KVÍZ: Proč se Řitce říká Řitka? Zjisti víc o bizarních jménech obcí v Česku

Obec v okrese Praha-západ měla hned několik názvů, z nichž vlastně žádný nebyl úplně lichotivý. Podle oficiální stránky obce to bylo i Řítka, Řidka, ale i Řídká. Vesnici se nicméně přezdívalo Řitka již od první zmínky v pramenech, kde byla uváděna jako Lhotka, řečená Řitka. Název Řídka jí měl být, kvůli pejorativní konotaci, přiřazen o několik set let později. Nakonec se ale neuchytil. Co se původu názvu týče, existuje teorie, že se někomu z vesnice mělo takto přezdívat. Řitka zlidověla a název Lhota se následně zapomněl. Obec by možná věděla více, kdyby neměla tajemníka, jenž údajně „rád staré listiny používal na zatopení v kamnech“. Úřad proto prakticky nedisponuje starými dokumenty.

Město Hrob leží na úpatí Krušných hor nedaleko Teplic. První písemná zmínka o jeho existenci byla ze 13. století; v německém archivu se o něm psalo jako o Grapu (z něm. grab – hrob), odvozuje se však od prospektorské rýhy na hledání stříbrných rud.

Pohřebačka je skutečně vesnicí, resp. částí obce Opatovice nad Labem na Pardubicku. A i její název je nejspíše odvozen od pohřbívání, jelikož se prý ves postavila kolem sídla osoby, která pohřbívala.

Bohužel, malá obec na Berounsku nezískala svůj název proto, že by se tu scházely starší paní a pořádaly zde sedánky ve velkém, přestože prostředí by k tomu vybízelo. S největší pravděpodobností pochází z němčiny od slova Feldwebel (čes. šikovatel), který měl získat zdejší pozemky. Jak to ale bývá, existuje i druhá teorie, která se týká vojenského zběha, který se zde měl ukrývat v šatech staré ženy. Hledající patrola si jej nevšimla a on tak vyvázl jako feldbába, tedy polní bába.

Sirovodíkový pramen se v Leopoldově, jak se taktéž osadě u Buchlovic na Uherskohradišťsku říká, využívá k léčebným účelům již od 16. století. Lázně leží na Dlouhé řece, které se ještě na začátku 20. století říkalo Smraďatský potok. Místní jí ale neřeknou jinak než Smraďavka.

Takový trochu nákupní seznam, co? Pravdou je, že ze čtyř možností níže pouze Mléko nenajdeš jako sídlo v katastrálním úřadu.

Německý vliv měl na jména českých obcí velkou zásluhu. Jinak tomu nebylo ani v části města Břidličná v okrese Bruntál, kde se nachází vesnice Vajglov. Původně se toto sídlo mělo česky jmenovat Vigantovice a odkazovalo na německé osobní jméno Wīgand. V 15. století se poté začal objevovat český Vajglov od německého Weigelsdorfu, v překladu Weiglovy vsi. Žádné cigarety ani špačci zde roli s největší pravděpodobností nehráli.

Pokud bychom o tom uvažovali slangově, je vcelku vtipné, že jméno obce Hulice na Benešovsku vzniklo od pasákova jména. Je však údajně faktem, že Hula, jak se pasák jmenoval, nechal vykácet místní lesy a postavil si zde sídlo.

Ano, i Zbožíčko máme. Leží na Nymbursku a má zhruba 250 obyvatel. Jestli jde o zbožnou vesnici či jestli se tam nějaké zbožíčko nachází, se nám vypátrat úplně nepodařilo. Obchod tu kdysi minimálně měli.

Antonín Profous vysvětlil název sídel nacházejících se na Chebsku takto: Česky zněl „Hleď sebe!“ a pocházel od slovesa „hleděti si sebe“ (Měj se na pozoru!, Vyvaruj se!). Stejný význam mělo německé „Sieh dich für!“, pocházející od slovesa „sich sehen“ (sich hüten, sich vorsehen). Vznikl údajně opravdu jako varování (zejména pro německé vojáky) před nebezpečnými lidmi, kteří zde měli žít.