V dnešním díle si představíme muže, který na počátku 20. století chladnokrevně vraždil malé děti a liboval si v utrpení. Sám sebe označoval za sadomasochistu.
Albert Hamilton Fish, známý také jako vlkodlak z Wysterie, Gray man, Brooklynský vampýr nebo The Boogeyman, se narodil 19. května (máj) 1870 ve Washingtonu D. C. Podle dostupných zdrojů se to v rodině Fishů psychickými chorobami hemžilo hned v několika generacích. Uvádí se, že dva jeho strýčci dožili v psychiatrické léčebně, jeho mladší bratr trpěl chorobou, které se odborně říká hydrocefalus, laicky je to nemoc, při níž mozek nemocného postupně vodnatí, kvůli čemuž dochází ke snížení inteligence a postupné smrti. Další z Albertových sourozenců, jeho sestra, trpěla demencí. Albertova maminka zplodila s manželem dvanáct dětí a ani ona se nevyhnula rodinné kletbě. Trpěla halucinacemi nejen zvukovými, ale i vizuálními. A co víc, když bylo malému Albertovi pět let, zemřel jeho otec na infarkt. Zanechal po sobě manželku se všemi dětmi. Ta měla všeho až nad hlavu, a tak byl Albert nakonec odložen do sirotčince. Hrůzyplné dětství nemělo mít nejmenšího konce.
Pobyt v zařízení pro opuštěné děti se pro něj stal peklem na Zemi. Byl velmi podivným a odstrkovaným dítětem. Často utíkal, počůrával se a ještě častěji byl ředitelkou sirotčince trestán. Za porušení kázně dostával na holý zadek. Fyzické týrání se mu ale velmi líbilo, a tak se snažil, aby byl trestán co nejčastěji. Podle všeho vyvolával výprask u Alberta erekci a ostatní děti se mu za to posmívaly. V sirotčinci pobýval do devíti let. Toto období je označováno jako doba, která Alberta Fishe nejvíce poznamenala. V sirotčinci byli jak chlapci, tak děvčata a Fishe velmi přitahovaly perverzní sexuální hry a onanování. S ostatními sirotky se dopustili několika odporných incidentů, kdy například polili benzínem koňský ocas a zapálili ho. Alberta začalo velmi přitahovat násilí páchané jak na něm, tak na druhých a když ve svých devíti letech opouštěl sirotčinec, jeho mysl už byla zvrácená a trpěla sadomasochistickými choutkami.
Saint John's Orphanage ve Washingtonu D. C.
V roce 1879 si Albertova matka našla práci ve veřejném sektoru a konečně byla schopná ho uživit. Několikaletý pobyt v sirotčinci ho však poznamenal nadobro. Stejně tak, jako nešťastný pád ze stromu, který se mu přihodil už v době, kdy byl zpátky doma a při němž utrpěl vážné zranění hlavy, z čehož si odnesl vadu řeči a doživotní bolesti hlavy. V té době si změnil i své oficiální jméno a stal se z něj, nám známý, Albert Fish. V roce 1882, když mu bylo pouhých 12 let, navázal homosexuální vztah s mladým telegrafistou. Společně se věnovali zvrhlé zábavě, čímž bylo například pití moči a nebo koprofilie, což je záliba v pojídání výkalů. Tou dobou začínal navštěvovat veřejné lázně, kde pozoroval mladíky, jak se svlékají. Tímto stylem trávil většinu volného času. Kolem roku 1890 se přestěhoval do New York City, kde se živil prací prostituta. Podle svého přiznání se tehdy poprvé dopustil prvního sexuálně motivovaného zločinu, jímž bylo znásilnění mladého chlapce.
Zvrácená potřeba mu stoupla do hlavy a podle jeho slov se dopustil několika dalších znásilnění, se kterými pokračoval i přesto, že se v roce 1898 oženil. Jeho o devět let mladší manželka mu porodila šest dětí. Manželství mělo poměrně dlouhé trvání, navzdory neuvěřitelnému množství Albertových úchylek. V roce 1903 byl za zpronevěru odsouzen k odnětí svobody. Svůj trest si odpykal ve věznici Sing Sing. V průběhu pobytu měl sex se spoluvězni. Protože byla zatím fungující rodina Alberta Fishe v nepříznivé finanční situaci, našel si práci malíře pokojů. Přestože měl práci i rodinu, pokračoval v sexuálním obtěžování malých dětí, přičemž útočil především na chlapce do šesti let. Později se Fish doznal k incidentu, kdy ho jeden z jeho milenců vzal do muzea voskových figurín, kde byl fascinován obrazem, který ukazoval rozpůlení penisu. Obrazem byl naprosto fascinovaný a začala ho přitahovat myšlenka kastrace. Brzy poté si vyhlédl dalšího muže, který byl mentálně retardovaný. Svázal ho a pokusil se ho vykastrovat, muž se však začal bránit a utekl.
Bezcitný pohled sadomasochisty
Fish pak začal ještě intenzivněji navštěvovat nevěstince, kde se na přání nechal fyzicky týrat. Jeho manželství se rozpadlo v roce 1917 kvůli údržbáři, kterého si Albertova žena našla. Fish se pak ještě třikrát oženil, přestože se s první ženou oficiálně nerozvedl. O děti se staral sám. Brzy po ukončení vztahu začal slýchat hlasy. Jednou se i zabalil do koberce a prohlásil, že mu to přikázal apoštol Jan. Svůj první násilný útok provedl v roce 1919 v Georgetownu ve Washingotnu D.C., kdy ubodal malého chlapce nožem. Od té doby se jeho násilné sklony jen stupňovaly. K útokům si vybíral mentálně retardované a černošské děti, protože předpokládal, že ty nikdo postrádat nebude. V roce 1924 potkal osmiletou Beatrice Kielovou, která si sama hrála na farmě svých rodičů. Nabídl jí peníze za to, že mu pomůže sbírat rebarboru na okolních polích. Když se chystala opustit farmu, její matka Fishe vyhnala. Ten to ale nevzdal a vkradl se do stodoly, kde chtěl přespat. Odtud ho otec malé holčičky vyhnal už nadobro.
Fishova záliba v sebetrýznění nabírala až neuvěřitelných podob. Bodal se trny z růže do pohlavních orgánů a poté pojídal okvětní lístky. Také si rád zapichoval rybářské háčky a jehly do všech možných oblastí vlastního těla, především kolem pánve a okolo genitálií. Po jeho zatčení v roce 1934 odhalil rentgen neuvěřitelné množství sedmadvaceti jehel v pánevní oblasti. Jehly musel cítit při každém kroku, nemluvě o tom, že jejich umístění v těle bylo pro Fishe velmi nebezpečné, co se týče fyzického zdraví. Svoje úchylky pochopitelně nedokázal před svojí rodinou utajit. V procesu, v němž svědčili i jeho potomci, vyšlo najevo, že se rád trýznil podomácku vyrobeným obuškem, ze kterého čouhaly hřeby. Při sebetrýzni jednou rukou onanoval a druhou se bil do zad. Další z jeho úchylek bylo rozesílání dopisů s perverzním obsahem, které posílal na náhodné adresy z novin. V dopisech používal několik pseudonymů, podepisoval se jako Thomas A. Sprague, Fank Howard nebo Robert Hayden. Za rozesílání obscénností byl uvržen na 90 dní do vazby.
Jehly zabodané v pánvi Alberta Fishe
Zadržen byl dohromady osmkrát. Především kvůli krádežím a používání nekrytých šeků. Třikrát také pobýval v psychiatrických ústavech, z nichž byl propuštěn s konečným verdiktem, že není nebezpečný. Při domovní prohlídce kvůli dalšímu obscénnímu dopisu nalezl policista ve Fishově bytě mrkev a frankfurtský párek, který byl v rozkladu a velmi zapáchal. Na dotaz policisty, proč jsou obě potraviny pokryty fekáliemi, odpověděl suše, že si je prostě cpe do zadku. Za to si vysloužil další desetidenní pobyt v blázinci. Policisté neměli nejmenší tušení o Fishových násilných aktivitách až do roku 1928. Vše začalo inzerátem, který si do novin podal Edward Budd. Bylo v něm Edwardovo jméno, adresa a prosba o zaměstnání na venkovské farmě. Hned následující den po vydání inzerátu klepal na Buddovic dveře Albert Fish. Představil se jako Frank Howard. Rodičům Eda řekl, že vlastní farmu na Long Islandu a rád by uvítal pomocnou ruku. Nabídl chlapci týdenní plat 15 dolarů a navíc mu okamžitě vyplatil zálohu.
V neděli 3. června 1928 si přišel Edwarda vyzvednout a odvést na svoji farmu. Ve vší slušnosti a počestnosti obdaroval rodinu sýrem a jahodami, které prohlásil za výpěstek jeho farmy. Maminka Edwarda ho z uctivosti pozvala na oběd, což se ukázalo býti osudovou chybou. Při večeři vstoupila do místnosti i Edwardova 10letá sestra. Fish zbystřil a poté, co obdaroval malou Grace Buddovou bonbóny, požádal její rodiče o svolení, aby s ním mohla jít na oslavu narozenin jeho sestry. Dušoval se, že miluje děti a dceru jim přivede zpátky ještě do setmění. Rodiče malé Gracy nakonec svolili, ale ještě se předem pro jistotu zeptali na adresu. Albert Fish jim dal adresu a spolu s Grace se rozloučili. Ten den se již neukázali. Šokující se pro oba rodiče stalo zjištění, že adresa, kterou jim neznámý muž poskytl, neexistuje.
Grace Budd
Policie velmi brzy zjistila i to, že žádný Frank Howard neexistuje a farma na Long Islandu, kterou měl vlastnit už vůbec ne. Rozjelo se standardní vyšetřování, které bylo doprovázeno vylepováním plakátů a zveřejněním popisu únoscovy podoby. Na policejní stanici začaly chodit stovky dopisů a případ byl poměrně hodně medializovaný. Mužům zákona se podařilo vypátrat místo, odkud "Frank Howard" poslal Buddovým vzkaz a pátrání se tak zúžilo na východní Harlem. Newyorská policie zaznamenávala neobvyklý nárůst únosů a Grace nebyla zdaleka jediným dítětem, po kterém se pátralo. V červenci roku 1924 si osmiletý Francis McDonell hrál u domu. Jeho matka seděla na verandě a spatřila podivného starce, který neustále svíral ruce v pěst a něco si mumlal. Později odpoledne byl ten samý člověk spatřen, jak pozoruje malého Francise při hře s kamarády. Na Francise zavolal a odešel s ním. Na chlapcovo zmizení se přišlo až na večer. Jeho otec zorganizoval rozsáhlé pátrání. Francisovo tělo našli v lese pod větvemi. Byl hrozivě zbitý a uškrcený vlastními šlemi. Policie usoudila, že stařec musel mít komplice a i přes velké úsilí se ho nepodařilo vypátrat.
Po dlouhých sedmi letech od zmizení Grace dostala její matka dopis. Obsah dopisu byl více než hrůzostrašný. Vrah se v něm přiznával k snězení malé holčičky, načež si pochvaloval nad delikátností jejího masa. Uvedl také detaily z návštěvy, které nikdo jiný nemohl vědět, proto nebylo pochyb o pravosti zprávy. Na obálce však byla důležitá stopa. Drobná písmena N.Y.P.C.B.A, což je zkratka pro Newyorskou asociaci řidičů. Policie prohlédla přihlášky k asociaci a pátrala po stejném typu písma, které měl "Frank Howard". Mladík jménem Sicowski se přiznal, že šest měsíců předtím ukradl několik obálek a hlavičkových papírů a odnesl si je domů na Lexington Avenue. Vzpomněl si na jeden detail, když se stěhoval, opomněl obálky na poličce. Když policisté prozkoumali seznam nájemníků, narazili i na starce, který odpovídal popisu vraha. Jeho jméno bylo Albert Hamilton Fish. 13. prosince (december) 1934 si na Fishe detektivové počíhali. Když je spatřil, vytáhl břitvu, ta mu ale byla vzápětí sražena z ruky. Fish byl zatčen a tím bylo ukončeno několikaleté pátrání.
Spadla klec
Zatčením to však neskončilo, nýbrž začalo. Albert Fish se okamžitě přiznal k vraždě Grace Budd a policii detailně popsal, jakým způsobem s holčičkou naložil. Po příjezdu na nádraží nasedli muž i holčička do vlaku ve směru na Irvington v okrese Westchester. Z nádraží šli notný kus cesty pěšky, než dorazili k domu, který stál o samotě v lese. Zatímco si Grace hrála venku, Fish se svlékl do naha. Z balíčku, který si přinesl s sebou, vytáhl pilku a dlouhý řeznický nůž. Potom zavolal na holčičku z okna a schoval se do skříně. Když vešla, vyběhl z úkrytu, popadl ji a začal ji škrtit. Klekl jí přitom na prsa, aby byla rychleji po smrti. Vzal nůž a prořízl jí krk. Krev nechal odtékat do kýblu, kterého se později zbavil. Potom její tělo rozřezal na tři kusy. Trup a nohy přibil na dveře, poté je zavřel a hlavu ukryl v lese. Po několika dnech se na místo činu znovu vrátil. Odřízl dívce část předloktí, kterou omotal vatou a vše si zastrčil do konečníku, polil benzínem a zapálil. Takovýmto způsobem dosáhl orgasmu.
Po devět dnů pak v pohodlí domova pojídal části Grace Budd. Ke zdůvodnění svých činů jen krčil rameny a prohlašoval, že nikdy k ničemu podobnému důvod neměl. Dělal to, protože ho popadly násilné choutky. Po zatčení se Fish doznal ke spoustě dalších vražd, ale nebyl schopen podat detailní informace, jako je popis a jméno oběti. Detektivové se schodli na tom, že počet dětí, které usmrtil, může jít z řádu desítek až do stovek. Fish většinou úřadoval ve sklepeních činžovních domů, kde zrovna pracoval. Děti tam lákal na pamlsky a peníze a poté je znásilnil a zbil. Někdy je mučil i po dobu několika dní, kdy jim dokonce odřezával končetiny zaživa. Na otázku, kolik chlapců napadl, odvětil, že přibližně sto. Soudní proces s Albertem Fishem začal 11. března (marec) 1935 ve White Plains v New Yorku. Konečný verdikt zněl: trest smrti. Fish se na bolest ze smrti těšil. Před smrtí pak dal svému obhájci několik popsaných papírů, které však obhájce později odmítl zveřejnit, kvůli obsahu, který považoval za extrémně obscénní. 16. ledna (január) 1936 v 11 hodin pak proběhla poprava. První výboj nefungoval. 27 háčků ve Fishově těle způsobilo zkrat. Následující výboj pak už zbavil života jednoho z nejhrůznějších vrahů historie.
Chata, v níž byla usmrcena Grace Budd
