Máme pro tebe tip na výlet, na který můžeš vyrazit i v případě, že venku bují podzimní nečasy.
Pohled ven z okna tě možná láká zůstat celý den v posteli u filmu, ale to by byla velká škoda. Refresher pro tebe totiž naplánoval výlet, na který můžeš vyrazit i ve dny, kdy venku padají trakaře. Vydáme se na dobrodružnou výpravu do útrob rozsáhlé vodní nádrže Fláje.
Nejen že zůstaneš v suchu a relativním teple, ale také se toho spoustu dozvíš.
Jak se tam dostaneme?
Vodní nádrž Fláje byla vybudována na Flájském potoce na území obce Český Jiřetín v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Autem z Prahy je to asi 119 kilometrů a po dálnici D8 ti to zabere zhruba hodinu a půl.
Pohodlně zaparkuješ přímo u přehrady na docela velkém parkovišti, které se nachází na pravém břehu hráze při silnici č. 01312 Český Jiřetín – Moldava u budovy infocentra. Při levém břehu hráze platí zákaz parkování. Samotná hráz přehrady je dostupná z Litvínova po silnici II/271 nebo z Hrobu po silnici II/382.
Přímo k nádrži se ale dostaneš i městskou hromadnou dopravou. Autobusy sem jezdí z Litvínova nebo z druhé strany z Českého Jiřetína.
Exkurze pod hladinu
Fláje a jejich okolí nabízí celou řadu turistického vyžití. Vedou tu turistické cesty k zajímavým cílům, třeba Puklé skále, ale i procházka po samotné nádrži stojí za to. Co ale dělat, když venku prší a na túry se ti úplně nechce? Odpověď zní jasně: exkurze přímo do vodního díla.
Společnost Povodí Ohře zpřístupnila vnitřek hráze – která je betonová, pilířová (uvnitř dutá), tížného typu, jediná svého druhu v České republice – veřejnosti v roce 2019. Právě tato konstrukce zaručuje, že budeš omámen*a. Uvnitř nádrže to totiž vypadá jako v nějakém opuštěném chrámu či katedrále. Fláje tak klamou tělem. Navenek možná vypadají jako jakákoli jiná nádrž, jejich nitro tě ale překvapí.
Všechno umocňuje oblast, ve které je nádrž umístěna. Nachází se totiž uprostřed temných krušnohorských lesů. Uprostřed ničeho. Na místě, kde teď můžeš pozorovat pohupující se vlny, totiž kdysi stála obec Fláje. Musela ale ustoupit stejnojmennému vodnímu dílu a zanikla. Poslední obyvatelé a obyvatelky se z obce odstěhovali na podzim roku 1961.
Exkurze se tu konají od května do září (letní sezóna) a od listopadu do dubna (zimní sezóna). V zimě je tu ale otevřeno pouze o víkendu a exkurze probíhají vždy ve 12:30 hodin. Své místo na prohlídce si musíš rezervovat předem na webových stránkách Informačního centra Fláje.
Čeká tě opravdu unikátní podívaná. Kdo může říct, že se podíval přímo do útrob vodní nádrže? Popularitu místa dokládají Google recenze, kde si Fláje vysloužily hodnocení 4,8 hvězdičky z 5. Pamatuj ale na to, že v hrázi se teplota pohybuje kolem šesti až osmi stupňů Celsia, tak se podle toho vhodně oblékni.
Nebudeme lhát, pokud trpíš klaustrofobií, uvnitř nádrže by se ti asi příliš nelíbilo. Exkurzi do vodního díla provozovatelé také nedoporučují osobám, které by nezvládly větší tělesnou zátěž – návštěvníky a návštěvnice totiž čeká asi 200 schodů.
Vodní kolos
Jak uvádí portál Krušnohorci, přehrada vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Stavba trvala dlouhých dvanáct let, na čemž neslo svůj podíl i drsné krušnohorské klima. Její výška je 58,5 metru a délka v koruně 459 metrů. Vodní plocha tu zaujímá 149 hektarů a maximální hloubka dosahuje 57 metrů. O žádné tintítko se tedy opravdu nejedná.
K dopravě stavebního materiálu při výstavbě byla dokonce využita Moldavská horská dráha, od jejíž konečné stanice vedla stavební lanovka. Jelikož se jedná o jedinou betonovou pilířovou přehradu v Česku, je zařazena mezi kulturní památky ČR. Právě tato unikátní dutá konstrukce pomohla tehdejšímu národnímu hospodářství ušetřit přibližně třicet procent betonu.
„Taková přehrada je ve střední Evropě jedna jediná. V celé Evropě jsou, pokud vím, pouze dvě. Ta flájská byla stavěná podle vzoru ve Švýcarsku,“ uvedl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Účelem vodní nádrže Fláje je především zásobování severočeské hnědouhelné oblasti (např. měst Most, Litvínov, Krupka či Osek) pitnou vodou, kompenzace do Bílého potoka, zajištění minimálního průtoku ve Flájském potoce a také částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. Myšlenka na využití Flájského potoka pro zásobování pánevních oblastí v povodí Bíliny přitom nebyla nová. První hydrologické a terénní průzkumy se tu konaly již od roku 1908.
Podle portálu Krušnohorsky se flájská přehrada také kdysi, zřejmě jen na jeden rok, využívala ke skladování ovoce a zeleniny. Vnitřní teploty i vlhkost pro to totiž byly optimální. Problém ale vznikl tehdy, když někdo chtěl uložené zboží vyzvednout v zimních měsících. Nikoho totiž nenapadlo, že by mohlo nasněžit. Technika se kvůli tomu nemohla dostat na místo a veškerá zelenina s ovocem se zkazily. Kde asi soudruzi udělali chybu?
Pokud v Krušných horách strávíš delší dobu nebo se třeba budeš chtít jít ještě někam provětrat, Refresher série Kam na výlet ti kryje záda. Navštívit můžeš třeba ukrytý lom Hřebečná, Helenčiny vodopády, vrch Oblík, Medvědí skálu nebo zaniklou obec Königsmühle.
