Hněv nemusí být vždy jen na škodu.
Na světě snad neexistuje člověk, který by se nikdy nesetkal s emocí zvanou hněv. I ten nejklidnější šaolinský mnich, který tráví dlouhé hodiny až dny meditováním, se nenarodil jako mírumilovný a klidný člověk. Hněv je totiž přirozenou emocí každé lidské bytosti, rozdíl je jen v tom, že někteří ho dokáží ovládat více než temperamentnější jedinci. Pokud se však člověk dostane do nebezpečí, jeho mysl a tělo zareagují dvěma způsoby - útěk nebo útok. Když si tyto dva způsoby přežití přidělíme k emocím, dostaneme buď strach nebo hněv.
Hněv však nemusí vzniknout jen při situacích ohrožujících naši vlastní existenci. Jelikož jsme emocionální bytosti, mohou nás rozrušit názory se kterými nesouhlasíme, lidé, které nemáme rádi a podobně. V některých situacích sice může jít o přehnané reakce a zřejmě nikdo nemá v oblibě příliš temperamentní lidi, které doslova rozzlobí jakákoli neškodná poznámka či pohled. Na druhou stranu může být hněv prospěšný, zejména v případě, že ze sebe potřebujeme dostat negativní emoce nebo se k něčemu namotivovat. Dost bylo omáček, tyto informace již zřejmě znáš, ale pojďme se podívat na 5 zajímavých faktů o hněvu, které jsi možná nevěděl.
1. Červená barva a hněv? Ano, emoce a barvy mají spojitost
Podle studie z roku 2013, která zkoumala emoce, se červená barva skutečně podílí na tom, jak vnímáme hněv v určitých situacích. Ve studii se ukázalo, že dobrovolníci mnohem častěji vnímali hněv na tvářích lidí, za kterými se nacházelo červené pozadí. Zajímavé je, že u jiných negativních emocích, jako je strach, se efekt červené barvy nijak neprojevil, respektive nebyl zjištěn.
2. Hněv ovlivňuje přijímání politických informací
Studie z roku 2012, publikovaná v Journal of Politics (Ryan, 2012), věnující se politickým zprávám na Facebooku, odhalila, že lidé mnohem více klikali na politické reklamy cílené právě na vyvolání hněvu. Ve srovnání s jinými zprávami víceméně neutrálního charakteru, můžeme říci, že lidé doslova vyhledávají věci, které v nich mohou vyvolat hněv, alespoň co se politických zpráv týče.
3. Bojovat proti hněvu lze jen s humorem
Nejde sice o jediný způsob boje proti hněvu, ale pokud si myslíš, že proti rozzlobenému člověku je nejlepší vytasit stejnou zbraň, věci pouze zhoršíš. A co se humoru týče, upozorňuji, že sarkasmus či posměšky také nejsou zrovna ideální způsob, jak utišit rozzlobeného člověka, tedy pouze za předpokladu, že nejsou namířeny proti němu. Humor se však ukázal být nejlepší zbraní proti hněvu, protože drtivá většina lidí má prostě humor ráda a zároveň dokáže zmírnit stres a uklidnit mysl.
4. Rozzlobení lidé vidí zbraně i tam, kde nejsou
V roce 2010 proběhla studie zaměřená na náladu a její vliv na identifikaci zbraní. Rozzlobení dobrovolníci si mnohem častěji zaměnili tvar zbraně s neškodným a neutrálním objektem. Výzkumníci vyvolali různé emoce a nálady a požadovali od dobrovolníků rychlou odpověď na otázku, zda je objekt zbraň nebo ne. Výsledkem bylo, že dobrovolníci, u kterých byl vyvolán hněv, vnímali takové objekty a lidi s různými předměty na obrázcích chybně a považovali je za ozbrojené.
5. Hněv ostatních nás dokáže učinit produktivnějšími a kreativnějšími
No a na závěr tu máme studii z roku 2010, podle níž nám dokáže hněv jiných osob (např. kolegů v práci) dodat potřebnou motivaci k práci a zároveň zvýšit naši kreativitu, respektive inspirovat nás ke kreativnějším řešením problémů. Hněv jiných lidí se dokáže přenést i na tebe a díky tomu nakopnout tvoji produktivitu, ale výzkumníci zjistili, že ne každý dokáže na hněv reagovat takovýmto způsobem. Jde zejména o ambicióznější a motivovanější lidi, kteří dokáží hněv využít ke zvýšené produktivitě a kreativitě.
