Často však měly velké brady. I to se počítá.
Důvod nevelké délky přirození na starých řeckých a římských sochách možná nepatří mezi každodenní útrapy většiny lidí, ale minimálně jde o zajímavé téma k prozkoumání. A přiznejme si - zřídka uslyšíme rozhovor i s touto tématikou. Přesně to si možná řekl i historik Kenneth Dover, když do své knížky s názvem Řecká homosexualita zakomponoval i odpověď na tuto otázku.
Laocoön a jeho synové
A na ni je odpověď možná trochu nečekaná. Historik píše dokonce až o dvou důvodech. První z nich je zkrátka úspora materiálu, protože v případě soch s velkými penisy (ano i takové byly, pro zájemce je níže skromná fotogalerie) byly ty penisy vážně obrovské, v číslech i 60 centimetrů. Ty však zobrazovaly nejčastěji boha plodnosti Herma nebo jeho rodinu. Občas se na zakrytí přirození používaly lotosové listy, většinou však v případě neoblíbeného boha nebo provinilce. U níže postavených bohů si (v případě, že byly zakryty) penisy zakrývali oni sami, často například rukou nebo nohou, případně byli zobrazováni ze sofistikovanějšího úhlu.
Druhým důvodem je odlišné pojetí. V antických dobách se za estetičtější považovalo menší mužské přirození a celkově za větší výhru pro daného muže. Všechna dobová antická sochařská díla, kde má zobrazený subjekt velký penis, se spojují s bláznovstvím, šílenstvím a odporností. I proto je často s velkým penisem vyjevovaný syn Herma Satyr, protože byl prokletý věčnou erekcí a ošklivostí. Dokonce byl mezi ostatními bohy tak neoblíbený, že ho vyhnali ze samotného Olympu.
Michelangelův „David“.
Řecké sochařství trpělo posedlostí idejí dokonalosti, vyrovnanosti a harmonie. Sochy mužů s velkými penisy by tuto koncepci narušovaly a mohly by působit přímo až groteskně. A je to koneckonců i pravda. Pokud s tím náhodou nesouhlasíš, po následujícím obrázku pravděpodobně změníš názor.
Priapus, jeden z bohů plodnosti.
