roger, zabiják dětí (2000)
Kdo by nemiloval králíka Rogera s jeho širokým úsměvem a červenými lacláči? Svůj postoj k němu možná přehodnotíš, když ti řekneme, že ve skutečném životě tato postava zabíjela. Přesněji řečeno atrakce na její motivy.
Čtyřletý Brandon Zucker vypadl z vozítka na atrakci Roger Rabbit Cartoon Spin Ride. Po pádu na chlapce spadlo ještě druhé vozidlo, které jej přelomilo vejpůl. Záchranářům se po deseti minutách podařilo Brandona vyprostit, došlo u něj však k zástavě srdce a po resuscitaci utrpěl závažná a nevratná poškození mozku. Od té doby nepromluvil a nepostavil se na nohy.
V bolestech žil ještě devět let, než v roce 2009 zemřel. Podle odboru pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanci parku správně nezajistili tyč, která měla dítě chránit v oblasti kolen tak, aby nevypadlo. Společnost Disney se s jeho rodinou vyrovnala mimo soudní řízení, zodpovědnost za jeho zranění ani smrt ale oficiálně nepřijala.
Smrt ve čtyřech kilometrech za hodinu (1967)
Přestože byla nejvyšší možná rychlost lanovky People Mover okolo čtyř kilometrů za hodinu, stačila k tomu, aby při jízdě zemřelo hned několik cestujících. V roce 1967 atrakce rozdrtila sedmnáctiletého Rickyho Leeho Yamu. Chlapec skočil mezi dva jedoucí vozy a protijedoucí vlak jej přejel. Aby bylo možné jeho tělo z atrakce dostat, musel personál vlak rozebrat.
Něco podobného se stalo i Geraldu Gonzalesovi v roce 1980. Vlak jej pod svými koly postupně rozdrtil a jeho tělo táhl ještě několik set metrů po trati, než se úplně zastavil. Až o patnáct let později společnost provoz atrakce definitivně ukončila.
