Co vše může mít podíl na přerodu běžného člověka ve vražedný nástroj?
V posledních měsících jste si velmi oblíbili náš pravidelný seriál o sériových vrazích. V každém z dílů se věnujeme konkrétnímu vrahovi nebo dvojici vrahů a snažíme se vám přiblížit jejich činy na pozadí jejich psychologického vývoje a vlivu okolí. Abychom však formát jednotlivých částí udrželi ve formě, která je čtenářsky nenáročná, nezaměřujeme se na motivaci a aspekty konání jednotlivých vrahů dopodrobna. Rozhodli jsme se tedy sepsat několik článků, v nichž vám představíme sériové vrahy v podrobnějším duchu, a budeme se tedy zabývat jejich psychologickou typologií, fázemi jejich zločinů a motivací. Přiblížíme vám, nakolik souvisí narušení osobnosti člověka a jeho následná proměna ve vraždící monstrum s rodinou a prostředím, v němž vyrůstal a popíšeme vám jednotlivá stádia jejich psychiky. Samozřejmě upozorňujeme, že článek má pouze informační charakter a v žádném případě neslouží k jakékoli glorifikaci ať už sériových vrahů nebo jejich zločinů. V první části jsme vám přiblížili základní charakteristiku sériového vraha a jejich motivaci. V té dnešní si představíme pozadí zločinů sériových vrahů a popíšeme si fáze, jimiž během vražedného řádění procházejí.
Jak se z člověka stane vraždící bestie?
Asi každému je jasné, že z normálního člověka se sériový vrah nestane jen tak ze dne na den. V naprosté většině případů jde o proces trvající několik dlouhých let. A jak už tomu bývá, nic není černobílé a neexistuje žádné konkrétní schéma, které by přesně popisovalo postupný přerod každého člověka v sériového vraha. Případ od případu je velmi individuální a až příliš často vychází najevo, že v jiných podmínkách a za jiných okolností by se temná stránka daného násilníka vůbec nemusela projevit. Proces přerodu z běžného člověka na vraha je téma, které by vydalo na celou knihu, a tak vám jen ve stručnosti přiblížíme, jaké aspekty mají na budoucí sériové vrahy největší vliv.
Tím nejvíce signifikantním činitelem je v naprosté většině případů rodina a celkově dětství. Významná část sériových vrahů si v dětství prožila týrání, šikanu nebo dokonce znásilnění (v některých případech ze strany rodinného příslušníka), to však neznamená, že každý sériový vrah pochází z rozvrácených poměrů. Existují případy takových jedinců, kteří byli vychovávání v prostředí překypujícím láskou a pochopením, přesto se z nich o několik let později staly vražedné nástroje. Navíc, ne vždy jsou špatné rodinné poměry příčinou vražedného chování. V některých případech má daný jedinec k násilnému chování předpoklady a výrazně negativní události z dětství nebo z dospívání v něm probudí vraha. Další stránkou věci jsou vrazi, kteří se svými činy snaží se svými zkušenostmi z dětství vyrovnat. Obrovský vliv má také sexualita a případné negativní zážitky související se sexem, dále duševní choroby (zejména psychopatie) nebo kupříkladu sociální vyloučení.
Jednotlivé fáze vraždy
Přesuňme se ale o několik let dopředu. Osobnost budoucího sériového vraha je již narušena, ať už neustálými fantaziemi plnými násilí, neuspokojenou sexuální agresivitou či vnitřní determinací pomstít se společnosti, a daný člověk je připraven spáchat nejhorší hřích, tedy vraždu. Jeho první a zároveň i každý další vražedný čin lze rozdělit do sedmi fází. Každý sériový vrah si těmito fázemi projde, ale opět zde můžeme dohledat významné individuální odlišnosti. Někteří potenciální vrazi například dojdou jen do určité fáze a buďto dostanou strach a utečou, nebo si uvědomí hrůznost toho, co se chystají provést a sami se udají. Specifický je i význam jednotlivých fází pro jednotlivé vrahy. Pro některé může být jedna z nich vlastně jejich cílem a motivem. Tedy, že to čeho chtějí docílit je například pocit absolutní moci nad obětí a následná vražda je pro ně spíše zametením stop než požitkem. Někteří sérioví vrazi určité fáze dokonce vynechávají. Pojďme si je tedy všechny projít a popsat.
1. Aura (The Aura Phase)
První fáze bývá nejdelší a prožívá ji drtivá většina sériových vrahů. Jedná se o časový úsek, kdy se potenciální násilník uzavírá do vlastního světa představ a násilných či perverzních fantazií. Postupem času začíná přemítat o realizaci svých násilných pohnutek, které mu nedají spát. Navenek však tito lidé často působí bezproblémově a slušně a nikomu nedávají možnost nahlédnout na to, co se děje za oponou. Nátlak představ o smrti, destrukci, případně pyromanii se postupně zvyšuje, až to daného člověka přemůže a rozhodne se své fantazie realizovat.
2. Vyhledávací fáze (The Trolling Phase)
Tuto fázi prožívá jen ta část sériových vrahů, která nejedná impulzivně. Takový pachatel si svoji vraždu pečlivě plánuje a vyhlídne si oběť či případně místo, kde se má vražda odehrát. Mnohdy vyhlédnuté místo opakovaně navštěvuje a v mysli se ukájí představou skutku, který hodlá provést. Často vyhledávanými místy tohoto typu sériových vrahů jsou školní prostranství, odlehlá parkoviště, parky či nádraží. Existují i typy vrahů, kteří pro své zločiny vyhledávají podobná místa a cestují kvůli tomu po celé zemi. Například nechvalně známý ruský vrah Andrej Čikatilo se co se týče této fáze inspiroval u řezníka z Hannoveru Fritze Harrmanna, který své oběti několik let před ním také oslovoval na nádražích.
3. Opanování (The Wooing Phase)
Třetí a následující fáze je pro mnohé sériové vrahy tou nejdůležitější a tou, která jim dodává největší pocit uspokojení. Pro některé z nich je dokonce i hlavním cílem. Jedná se o moment, kdy vrah zaútočí a svoji oběť získá do své moci. V některých případech se jedná o impulz bez varování, kdy násilník popadne osamocenou oběť na stezce v lese nebo když v noci vtrhne do domu a všechny jeho obyvatele pozabíjí. Naprostá většina z nich si užívá momentu absolutní moci nad cizím osudem a oběť neusmrtí hned. Jiní vrazi lákají své oběti buďto na pamlsky, pokud se jedná o děti, nebo na peníze či šperky pokud jde o chudé.
4. Ukořistění (The Capture Phase)
Další krok je jen vyústěním samotného opanování obětí. V tento moment přichází chvíle, kdy sériový vrah odhaluje oběti svoji pravou identitu a mnohdy se satisfakcí sleduje sledují její vyděšený výraz a pokusy o útěk. Před touto fází probíhá tedy seznámení se s obětí, kdy si získá její důvěru, nabídne jí doprovod domů nebo určitou odměnu a až poté odhalí svoji skrytou tvář. Kupříkladu tedy vrah nabídne své oběti, že ji sveze, když tu sjede ze silnice a zničehonic ji spoutá do pozice, z níž se nemůže vyměnit a před jejím usmrcením jí vysvětlí, že ji v žádném případě nehodlá propustit.
5. Vražedný akt (The Murder)
Pak následuje moment, který je pro většinu vrahů vrcholem. Pokud se jedná o sexuálně motivované vrahy, ti prožívají během vraždění orgasmus a celý průběh zabíjení je pro ně synonymum k prožitku sexuálního aktu. Většina sériových vrahů se po čase ustálí ve volbě vražedných technik a nástrojů, což pomáhá určit jejich modus operandi a snadněji je vystopovat.
6. Trofeismus (The Totem Phase)
Během vražedného konání je pachatel v transu a na vrcholu uspokojování svých tužeb. Poté, co oběť umírá, dochází vrahovi pomíjivost celé situace a po intenzivních momentech, kdy prožíval požitek ze znásilňování nebo mučení, přichází vražda a s ní pád na zem. Proto se velmi často stává, že si vrazi z místa činu odnášejí trofeje (ať už část těla své oběti nebo nějaký předmět, který ji patřil), aby si vypjatou chvíli, která je tak vzrušila, mohli později připomínat. Není snad třeba ani připomínat, že právě díky této úchylce je pro vyšetřovatele snadné určit totožnost vraha, když u něj daný předmět naleznou.
7. Skleslost (The Depression Phase)
Po vykonání vraždy, o níž vrah často dlouho předem snil, přichází nejen pád na zem, ale i na dno. Dostavují se pocity emocionální skleslosti a v některých případech mohou i vrazi spáchat sebevraždu. Drtivá většina z nich však tyto stavy kompenzuje vzrůstající touhou k zopakování vraždy, přičemž mezi jednotlivými zločiny začíná dělat stále kratší intervaly a více a více riskuje.
Nezapomeňte sledovat tématické vlákno, a pokud vás téma zaujalo nebo byste se na něco chtěli zeptat, pište do komentářů nebo na mailovou adresu autora uvedenou v profilu.
