O tom, že seznamování se s rodinou své vyvolené bývá vždy peklo.
Příliš mnoho „hajpu“ ještě nikdy žádnému filmu nepomohlo. V případě zatím nejchválenějšího hororu (i když blíže má spíše k thrilleru) roku Get Out jsem se tedy snažil důkladně vyhýbat všem informacím, které by mohly prozrazovat zbytečně mnoho. Samozřejmě, věděl jsem, že dílu úspěšného komika a herce Jordana Peela se podařil hned trojitý zásah - kritici uznale kývali hlavami, diváci nadšeně tleskali a prachy se sypaly proudem. Impozantní výsledek, u hororů navíc dost vzácný. Osobně jsem však do sálu vstupoval se střízlivými očekáváními. Viděl jsem sice trailer a byl fajn, ale z materiálu jsem neměl pocit, že jde o nějakou velkou událost. Dokázali mi tedy tvůrci vytřít zrak?
Ještě předtím ale krátce k ději: hlavním hrdinou je mladý fotograf Chris. Žije si poměrně dobře a má krásnou a milou přítelkyni Rose, která by ho ráda představila rodičům. To je vždy důvod k nervozitě, ale pro Chrise zvlášť – její rodiče totiž nevědí, že je Chris černoch. Nebude z toho problém? Uvítání však ale dopadne výborně a rodiče jsou samý úsměv. V jejich honosném domě však pracuje i dvojice sluhů tmavé pleti. A ti se chovají více než zvláštně. Vlastně, i na té dobrotě domácích něco smrdí. Brzy se dostaví i další rodinní známí a znepokojivých náznaků přibývá. Je opravdu možné, že se zde schyluje k něčemu zlověstnému?
Jak jsem zmínil – před promítáním jsem se vyhýbal jakýmkoli informacím... a dobře jsem udělal. Díky tomu jsem se mohl do filmu naplno ponořit a nechat tvůrce, ať se mě pokusí překvapit. A musím uznat, že se jim to podařilo. Get Out vychází z jednoduché základní premisy, kterou na hororových filmech máme celkem v oblibě – hlavní hrdina je vržen do zdánlivě obyčejné situace, ale cítí (a s ním i diváci), že tu něco nesedí a atmosféra je zvláštně napjatá. Podobný koncept jsme mohli vidět i ve výborném thrilleru The Invitation a částečně i u The Gift.
Klíčové a asi nejdůležitější tím pádem je, aby byli tvůrci vždy krok (i dva) před vámi a vy jste jim neviděli do karet. Jordanu Peelovi se podařilo skvěle stupňovat napětí a náznakovost. Užíval jsem si každou jednu scénu a zároveň se snažil rozklíčovat, o co tu sakra jde? Jaké plány mají Roseini rodiče? A mají vůbec nějaké? Nejde náhodou jen o paranoiu? Podobnou nejistotu na hororech miluji a v případě Get Out byla navozená přímo bravurně.
Ovšem postupem času dojde i na nějaká ta odhalení. Sedla mi, celý příběh mi vlastně velmi připomínal některou z próz mého oblíbeného Ira Levina (napsal například předlohu pro Polanského snímek Rosemaryˈs Baby). Díky našlápnuté režii neztrácí Get Out napětí až do samotného konce. Přiznám se sice, že jsem možná očekával více údernější a emocionálně silnější zakončení, stejně atmosféru paranoie a nejistoty mohli tvůrci uzlovat o něco déle. Dočkáme se samozřejmě i různých narážek na rasismus a postavení Afroameričanů ve společnosti. Tyto prvky však zřejmě budou citlivěji pociťovat spíše diváci za velkou louží. Do celkové struktury jsou začleněny velmi umně a celému dílu dodávají na působivém napětí. A potěšil mě i občasný (místy dost cynický) smysl pro humor.
Velkou zásluhu na všem vyjmenovaném mají herci. Daniel Kaluuya je v hlavní roli bezchybný a jeho nervozita je přímo hmatatelná. V jeho situaci bych se fakt ocitnout nechtěl. Ještě více mě ale dostala Allison Williams (Rose) a dvojice rodičů v podání Catherine Keener a Bradleyho Whitforda.
Navzdory všemu napsanému si nemyslím, že se Get Out stane nějakým významným gamechangerem či revolucí. A rovnou vám doporučuji se od těchto očekávání oprostit, film si užijete mnohem víc. Jde totiž o perfektně odvedenou žánrovou práci, kterou by byla škoda vynechat v kině. Obzvláště za předpokladu, kdy musíme být vděční, že se podobné horory/thrillery vůbec objeví i v naší distribuci. Kdyby podobných žánrovek vznikalo více, vůbec bych se nezlobil. A vsadím se, že vy také ne. 8/10
