Kategorie
Zpravodajské kategorie
Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
29. ledna 2017 v 11:25
Čas čtení 0:00
Matúš Majer

Na světě je 15 000 atomovek. Výbuch všech najednou by ze Země odnesl všechno světlo i život

Uložit Uložené

Nejsilnější atomová bomba by naše hlavní město téměř celé srovnala se zemí.

Atomové bomby jsou věcmi, se kterými při vědomí, že by mohly vybuchnout, není velké množství lidí spokojených. Přinášejí nezastavitelnou zkázu, hrůzu a smrt. Na světě jich je přibližně 15 000 a podle některých to nejsou zrovna nejlepší vyhlídky pro klidný život na Zemi. Co kdyby vybuchly všechny najednou? Moc dobře by to tedy nedopadlo.
 
Nukleární arzenál ve světě dosahuje hrozivých čísel. Podle Federace amerických vědců by jich na celé planetě mělo být kolem 14 900. Vede Rusko s číslem 7 000, v těsném závěsu se však nachází USA s 6 800 jadernými zbraněmi. Za zmínku stojí ještě Francie (300), Čína (260), Velká Británie (215) nebo Pákistán (130). Taková Severní Korea se může pochlubit jen asi desítkou. Čísla však ve skutečnosti až tak moc neznamenají - Rusko a USA jsou totiž většinou vybaveny účinnějšími termonukleárními vodíkovými zbraněmi, Severní Korea však disponuje jen stokrát slabšími ohňostroji se systémem z 50. - 70. let.

Na světě je 15 000 atomovek. Výbuch všech najednou by ze Země odnesl všechno světlo i život
Zdroj: pixabay.com

Nejsilnější americká bomba nese název B83. Síla jejího výbuchu se dá přirovnat k odpálení 1,2 megatuny TNT a přemění 79krát více energie než atomovka shozená na Hirošimu. Po explozi B83 by zůstal kráter široký 420 metrů a hluboký 92 metrů. Téměř ihned po detonaci by se zjevila masivní ohnivá koule s poloměrem 1,4 kilometru dosahující nejvyšší teploty až 83,3 milionu stupňů Celsia a vyhladila by vše, co by se na tom místě nacházelo. Nechyběla by však ani mohutná tlaková vlna - budovy vzdálené až do 7,47 kilometru od místa výbuchu by popadaly jako domeček z karet. Lidé bydlící blíže než 13,2 kilometrů od místa detonace by utrpěli popáleniny třetího stupně. V asi 8kilometrovém poloměru by lidi natolik ozářila radiace, že by z ní měli často až 90 % šanci umřít.

Takové by byly zóny zásahu podle portálu NUKEMAP, kdyby byla B83 shozena do centra Bratislavy. Žlutá zobrazuje ohnivou kouli, modrá tlakovou vlnu a oranžová místa, kde bys utrpěl velmi vážné popáleniny.

Na světě je 15 000 atomovek. Výbuch všech najednou by ze Země odnesl všechno světlo i život
Zdroj: nukemap

Pokud jsou informace o světovém arzenálu nukleárních zbraní skutečně pravdivé, odpálení všech by mělo mimořádně ničivé účinky. Představ si, že jsou všechny atomové bomby rovnoměrně rozloženy po celé planetě. Pokud je najednou odpálíš, instantně by se vypařilo asi 94 kilometrů krychlových planety. Vytvořila by se nepředstavitelně obrovská ohnivá koule velká jako Česká republika nebo 3700 Londýnů (79 000 kilometrů čtverečních), která by doslova smazala ze světa vše, čeho se dotkne. Pár sekund po výbuchu by se začala šířit ničivá tlaková vlna, která by spálila a zhroutila vše na ploše 232 000 kilometrů čtverečních, tedy asi 295 New Yorků. A na závěr by byli lidé žijící na ploše 284 000 kilometrů čtverečních postiženi radiací. Obrovský výbuch by však narušil atmosféru, ozónovou vrstvu a v neposlední řadě i rotaci Země kolem vlastní osy.
 
Co však potom? Za předpokladu, že by někdo takový výbuch přežil, by to i tak dále neměl příliš jednoduché. Vzduch by byl plný nestabilních a radioaktivních částic, které si můžeš představit jako popel - pokud ho dýcháš hodně, není to úplně dobře. V tomto případě bys však za pár vteřin zemřel. Miliony tun takových částic se však dostane k vrstvám atmosféry a zabrání pronikání slunečních paprsků, čímž nastane takzvaná nukleární zima. To znamená žádné sluneční záření, žádné světlo, fotosyntéza, dýchatelný vzduch a ani život. Na druhou stranu by se však ochladila teplota Země - podle studie by nukleární zima podnícena výbuchem stovky bomb hozených na Hirošimu ochladila planetu o 1,8 stupně. Po čase by se však ovzduší vyčistilo a život by byl pravděpodobně znovu možný, to se však bavíme o tisících let později. Doufejme tedy, že atomové zbraně budou i (většinou) nadále sloužit pouze jako demonstrace schopností. Snad to na Zemi nikdy nebude vypadat takto:

Domů
Sdílet
Diskuse