To, co se tohoto dne stalo, ti asi připomínat nemusíme. Jestli si ale chceš osvěžit paměť nebo si události oživit i jinak než jen pomocí učebnic dějepisu, koukni na náš seznam.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva si každoročně připomínáme 17. listopadu. Právě tento den odstartoval lavinu protestů a vedl až k pádu komunistického režimu u nás. K tomuto výročí jsme se tak rozhodli sestavit seznam filmů a knih, které buď přímo přibližují právě události onoho osudného dne, či boj těch, kteří se rozhodli proti režimu vystoupit i dříve a za jiných okolností.
Důležité je ale také připomenout, že 17. listopadu neslavíme primárně jen události z roku 1989, ale především památku Jana Opletala, který byl o padesát let dříve smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace. Na jeho pohřbu následně došlo k demonstracím studenstva, v jejichž důsledku říšský protektor rozhodl o uzavření vysokých škol a zatýkání na vysokoškolských kolejích. Právě 17. listopadu 1939 bylo následně devět studentů a funkcionářů studentských organizací popraveno.
Mezinárodní den studentstva je tak jediným mezinárodním dnem, který vznikl na našem území, a právě na upomínkové akci k 50. výročí těchto událostí došlo k následným protestům. A ačkoliv my jsme se rozhodli zaměřit právě na komunistický režim a na oslavu 35letého výročí od sametové revoluce, alespoň jednu knihu, připomínající právě Jana Opletala, jsme se na seznam přidat rozhodli.
Havel
2020
Vězení, boj za pravdu i milostný vztah s manželkou Olgou. To vše se režiséru Slávku Horákovi ve stominutové stopáži podařilo zachytit. Ve snímku se rozhodl zaměřit spíše na Havlův život právě mezi lety 1968 až 1989 a zobrazuje ho tak tedy jako disidenta a ne přímo státníka.
O tom, jak náročné bylo zastávat roli bojovníka za svobodu v komunistickém Československu a kolik překážek na své cestě až k sametové revoluci musel překonat, ti film určitě ukáže. A ačkoliv je založen na příběhu reálného člověka, nejde jen o čistě nudný faktografický dokument. Právě naopak, neskutečně poutavé scény snímku určitě nechybí.
Bez vědomí
2019
Zde se jedná sice o seriál, z výběru jsme ho ale nemohli vynechat. Minisérie vypráví příběh Marie, která v roce 1977 utekla z tehdejšího Československa do Velké Británie. O 12 let později se ale v její domovině začínají pomalu měnit poměry a proto se rozhodne i se svým manželem vrátit.
To se ale ukáže být chybou, jelikož se prakticky ihned po jejich příjezdu se její druhá polovička Viktor ztratí. Marie se proto rozhodne ho hledat, pomalu ale zjišťuje, že není jediná. Seriál je z produkce HBO a o napínavé momenty zde tak není nouze. V pouhých šesti dílech se tvůrcům podařilo velmi povedeně vykreslit atmosféru v Československu během pádu železné opony a pokud jsi fanouškem či fanynkou detektivních příběhů, seriál si určitě pusť.
Polojasno
1999
Ačkoliv se tento film věnuje spíše událostem po pádu režimu, tematicky se o události na Národní třídě opírá. Autor filmu byl navíc jako student členem parlamentní Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu a porevoluční atmosféra je zde tak vykreslena opravdu autenticky a z pohledu studentů - ačkoliv ne těch, kteří se přímo demonstrací účastnili.
Snímek se zabývá především tím, jak se komunistická strana snažila zbavit odpovědnosti za události a o tom, kolik nejasností to vyvolalo. Jde tak o trochu jiné vyprávění a z našeho seznamu tento film lehce vybočuje, své místo si zde ale zasloužil.
Jan Palach
2018
Jak jsme už zmínili v úvodu, cílem tohoto seznamu je nejen oslavit výročí sametové revoluce, ale připomenout si i ty, kteří se za pád režimu zasloužili i jinak. A například Jan Palach se bohužel protestů na Národní třídě a Albertově ani účastnit nemohl. Film z roku 2018 zobrazuje poslední měsíce jeho života.
Tvůrci využili různých dostupných faktografických pramenů a rozhodli se domyslet, co se mladému studentovi v té době mohlo honit hlavou. Příběh tichého chlapce, obyčejného studenta, který se v lednu roku 1989 rozhodl velmi výrazně vystoupit proti režimu a na protest se zapálit, vypráví poutavě ale s citem. Snímek se soustředí i na jeho osobní život, vztah s matkou i přítelkyní, či kamarády a velmi silně působí i na divákovy pocity.
Vyprávěj
(série 4 epizoda 8)
Opět se sice jedná o seriál, ale Vyprávěj se jednoznačně řadí mezi ty nejlepší historické, které u nás byly natočené a proto si zde své místo vybojoval. Tentokrát jsme ale vybrali právě jen jednu epizodu ze čtvrté série (ačkoliv za zhlédnutí jednoznačně stojí celý seriál), ve které se právě Praha roku 1989 objevuje.
Hlavní hrdina Honza Dvořák, který celý příběh seriálu vypráví, je právě studentem vysoké školy a se svou přítelkyní Lucií se tak na Albertov a Národní třídu vydá. Nahrané scény navíc tvůrci proložili reálnými dochovanými nahrávkami ze 17. listopadu a z některých záběrů až mrazí. V epizodě se samozřejmě objeví i ostatní postavy, onen osudný den je zde tak popsán i z pohledu mladých studentů, jejich rodičů i prarodičů, očima odpůrců režimu a disidentů i naopak komunistických příslušníků.
Hořící keř
2013
Příběh Jana Palacha jsme zde sice už představili, ztvárnění Agnieszky Holland jsme ale jednoduše vynechat nemohli. A jelikož se tento snímek soustředí na trochu jiný aspekt příběhu tohoto odvážného studenta, nemusíš si vybírat, který si pustíš a zhlédnout můžeš rovnou oba.
Agnieszka Holland se totiž svému vyprávění rozhodla věnovat hned tři díly a díky tomu získala čas představit nejen osud onoho studenta, ale i jeho blízkých. Nekončí navíc v roce 1969 a ve filmu se tak objeví především počátky normalizace v Československu.
Palachovým upálením totiž její dílo teprve začíná a soustředí se na to, co se u nás po jeho šokujícím činu událo. Přinejmenším nesmělou atmosféru ve společnosti rozbouří vystoupení Viléma Nového, který se na stranickém mítinku v České Lípě rozhodně studentovu smrt zlehčovat. Film se totiž zaměřuje na dezinformace, které se u nás po lednu 1969 začaly šířit, tedy že Palach ke svému činu použil tzv. studený oheň.
Vlny
2024
Hit letošního léta oblíbeného českého režiséra Jiřího Mádla zde samozřejmě nesmí chybět. Přenese tě do prostředí Československého rozhlasu na konci 60. let minulého století. Příběhy postav jsou inspirovány skutečnými členy redakce pod vedením Milana Weinera a například vstup okupačních jednotek na naše území a jejich vniknutí na Vinohradskou 12 je zde vykreslen téměř fakticky přesně.
Stále se však jedná o dílo popkultury, děj je tak vyprávěn očima mladého technika Tomáše Havlíka, který právě do redakce nastoupí. Téměř ihned se však ocitne v rozporu mezi novináři, kteří chtějí hájit pravdu a svobodu slova a agenty tajných služeb. Film se odehrává okolo roku 1968 a atmosféru sametové revoluce ti tak přímo nenabídne, studentské revolty tu však nechybí. To, o jak kvalitní snímek se jedná, potvrzuje i to, že byl nominován v několika kategoriích na Českého lva a naší zemi pojede reprezentovat i na prestižní předávání Oscarů.
Listopád
Alena Mornštajnová
Jak by naše životy vypadaly, kdyby 17. listopad 1989 dopadl úplně jinak? Co kdybychom stále žili na druhé straně železné opony a svobody se nikdy nedočkali? Tak přesně nad těmito otázkami se Alena Mornštajnová v knize Listopád zamýšlí. Opět rozebírá revoluci z trochu jiného úhlu, pohledem dvou žen, jejichž životy se nečekaně protnou. Zároveň připomíná, že svobody bychom si měli vážit mnohem více, než si myslíme.
Johana
Pavla Horáková, Alena Scheinostová, Zuzana Dostálová
Kniha začíná v 70. letech minulého století, končí však o 30 let později. Autorky se totiž rozhodly příběh odvyprávět očima svérázné Johany, která vyrůstá právě v komunistickém Československu. Důležitou postavou v knize je i její babička, která dívce vypráví o tom, jak se lidem žilo, když byla mladá.
Historické události jsou v knize potlačeny až na druhou kolej, vzhledem k tomu, že jsou však vyprávěny právě prostřednictvím mladé Johany, ale vlastně vyznívají mnohem autentičtěji. A pro čtenářstvo jsou navíc mnohem lépe uchopitelné. Na knize se podílely hned tři autorky, každá z nich se tak ujala jedné dekády hrdinčina života.
Máme holý ruce: Deník studentky z roku 1989
Magdaléna Platzová
Touto knihou se opět spíše vracíme k událostem ze 17. listopadu. Teprve 17letá Magdaléna se sice StB a jejích obušků bojí, převažuje v ní ale touha po životě v demokracii a svobodě. A demonstrací se tak navzdory svému strachu účastní.
Knihu ocení asi spíše ti, kteří dávají přednost faktům před příběhem, vyprávění je totiž zcela založené na reálných událostech. To ale rozhodně neznamená, že jde o knihu nudnou, mísí se v ní i skutečné a všední zážitky vypravěčky a poskytuje tak opravdové svědectví o tom, jaké bylo býti mladým studentem během pádu železné opony. „Místy jsem měla úplně husí kůži. Určitě doporučuji skoro jako ‚povinnou‘ četbu,“ píše se v jedné recenzi na webu Databázeknih.cz.
Ten den – 17. listopad 1989
Aleš Palán, Matouš Hartman, Michal Beck, Alžběta Ambrožová, Anna Palánová
Opět spíše faktografické nežli příběhové svědectví o událostech v Praze přináší Ten den – 17. listopad 1989. Nejde totiž o knihu v tradičním slova smyslu, ale o sbírku více než 200 výpovědí účastníků protestů na Albertově a Národní třídě. Nepřečteš si navíc jen zážitky demonstrantů zkušených, ale i těch, kteří ten den vyšli do ulic poprvé, organizátorů i řadových účastníků, náhodných kolemjdoucích, zasahujících policistů i povolaných záchranářů.
V knize vystupují i aktéři, kteří o svých pocitech z tohoto dne do té doby nepromluvili a přinášejí i nepublikovaný obrazový materiál v podobě fotografií, dopisů, deníkových záznamů, oficiálních dokumentů či maleb. Jestli se chceš opravdu dozvědět, jak pád komunismu v Československu vypadal, už víš, po jaké knize máš sáhnout.
Kdybych tě znovu volal, už se neotáčej...
Zdeněk Vyhlídal
Jak jsme v úvodu slíbili, nezapomněli jsme ani na památku Jana Opletala, jehož odpor proti (v tomto případě nacistickému) režimu vlastně protesty v roce 1989 inspirovaly. Zdeněk Vyhlídal se v knize věnuje posledním měsícům života studenta Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který v listopadu 1939 podlehl smrtelným zraněním způsobeným na protinacistické demonstraci.
Název knihy odkazuje na jednu z posledních vět, kterou v nemocnici mladý Opletal zavolal na svou matku a sestru v momentě, kdy věděl, že se dvacátých pátých narozenin už nedožije. Dílo nedoporučujeme jen těm, kteří se zajímají o moderní historii, ale všem, kteří věří, že odvahu studentů, kteří se rozhodli vystoupit proti nesvobodě, bychom si měli připomínat neustále.
