Život dvacátníka je plný radostí a starostí. Zejména těch starostí.
Cesta do dospělosti zanechá na každém z nás rozdílné stopy a se skutečnou dospělostí se i rozdílně snažíme popasovat. Potřebuješ se odstěhovat od rodičů, začít studovat, anebo pracovat a tvoje okolí ti pomaličku připomíná, že kamarádi se už žení a plodí děti, zatímco ty jen sedíš doma a utápíš se ve vlastním smutku. Peněz samozřejmě taky nikdy není nazbyt, a tak se životem snažíš protloukat tak, jak to jen jde na oblíbeném internátě, nebo v bytě se svými spolubydlícími. Pokud na tebe výše napsaný popis nesedí, potom ti gratulujeme a patříš mezi světlé výjimky, ale pokud na tebe pasuje, nic si z toho nedělej, situace se jednou určitě zlepší. A když ne právě teď, aspoň se pousměj na následujících tweetech.
