Alespoň to tvrdí nová studie, do které se zapojilo na 26 tisíc lidí.
Informuje o tom The Guardian. Boří tak mýtus, že noční sovy jsou flákači nebo věčně unavení a tím pádem i pomalejší lidé.
Průzkum totiž dopadl přesně opačně. Výzkumný tým z Imperial College London nechal tisíce lidí vyplnit testy zkoumající inteligenci, paměť a reakční dobu. Účastníků a účastnic se také zeptal na jejich spánek – jak je dlouhý, kvalitní –, ale také na jejich chronotyp, tedy v jakou denní dobu se cítí nejbdělejší a nejproduktivnější.
Výsledky studie
Výsledek? Přesně opačný, než nám celá dlouhá školní léta cpali. Nejlépe dopadly právě noční sovy, nejhoršího skóre pak v testech dosahovala ranní ptáčata.
Pokud patříš k druhému zmíněnému typu, nezoufej. Spíš než na přeorientování se na sovu se soustřeď na kvalitu a délku spánku, která dělá také hodně. V kognitivních testech byli nejlepší právě ti, kteří si dopřávají sedm až devět hodin.
„Spánek je pro nás velmi důležitý. I když je důležité pochopit své přirozené spánkové tendence a pracovat s nimi, stejně důležité je pamatovat na to, abyste spali dostatečně dlouho, ne příliš dlouho nebo příliš krátce. To je zásadní pro udržení zdravého a co nejlépe fungujícího mozku,“ vysvětlila vedoucí výzkumnice Raha West.
Její kolega Daqinq Ma k tomu dodal následující: „Zjistili jsme, že délka spánku má přímý vliv na funkci mozku, a věříme, že aktivní řízení spánkových návyků je opravdu důležité pro posílení a ochranu fungování našeho mozku.“
Řešení?
Co navrhuje? „V ideálním případě bychom rádi viděli politické zásahy, které by pomohly zlepšit spánkový režim v celé populaci,“ dodal. Že by konečně školáci nemuseli vstávat na českou krutou osmou?
Někteří by byli s interpretací výzkumu zdrženlivější. „Studie má závažná omezení, protože nezohlednila dosažené vzdělání ani do výsledků nezahrnovala denní dobu, kdy byly kognitivní testy prováděny. Hlavním smyslem studie je zpochybnění stereotypů týkajících se spánku,“ okomentovala pro Guardian například Jessica Chelekis z Brunel Univeristy London.