Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Se zubařkou Hedvikou Kaplánovou, která na Instagramu vede edukativní účet @zblondynyzubarkou, probíráme trend „tureckých zubů“.
V touze po oslnivém úsměvu se stále více lidí obrací na zubní turistiku slibující cenově dostupné zákroky a krásný chrup doslova přes noc. Za „americkým úsměvem“ se vydávají především do Turecka, ale třeba i do Brazílie a dalších zemí. Cena kompletní sady korunek se totiž v Turecku pohybuje mezi 800 a 1 800 dolary (18 970 až 42 670 Kč), což je mnohem dostupnější než ve zbytku Evropy. Za zářivými sliby se však skrývají invazivní zákroky, které jsou mnohdy nezvratné a jen těžko opravitelné.
„Turecké zuby“ jsou oblíbené především mezi influencery, „pyšní“ se jimi třeba Freescoot (Jakub Smrek), Datel (Marek Valášek), Honza Michálek nebo Daisy Lee. Dobrovolně si nechali zbrousit zuby takzvaně „na delfína“ a své rozhodnutí propagují svým sledujícím jako to nejlepší.
Stačí vyhledat #turkeyteeth a objeví se stovky videí, na kterých muži a ženy dokumentují, jak cestují do Turecka pro zoubky jako perličky. Jen na TikToku mají videa pod tímto hashtagem celkově asi 150 milionů zhlédnutí.
Trend obvykle zahrnuje velmi invazivní postupy. Nejprve dojde k obroušení 60 až 70 procent zubu na pahýl – „na delfína“ – a následně se na něj nalepí korunka. Jelikož si pacienti a pacientky mohou zvolit tvar, materiál a barvu těchto korunek, často se rozhodnou pro nepřirozeně bílé, rovné a velké zuby.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Nesnesitelná citlivost a náročná péče. Jaké komplikace popisují ti, kteří zákrok podstoupili.
Korunky mají také často omezenou životnost.
Dostat se pod korunku, pokud se něco stane s kanálkem zubu, je opravdu náročné.
Jaké zákroky jsou podle lékařky šetrnější a účinné, pokud chceš mít krásně bílé a rovné zuby.
Po odstranění přirozené zubní skloviny již ovšem není cesty zpět. Jak pro Refresher zhodnotila zubařka Hedvika Kaplánová, která na Instagramu vede edukativní účet @zblondynyzubarkou: „Lidé, kteří zákrok podstoupí, toho budou jednou litovat.“
Tak tomu bylo třeba u tiktokerky Siham. „Opravdu jich lituji, protože upřímně řečeno, zdravotní problémy, které s nimi přicházejí – od citlivosti dásní a zubů až po to, jak moc se potom musíte o zuby starat –, jsou šílené,“ popsala dívka ve svém videu.
„Za ten rok, co mám turecké zuby, se mi doslova všechny spodní rozpadly. Nemohu se ani zakousnout do jablka,“ dodala a vyzvala své sledující, aby se raději pečlivě starali o svůj původní chrup.
Podobnou zkušenost má i někdejší vítěz britské reality show Love Island Jack Finchman. „Moje maminka pracovala jako zubní sestra, takže vím, jak drahé je nechat si udělat zuby. Věděl jsem, že v Anglii to bude stát kolem 10 tisíc až 15 tisíc liber. Tak jsem si říkal, že se raději pojedu do Turecka trochu opálit a pobavit,“ řekl BBC.
Dnes lituje toho, že si předem nezjistil, co všechno zákrok obnáší: „Vlastně jsem ani nevěděl, co je to korunka. A nevěděl jsem, že je to tak invazivní.“
Zničit si zuby kvůli pomíjivé kráse
„Nejedná se o fazety, jak se mnozí domnívají. Tehdy se jen zbrousí předek zubu, ale mezi a za zuby se nezasahuje. Tohle jsou korunky, což by měla být až úplně ta poslední možnost rekonstrukce zubu předtím, než se zub vytrhne. Tudíž nechat si je nasazovat z čistě estetických důvodů na zdravé zuby je přehnané a hraničí s poškozováním pacienta,“ dodává Kaplánová.
Zubní tkáň, kterou lékař zbrousí, už totiž nikdy znovu nenaroste. Jelikož ale zákroky v Turecku a dalších zemích mnohdy neodpovídají evropským standardům, většinou se akorát roztáčí kolečko dalších a dalších protetických prací. Přestože lidé do zahraniční vyráží za levným a rychle zhotoveným chrupem, celková cena se může znásobit kvůli možným – a častým – rizikům.
Trend „tureckých zubů“ tak zubařka vnímá jako nezodpovědný. Nejen že od komplikací mnohdy dají zahraniční „zhotovitelé“ ruce pryč, ale obtížná je náprava i pro české lékaře.
„Jsou dva způsoby, jak to v Turecku a dalších zemích provádí. Zub jen obrousí, nalepí korunku a neošetřují kanálky – což ale může časem „bouchnout“. Následné rozbroušení korunky je opravdu náročné. Při druhé variantě zubař preventivně ošetří kanálky, což je způsob ošetření vyhrazený pro zdravotní problém, nikoli pro krásu, a všechny zuby umrtví. V takovém případě je to ale už opravdu velmi invazivní zákrok a člověk má zničený chrup na celý život,“ říká Kaplánová.
„A kvůli čemu? Kvůli estetice. Kvůli problémům, které by šly úplně v pohodě vyřešit rovnátky a bělením,“ dodává. Studie rovněž naznačují, že v průměru čtvrtina korunek musí být vyjmuta po 15 letech.
Zdroj: Freepik/volně k užití
Český zubař by dle jejích slov žádný takový zákrok neprovedl, tedy „pokud má všech pět pohromadě“. A kdyby náhodou ano, „od českých stomatologů by dostal takovou sodu, že by raději zavřel ordinaci“.
Existují nějaké alternativy, při kterých by se člověk vyhnul obroušení zubů „na delfína“, ale přesto došel ke krásnému chrupu? Dle Kaplánové by se pacient vždy měl nejprve pobavit se svým ošetřujícím lékařem, zda by úsměv šel spravit poupravením výplní, rovnátky či prostým bělením pod vedením lékaře nebo hygienistky. A pokud to nejde jinak, méně invazivní jsou také fazety.
Trend perfektního úsměvu prostřednictvím invazivních stomatologických zákroků v zemích, jako je Turecko, sice nabízí okamžité uspokojení, ale je spojen s riziky, která nelze přehlížet. Upřednostněním kvality – a především dlouhodobého zdraví ústní dutiny – nad rychlostí mohou jednotlivci dosáhnout zářivého úsměvu, aniž by si navždy zničili svůj vlastní chrup.
