Problém prý společnost už vyřešila.
Společnost Neuralink patřící miliardáři Elonu Muskovi vyřešila problém, který způsoboval, že první pacient s čipem implantovaným v mozku měl značně sníženou schopnost pohybovat počítačovým kurzorem.
Jak připomněla agentura AFP, Muskova neurotechnologická společnost v lednu nainstalovala implantát do mozku Nolanda Arbaugha, který po nehodě při potápění před osmi lety zůstal ochrnutý od ramen dolů. Již krátce po voperování implantátu Arbaugh hrál šachy a videohru Civilization a absolvoval hodiny japonštiny a francouzštiny.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) dal loni v květnu Neuralinku povolení k testování čipů na lidech. Jedná se o technologii, při které robot chirurgicky umístí 64 flexibilních vláken tenčích než lidský vlas na část mozku, která řídí „záměr pohybu“. Tato vlákna umožňují experimentálnímu implantátu zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, která dekóduje, jak se osoba chce pohybovat.
Společnost Neuralink však ve středu přiznala problém s vlákny spojujícími implantát s Arbaughovým mozkem, což mělo za následek pokles schopnosti pacienta ovládat počítačový kurzor. Neuralink sice původně zvažoval odstranění implantátu, ale nakonec to neudělal, protože problém podle všeho nepředstavoval přímou hrozbu pro život a zdraví pacienta.
Přestože společnost nenabídla žádné vysvětlení tohoto jevu, uvedla, že provedla úpravy, aby byl implantát citlivější na nervové signály. Spolu s dalšími vylepšeními to „vytvořilo rychlé a trvalé zlepšení v bitech za sekundu“. O poklesu účinnosti implantátu jako první informoval deník Wall Street Journal.
Cílem startupu, který Musk založil v roce 2016, je vybudovat přímé spojení mezi komunikačními linkami mozku a počítačem. Ambicí je posílit lidské schopnosti, léčit některá neurologická onemocnění, jako je například Parkinsonova choroba či amyotrofická laterální skleróza, a jednoho dne lze dokonce dosáhnout symbiózy člověka a umělé inteligence.