Plavčík Roman: Když se dítěti stane „nehoda“, vypouštíme bazén. Nejhorší jsou nepozorní rodiče

Velkou roli asi sehrával čas. Kde byli jejich rodiče?

Konkrétně pokud se bavíme o těch dětech z víkendu, stihli jsme zakročit včas a vytáhnout je ještě předtím, než se jim dostala voda do plic. Vykašlaly ji a bylo dobře. Ale rodičům jsme po tomto zásahu museli domlouvat.

Prý se převlékali a nevšimli si, že jejich dítě odešlo 50 metrů do bazénu. Neuvědomují si, že když je na koupališti dva tisíce lidí, je velmi obtížné všechny uhlídat. Mám jen dvě oči a dvě ruce. Rodiče jsme však už nejednou našli i odpočívat v bufetu.

Nebezpeční jsou opilí lidé a machři, kteří skáčou do vody, dělají salta, a nejednou končí s vážným úrazem hlavy.

Takže pokud nějaké dítě najdete o samotě, hledáte rodiče?

Když spatříme malé dítě v bazénu, kde je hloubka 1,3 metru, tak ho vezmeme a okamžitě jdeme hledat rodiče. Téměř vždy je najdeme v bufetu na pivku bez ponětí o tom, kde je jejich dítě.

A co dospělí? Také se někdy topí?

Zachraňoval jsem i dospělé lidi. Důvody byly různé, topili se například, když dostali křeč do nohy, ale měl jsem i člověka, který ve vodě dostal epileptický záchvat. Co ještě může být nebezpečné, jsou opilí lidé a machři, kteří skáčou do vody, dělají salta, a nejednou končí s vážným úrazem hlavy.

Stávají se nehody i mimo bazény?

Ano, většinou jsou to méně nebezpečné věci, i když stále nepříjemné. Jsou to například štípnutí hmyzem nebo malé zlomeniny, například na prstech. Úrazy vznikají například i při nepříznivém počasí.

Zažil jsem už lidi, kteří se koupali v bazénu i 10 hodin, aniž by z něj vylezli. Voda se při močení nezbarví.

Přenesme se však k poněkud záhadnějším tématům. Mě vždy zajímalo, jestli je pravda, že se voda v bazénu zbarví poté, co se do ní člověk vymočí. Je to pravda?

O zbarvení vody jsem už slyšel i já. Pravda to možná někde je, ale určitě ne u nás. (smích)

Alespoň o tom nevím. Zažil jsem už však lidi, kteří se koupali v bazénu i 10 hodin, aniž by z něj vylezli. Za předpokladu, že tam nějakou potřebu provedli, by tedy platilo mé přesvědčení, že se voda nezabarví.

Voda se však kontroluje třikrát denně. Množství chlóru i celková čistota. Z tohoto hlediska můžu říct, že bazény jsou u nás čisté, i když v nich někdo tráví více času.

Je tvojí náplní práce koupaliště i uklízet?

Zčásti ano, do práce chodím půlhodiny před otevřením koupaliště. Uklízíme areál, vysáváme a čistíme bazény. Nemůže tam být ani špína, ani smrad, byl by to velký problém a dáváme na to velký pozor.

Malým dětem v bazénu někdy výkal projde přes plenku. Tehdy se bazén vypustí, vydezinfikuje a napustí znovu.

Když už jsme u toho vypouštění, zajímalo by mě, jestli jste ve vodě našli i jiná překvapení.

I to se už v bazénu povedlo, dokonce i tento víkend. Většinou se to však děje v dětském bazénu, kdy malým dětem občas výkal projde plenkou. Tehdy se však bazén vypustí, vydezinfikuje a napustí znovu. Vzhledem k velikosti toho dětského bazénu to není tolik vody. No a když se bavíme o překvapeních, našel jsem v bazénu i dvojici, která si „užívala“.

Zakročil jsi?

Ano, a ještě k tomu jsem je i ztrapnil, protože tam bylo mnoho dalších lidí. Událo se to ve vířivce ve venkovních bazénech. Přišel jsem k nim a hned jsem je oba vytáhl, nečekal jsem na nic. Každý v okolí věděl, proč jsem to udělal. Touto cestou je pozdravuji a doufám, že jsou dnes chytřejší. Bylo jim to pořádně trapné.

Horší by asi bylo, kdybys na ně zapískal. Když někdo nedodržuje pravidla, používáš k upozornění i píšťalku?

Postup při upozorňování je konkrétně u nás takový, že na lidi zbytečně nepískáme. Když není na koupališti velký přetlak lidí, chodíme za nimi osobně a upozorňujeme je slovně. Když je však už lidí kolem tři tisíce, nedá se tomu vyhnout a už musíme pískat.

Neděláme to však rádi, jsme si vědomi toho, že si lidé přijedou na koupaliště odpočinout a nemusí to být příjemné. Závisí však na lidech, jací jsou. Některé stačí upozornit, na některé je třeba pískat a jiné rovnou vyhodit.

Některým ženám se mé povolání asi líbilo, některé dávají komplimenty, jiné si mezi sebou šuškají a dívají se.

Máš plné právo někoho vyhodit z koupaliště?

Ano, mám. Když někdo porušuje pravidla, která platí na koupališti, můžu ho vyhodit. Například když jede na tobogánu a místo toho, aby jel sám, jedou tři. Je tam kamera, takže si to můžu prohlédnout a na základě toho učinit rozhodnutí. 

Netlačím však na pilu, pokud někdo poruší pravidlo jednou, tak ho většinou jen slovně upozorním. Ale pokud je někdo opilý nebo opakovaně schválně nedodržuje pravidla, neztrácím čas.  

Ještě mě zajímalo, jestli si myslíš, že toto povolání považují lidé za přitažlivé. Setkal ses už někdy s tím, že by tě někdo „balil“?

Já jsem si vždy v práci držel odstup, abych měl respekt. Ať už od kolegů, nebo i od návštěvníků. Je možná pravda, že je toto povolání přitažlivé, avšak já v práci nedebatuji a nekoketuji. Je to jen práce, mým úkolem je dávat pozor na lidi.

Mohu však říci, že některým ženám se mé povolání asi líbilo, některé dávají komplimenty, jiné si mezi sebou šuškají a dívají se. Dokonce padlo i pozvání na drink.

Co bys na závěr vzkázal čtenářům*čtenářkám?

Vzkázal bych zejména mladším rodičům, aby si dávali větší pozor na své děti. Myslí si, že plavčíci jsou vlastně pěstouni a budou jim hlídat děti, než si oni odskočí na mochitko a jiné dobroty do bufetu. Kdybychom nebyli ve správný čas na správném místě, například i tento víkend, některé z dětí by to nemuselo přežít.

A ještě bych dodal, ať se všichni koupou s rozumem, nedělají hlouposti a nepijí moc alkoholu.