V Lukové u Manětíná straší. Prohlédni si fotografie kostela plného duchů, kam jsme se nedávno vydali.
Pochmurné počasí za okny zrovna nevolalo po celodenním výletu, ale nás to neodradilo. Naopak se nám to skvěle hodilo. Rozhodli jsme se navštívit jedno z nejprofláknutějších míst, o kterém se nešušká jen v komunitě lidí zajímajících se o urban exploration, ale i v zahraničních a domácích médiích. Ano, řeč je o kostele v Lukové, který nás přilákal svou neobvyklou expozicí. O tomhle děsivém místě jsi už dost možná slyšel, protože jde o něco, co ve světě nemá obdoby a máme to prakticky „doma". Prvním pravidlem lidí, kteří se zajímají o opuštěná místa a budovy je neprozrazovat, kde se daná lokalita nachází. V tomhle případě to ovšem neplatí, protože návštěvnost je naopak vítaná. Pokud by tě fotky a povídání níže zaujalo, zajeď si do Lukové u Manětína v Plzeňském kraji v České republice. Připrav se ale na neudržované štěrkové cesty a lesní komunikace.
A teď už k samotnému místu. Proč nás zaujalo, je z fotografií hned jasné. Neobvyklá expozice, která si své místo vydobyla právě v chátrajícím kostele poblíž Plzně, je pro oko diváka velmi lákajícím zážitkem. Je dost možné, že už jste někde na internetu spatřili fotky právě z tohoto místa, a když jste zjistili, v jaké lokalitě se nachází, napadlo vás udělat si výlet. To můžeme doporučit. Ideálně ve večerních hodinách získává kostel v Lukové, stejně tak jako samotná vesnička, nádech tajemna. V první řadě se jedná o obec, která je víceméně z ruky. Polorozpadlý kostel je dominantou v okolí, takže ho určitě nepřehlédneš. Na samotném místě je zarážející to, že zde nenajdeš kromě hospodářského stavení (které je na spadnutí) a pár domků žádné další stavby. Faktem je i to, že vesnice má pouhé 4 stálé obyvatele. Nepotkáš tu ani živáčka.
Návštěvu neobvyklé památky si musíš předem domluvit s ochotným a milým správcem, který ti rád zodpoví všechny otázky. Jak jsme se dozvěděli, duchové v lavicích místního kostela sedí už více než dva roky. Jak jsme s překvapením zjistili, výroba „duchů" probíhala zcela jinak, než jsme si představovali. Podle správcových slov byly sochy vytvořeny za pomocí látek napuštěných sádrou, což by nebylo ani tak udivující jako to, že každá jedna socha byla vytvořena na živých lidech, kteří po zatvrdnutí směsi ze sochy doslova vylezli a její torzo nechali tiše sedět na lavici kostela. Zajímavostí je i to, že samotné sochy reprezentují sudetské Němce, kteří ve vsi dříve žili, a víra byla nedílnou součástí jejich životů. Počet duchů je 32. Původně jich mělo být 33 (Kristova léta), ale jedna ze studentek, kteří se uvolili k tvorbě soch, uvnitř omdlela.
Kostel je uzavřen už od roku 1968. V témže roce totiž na místní obyvatele během pohřbu spadl strop. Od té doby na památku nikdo nedohlížel. Komunistům to bylo ukradené, protože náboženství příliš nefandili, takže se z původní stavby stala dnešní chátrající verze, která svým vzezřením nepůsobí příliš stabilně. Atmosféru to místu ale dodává v potřebné míře a není divu, že se sem sjíždí podívat desítky jak amatérských, tak profesionálních fotografů z celého světa. Jak jsme již zmiňovali na začátku, návštěva kostela ve večerních hodinách je nejideálnějším řešením pro ty, kteří pasou po mrazení v zádech. V nočních hodinách je kostel osvětlen svíčkami a některé ze soch jsou potřeny fluoreskující barvou, vše pak dokresluje hřbitov posetý náhrobky, který se nachází hned za okny.
Účelem této atmosférou naplněné expozice, jejímž tvůrcem je vysokoškolák Jakub Hadrava, je nejen přilákání pozornosti k chátrající stavbě, která dokumentuje osudy sudetských Němců. Autor sám chtěl výstavou naznačit i to, že náboženství bylo dříve nedílnou součástí všech obyvatel naší země a že by se měli návštěvníci zamyslet nad tím, jak bylo toto místo důležité pro předchozí generace a jak jej vnímáme nyní. A jak si člověk dokáže zachovat svoji tvář, zda se z nás nakonec nestanou taky takoví duchové bez tváře. Přemýšlet tě určitě nutit nebudeme, ale návštěvu tohoto místa rádi doporučíme - pokud chceš spojit zábavné s užitečným a vychutnat si místní atmosféru a snad si i nafotit nějaké ty fotky na Instagram.