Pití rostlinného mléka způsobuje větší riziko deprese, interpretovala závěry čínské studie různá média. Její závěry jsou ale složitější, na nedostatek souvislostí upozorňují i samotní autoři výzkumu.
Jak informovaly například The Times, studie provedená na 350 tisících lidech naznačila, že ti, kteří pili polotučné kravské mléko, měli o dvanáct procent nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine deprese, a o deset procent nižší pravděpodobnost, že budou mít úzkosti. Naopak u konzumentů rostlinných mlék (tedy třeba sójového, ovesného či mandlového) byla pravděpodobnost, že budou mít depresi, o čtrnáct procent vyšší.
Čínští výzkumníci, kteří v Británii nasbírané vzorky analyzovali, ale upozornili, že pro stanovení skutečné souvislosti by byly potřeba další výzkumy, které by se podívaly na vliv množství konzumovaného mléka na duševní zdraví. Tenhle výzkum tak zjednodušeně ukazuje souvislost (korelaci), nikoliv ale skutečnou příčinu (kauzalitu).
Co to vůbec znamená?
Co ale korelace a kauzalita přesně znamenají? Představ si jednoduchou situaci: Uděláš si statistiku o tom, kdy si lidé kupují nejvíce zmrzliny. Pak si uděláš druhou, kde zmapuješ, v jakých měsících lidé nosí šortky.
Jenže to, že se tyhle měsíce budou překrývat (tedy korelovat), neznamená, že by si lidé kupovali zmrzlinu proto, že jim ladí k šortkám. Kraťasy nejsou důvodem, proč si lidé kupují zmrzlinu. Tím důvodem, tedy kauzalitou, je letní počasí.
Tenhle příklad pochází z jedné vysokoškolské učebnice o výzkumu s názvem The Effect: An Introduction to Research Design and Causality. Podobných příkladů ale najdeš v jakékoliv vědecké či vysokoškolské příručce o metodologii celou řadu.
Se zmíněnou studií je to do jisté míry podobné jako u zmrzliny a kraťasů. Autorský tým studie měl sice neobvykle velký vzorek lidí, celých 350 tisíc, i oni sami ale varují před unáhlenými závěry. Výzkum tak sice naznačil, že mezi konzumací určitých druhů mlék a depresí může existovat souvislost (přesněji oněch čtrnáct procent pravděpodobnější deprese), ale nezkoumali další faktory, které by mohly vznik duševního onemocnění ovlivnit (to je právě zmiňované vedro v příkladu o zmrzlině).
„Vzhledem k tomu, že tyto výsledky jsou založeny na údajích o stravování, které poskytli sami pacienti, a jsou ovlivněny dlouhou dobou sledování, je třeba výsledky interpretovat opatrně. Pro spolehlivé stanovení těchto souvislostí je zapotřebí dalšího výzkumu, který by tyto výsledky ověřil a prozkoumal vliv množství konzumovaného mléka na duševní zdraví,“ cituje vědce například Česká televize.
Novinové titulky, které zdůrazňovaly zvýšené riziko deprese u konzumentů rostlinného mléka, zkritizovala například organizace Nesehnutí. „Podobné titulky zbytečně vedou k panice bez vědeckých důkazů, které by toto tvrzení podpořily. Sám autorský kolektiv zdůrazňuje potřebu dalších výzkumů. Média často zjednodušují složitější vědecké poznatky, což vede k mylným závěrům a škodlivě tak ovlivňují veřejné povědomí,“ uvedli na svém Instagramu.
„Dnešní rostlinná mléka jsou navíc často obohacena o vápník a vitamin D, což má pozitivní dopad na psychické i fyzické zdraví. V době, kdy studie probíhala, to nebylo standardem,“ doplnila ještě organizace.
