Psycholožka Natália Schwab Figusch v rozhovoru radí, zda svátky strávit s dysfunkční rodinou, nebo si raději vytvořit náhradní program.
Zimní svátky – ať už Vánoce, nebo chanuka – jsou pro mnohé lidi symbolem radosti, štěstí a odpočinku. Pro lidi z dysfunkčního rodinného zázemí se ovšem může jednat o přesný opak. Pro lidi z rodin, ve kterých bylo či stále je přítomno například násilí, závislosti či zanedbávání, se tyto dny nijak neliší od zbytku roku. Rodina může být i nadále zdrojem jejich největších traumat.
Někteří tak v dospělosti – když již na rodině nejsou závislí – čas strávený s rodinnými příslušníky, kteří jim ublížili, omezují. Právě během zimních svátků mohou ovšem cítit tlak na trávení času s rodinou. Mohou být postaveni před dilema – navštívit rodinu, nebo nenavštívit?
Jedná se o rozhodnutí, které se nemusí dělat snadno. Představa, že bychom se s rodinou neviděli a svátky museli strávit sami či s jinými lidmi, může být bolestivá a finální rozhodnutí může blokovat nostalgie, pocity povinnosti či strach ze samoty.
Podle psycholožky Natálie Schwab Figusch ovšem člověk nemůže trávit svátky s dysfunkční rodinou jenom proto, že má pocity povinnosti a zodpovědnosti za pocity druhých.
V čem mohou být svátky náročné pro lidi z dysfunkčních rodin?
V dysfunkční rodině jsou dlouhodobě narušené vztahy. V takovém případě může během svátků docházet k opakovanému znovuprožívání traumat spojených s tímto obdobím. Vánoce nebo chanuka jsou taková výročí četných retraumatizací. Právě v rodině se občas nachází ty nejnebezpečnější a nejvíce ohrožující osoby v našem životě.
Lidé mají Vánoce spojené s adjektivy jako šťastné, veselé, blahobytné, klidné, harmonické. A i když se někteří členové dysfunkčních rodin snaží, aby jejich Vánoce takové byly, mnohdy nejsou, jelikož je tam někdo, kdo to narušuje. Někteří pak cítí velký tlak na to, aby jejich svátky byly pozitivní, ale je důležité si uvědomit, že je to jenom den. Datum. Proto je důležité do nich nevkládat tolik očekávání.
