Lišty s informacemi o použití cookies na nás skáčou každý den. Odklikáváme je bez toho, abychom věděli, o co vlastně jde.
Jistě jste se někdy někam přihlašovali a při další návštěvě již bylo uvádění některých údajů předem doplněno. Vyhledávač Google zatmaví vyhledané výsledky stránek, které jste již navštívili. A přitom nejste nikam přihlášeni. A vy se možná ptáte: Jak to sakra ví?
Cookies se začaly používat již v 90. letech, vymyslel a patentoval je Lou Montulli. První dva roky se však netěšily velké pozornosti, pak o nich v roce 1994 napsal list Financial Times. První komerční prohlížeč podporující cookies byl Internet Explorer 2.
Jde vlastně o velmi malý flek kódu, který webová stránka přes prohlížeč uloží do vašeho zařízení a později s ním pracuje. Cookie obsahuje data, která vygeneruje server. Jde o různé zápisy - například jaké podstránky jste na jejich serveru navštívili, jakou máte historii prohlížení, jaké je vaše jméno a heslo... Používání cookies si lze pro přehlednost rozdělit do tří fází. Jako příklad si dejme web s online hrami, který při každé návštěvě doporučí hry podle toho, co jste hráli při předchozích návštěvách.
Příšerně se nudíte. Opravdu už nevíte, co s sebou, nový díl vašeho oblíbeného seriálu vychází až za tři dny, a tak zapínáte vaši mašinu a ze zoufalství do Googlu vrazíte "online hry" a kliknete na první výsledek, který vás přesměruje na herní web.
1) Uživatel přes prohlížeč odešle požadavek na server, aby poskytl data. Stránka s hrami se konečně načítá a vy můžete hrát. Dole vyběhne lištička o používání cookies. Netrpělivě odkliknete "Souhlasím" - konec konců, pokud chcete hrát, tak nemáte na výběr. Klidně se hrajete, v polovině to vzdáte, vypínáte počítač a vracíte se do nekonečně únavné nudy.
2) Server poskytne data a ve vašem počítači uloží soubor cookie, který obsahuje informaci, že jste hráli Šibenicí Deluxe. Ajaj, opět je zde nuda. Zapínáte počítač a po něm prohlížeč. Napíšete do vyhledávání "online hry" a najednou se podivíte. Stránka ze včera je vyznačena. Odkud to Google ví? Alespoň to máte zvýrazněné. No nic, přecházíte na web a najednou se nahoře zjeví lišta "Posledně hrané hry". A tam úžasně zábavná Šibenice Deluxe. Potěšíte se, vždyť ji nemusíte vyhledávat a ušetřilo vám to pár vteřin - které samozřejmě strávíte se Šibenicí Deluxe.
3) Opět odesíláte požadavek na server. Ale s ním i soubor cookie, který poskytne info o tom, co jste hráli. Server cookie zpracuje a podle něj se řídí.
Příklady používání cookies
Není dobré si cookies plést s něčím jiným. Například taková doporučení skupin na Facebooku. Ten ví, kam chodíte, protože jste tam registrováni a přihlášeni. Žádné cookies nepotřebuje a bude vědět, co vám doporučit, i když se přihlásíte z kamarádova počítače. Ale Facebook přece jen cookies využívá. Kde?
Přihlašujete se. A zaškrtnete "Zapamatovat přihlášení". A při příští návštěvě za vás doplní jméno s heslem. Stejný postup využívá řada sociálních sítí a stránek. Co ještě cookies dokáže?
Nakupujete online. Do vozíčku si přidáte knížku, sifon a ledničku. Vždy když něco přidáte, do cookie souboru se zapíše, co jste si přidali za produkt, cena a nějaké další údaje. Pak přejdete na mimořádně nepříjemnou část - placení. Přečte se soubor, ví, co jste si koupili, co vám mají prodat a co máte zaplatit.
Prohlížíte web vaší lékárny a v polovině vám spadne prohlížeč. Inteligentní web si dokáže zapamatovat, na jaké podstránce jste byli naposledy. Cookies se také pletou s HTTP2 soubory. Ve zkratce - jisté stránky dokáží uložit k vám na počítač části souborů, které byste museli načíst (příklad - hudební aplikace se zvukovými stopami). Tyto soubory jsou přednačtené a můžete se k ním dostat, i když nemáte připojení na internet - protože to nejpotřebnější máte stažené.
Bezpečnost a osobní údaje
Už víme, že cookies byly stvořeny k šetření času. Má vůbec taková skvělá věc nějaká negativa? Může nás nějak ohrozit? Odpověď zní ne. Samotná cookie nemůže nám, ani počítači udělat nic. Je to jen texťák, do kterého si prohlížeč odloží nějaké data, aby je později použil. Navíc, server si může otevřít jen své cookies a ne z jiných webů. Cookies však mohou být ukradeny a zneužity - je to ale asi jako kdybyste si na papírek napsali všechna hesla. Také vám to může kdokoliv vzít. Navíc drtivá většina cookies je dnes šifrovaných (tzv. "secure cookies") a jen tak někdo je nepřečte.
A zde přichází ta ožehavá část. Do cookie souboru si může server uložit cokoli a cokoli z něj může vytáhnout. Například vaši historii prohlížení (to zvládají tzv. "third party cookies"). Z tohoto důvodu jsou weby využívající cookies povinné uvést informaci o tom, že používají cookies (podle směrnice 2002/58 / ES EU). K tomuto se váže malý paradox. Cookie si totiž zapamatuje, že jste klikli na "Souhlasím s používáním cookies" a příště vám ho už nezobrazí.
Používání cookies
Dnes podporuje používání cookies snad již každý moderní prohlížeč. Téměř každý prohlížeč také ale umožňuje používání cookies jednoduše vypnout. Jediné problémy se mohou vyskytnout na mobilech - například staré androidové prohlížeče cookies zkrátka neukládaly.
Cookies se tedy není třeba obávat, usnadňují nám surfování po internetu každý den. A pokud jste mimořádně hákliví na své soukromí - vězte, že všechny údaje, které cookies nese o vás provozovatel webu i tak ví. Jen si je na chvíli odloží k vám.
