Sexualita ve starověkém Římě: prostitutka levnější než sklenka vína, znásilňování otrokyň a tolerance nevěry

Starověká římská civilizace je známá zejména díky své bujaré sexualitě. Obyvatelé Říma či Pompejí jsou dodnes vykreslováni jako neslušná a promiskuitní společnost se zvrácenou sexuální morálkou.

Tento obraz o starověkém Římě podporují i ​​mnohé archeologické názory a výzkumy historiků. Avšak nic není černobílé. Náš pohled na staré Římany totiž mohou zkreslovat i pradávná díla umělců, kteří sice zobrazovali svou dobu sexem nabitými freskami, ale jejich díla příliš zjednodušují velmi komplexní a složitý obraz morálky starého Říma.

Také musíme brát v úvahu, že vykreslit pohanský římský svět jako místo nekontrolovatelných tužeb, orgií a znásilňování měla v zájmu i katolická církev. Právě ta se totiž stavěla do pozice „zachránce“, který dostal „nemravnosti“ na území někdejšího starého Říma pod kontrolu. Byl tedy milostný život starých Římanů skutečně tak „zvrhlý“, nebo šlo jen o prvek náboženské propagandy?

Ještě předtím, než si rozebereme tuto otázku podrobně, bychom ti rádi připomněli, že tvořit kvalitní obsah můžeme jen díky našim předplatitelům. Pokud se ti proto líbí naše články o zajímavostech z historie, podpořit nás můžeš vstupem do klubu Refresher+. 

Morální kodex starého Říma

Jak píše portál World History, lásku, sex a manželství ve starověkém Římě definoval patriarchát. Hlavou domácnosti byl vždy otec –⁠ pater familias, který měl naprostou kontrolu nad životem své manželky, dětí a otroků.

Doporučeno

Takhle vypadá české moře. Máme vlastní území s přístupem k moři, ale skoro jej nevyužíváme 13. října 2024 v 8:24

Sociální struktura Římanů založená na náboženství a tradicích diktovala, že pravidla určují muži, zatímco ženy je prostě musely respektovat a dodržovat. A přestože mohly existovat i nějaké výjimky, mnohé důkazy naznačují, že většina manželských párů žijících v římských městech se držela tohoto modelu.

Romantická láska, která byla motivem literárních děl různých římských básníků, ve skutečnosti sehrávala v manželstvích Římanů jen velmi malou roli. Sex jako projev vášně se totiž mnohem častěji spojoval s mimomanželskými vztahy.

Manželství se pokládalo za základ společnosti a zejména mezi vyšší třídou Římanů i za jakýsi druh obchodní transakce. Účelem sexu v manželství bylo plodit děti, a ne se milovat. Pokud existovaly páry, které vůči sobě přechovávaly i romantickou lásku, šlo o luxus, který si nemohli všichni dovolit.