Podle autora předlohy filmu nemá vraždění původních obyvatel z Oklahomy jen jednoho viníka. Důvody jsou atmosféra beztrestnosti, pocit nadřazenosti a lajdácké vyšetřování.
Nejnovější film Martina Scorseseho Killers of the Flower Moon není jen poctivým, působivým a napínavým dílem s oscarovými ambicemi. Je také mimořádně užitečný pro pochopení americké historie.
Připomíná, že ekonomické poměry a zákonitosti dneška mají kořeny v krutém vykořisťování, korupci a neposlední řadě i vypočítavých vraždách, kterých se bílí osadníci dopouštěli na původním obyvatelstvu kontinentu.
Legendární režisér se scenáristicky opírá o stejnojmennou literární předlohu Davida Granna z roku 2017. Nedělá to ovšem celou vahou a původní optiku stejnojmenného díla na pomezí krimi a reportáže citlivě transformuje. Více než na policejní vyšetřování a zrod FBI se zaměřuje na krutou komplexnost soužití dvou etnik.
Právě díky pětiletému úsilí Davida Granna, který studoval policejní spisy, historické materiály i příhody místních, není pochyb o tom, že série brutálních vražd indiánů z kmene Osedžů se skutečně udála.
Přesídlení původní obyvatelé měli živořit. Stali se z nich nejbohatší Američané
Osedže do okolí Fairfaxu přesídlilo v rámci Indian Removal Act americké ministerstvo indiánských záležitostí z Kansasu. Předpokládalo totiž, že v Oklahomě nebudou prosperovat a najdou jen sterilní pustinu plnou kamenů nevhodnou ke zvelebování.
Postupně se ale ukázalo, že zemědělsky chudá půda ukrývá obrovské zásoby ropy. Jelikož ji Osedžové legálně vlastnili, stali se nejbohatším národem na světě. Podle oklahomských historiků vygenerovala rezervace z ropy za dvě desetiletí více bohatství než všechny americké zlaté horečky dohromady.
Koncept soukromého vlastnictví byl přitom pro původní obyvatele nový. V roce 1887 je do něj dotlačil Dawesův zákon, který rezervace rozdělil na menší soukromě vlastněné celky.
Osedžové dokázali v roce 1906 s úřady vyjednat výhodné podmínky a zajistili si zachování společného vlastnictví nerostů. „Namísto možnosti rozhodovat o tom, které osoby zbohatnou z licenčních poplatků za ropu a plyn, se příslušníci kmene rovnoměrně podíleli na bohatství z podzemních zdrojů rezervace,“ píše Terry P. Wilson v knize The Osage. Každý ze 2 229 členů kmene se stal podílníkem na ropných výnosech.
Přestože podíly bylo možné jen dědit, bílí „podnikatelé“ si našli cestu, jak se k nim dostat. Začali se systematicky ženit s příslušnicemi kmene.
„Vláda teroru“ poháněná ropou
Co se dozvíš po odemčení?
- Proč se zločiny z Fairfaxu spojují se vznikem FBI.
- Jak se po sérii vražd změnil zákon o dědění půdy.
- Proč soudy nechtěly odsoudit vrahy.
- Jakou roli hrálo náboženství.
