Speciální biologická technika, které říká optogenetika, bude už brzy vyzkoušena na jednom z nás. A její první úkol není vůbec jednoduchý.
Po několikaletých testech, které doposud probíhaly výhradně jen na zvířatech, jako jsou opice, přijde zanedlouho řada i na člověka. Pomocí takzvané optogenetiky dokáží totiž doktoři stimulovat aktivitu neuronů v našem mozku, a tak například vrátit ztracený zrak. I když s rozmazaným pohledem a v černobílém provedení, ale přeci. Princip spočívá v navrácení určitého zážitku, při němž byly aktivní určité neuronové buňky, a to formou jejich opětovného osvětlení. Tato metoda tak vědcům poskytuje efektivní nástroj pro pochopení procesů mozkových funkcí (zrak, motivace, strach, pohyb a jiné) a identifikaci specifických buněk, které za nimi stojí.
Biologickou techniku doktoři a vědci zrealizují během následujícího měsíce, a to vstříknutím virusů smíchaných spolu s na světlo citlivými proteiny přímo do očí nevidomého pacienta. Konkrétně jde o gen z proteinu využívaného řasami na identifikaci světla a natočení do směru, odkud přichází. Ten má ale menší omezení, protože reaguje jen na modrou složku přirozeného světla, což může v konečném důsledku způsobit už zmiňované černobílé vidění. Pacienty bude během prvního testu více než 15, přičemž všichni trpí chorobou zvanou retinitis pigmentosa, která způsobuje zhoršení (tunelové vidění) a poté i úplnou ztrátu zraku. Zaviní to odumírání fotoreceptorů, tedy buněk citlivých na světlo, které se nacházejí v našich očích.
„Studie, sponzorovaná startupem RetroSense Therapeutics, bude dle všeho prvním lidským testem optogenetiky, technologie vytvořené v neurovědecké laboratoři využívající kombinaci genové terapie a světla na precizní ovládání nervových buněk,“ vysvětluje web TechnologyReview. „Cílem optogenetiky je pozměnit DNA jiné buňky v oční sítnici a zabezpečit tak, aby reagovala na světlo, díky čemuž vyšle mozku potřebný signál.“
První test budou pozorně sledovat popřední neurovědci, kteří by techniku chtěli v blízké budoucnosti použít i na léčbu dalších onemocnění, včetně Parkinsonovy nemoci. Optogenetika má tedy svůj potenciál opravdu obrovský, což jsou pro nás opravdu pozitivní vyhlídky do budoucna. Její vznik se datuje do roku 1999, kdy vznikla jako nástroj na velmi přesné ovládání aktivity neuronů. A i když byli vědci zhruba před šesti lety v značně pokročilém stádiu výzkumu, až dnes to vypadá tak, že je vše připraveno na první reální použití v lidském těle.
