Událost nezařazujeme k největším bitvám války, ale svým příběhem udivuje dodnes.
Na rok 1940 Francouzi jednoznačně nevzpomínají s nadšením. 10. května 1940, kdy se rozbíhal největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, zaútočila německá vojska směrem na západ, aby si podmanila země Beneluxu a velkého soupeře v podobě Francie. Nizozemsko, Belgie či Lucembursko nijak neztěžovaly Hitlerovi jeho plány a díky promyšlenému tahu uskutečněnému v podobě útoku přes Ardeny se ocitla ve vážné situaci i země Galského kohouta. Padl Amsterdam, padl Brusel a Francouzi tak museli shromáždit své síly na severu, aby čelili rychle postupujícímu nepříteli. Ten je však překonal tím, že obešel Maginotovu linii a zaútočil od Ardenského lesa. Situace se stala pro Spojence velmi kritickou. Šance na odražení útoku z východu byly malé.
Přehled o situaci:
Hitlerova pozemní vojska se probojovala až k pobřeží Atlantiku s dosahem na důležitý Lamanšský průliv. Zároveň se jim podařilo „odstřihnout“ skupinu Britů, Francouzů i Belgičanů od hlavních vojsk a obklíčit je, čímž je zahnali do pobřežního města Dunkerque. V nezáviděníhodné situaci se ocitlo kolem 400 000 spojeneckých vojáků, proti nimž stálo 800 000 Němců pod vedením Gerda von Rundstedta a Ewalda von Kleista. Nedaleké přístavní město Calais padlo a na řadu přišel samotný Dunkerque. Vypadalo to velmi nepříznivě, pomalu se počítalo s drtivou porážkou, což by Británii ještě více zkomplikovalo obranu samotných ostrovů před případnou invazí. Konflikt vešel do dějin pod názvem Bitva u Dunkerque a začal 26. května 1940.
Vojáci čekající na evakuaci:
Město se dostalo do beznadějného obklíčení. Stovky tisíc mužů čekaly na zázrak. Ten se ale postupně začal pomalu, ale jistě rodit. Jednoho dne přišel sám Hitler osobně navštívit Rundstedta. Probírali i aktuální vojenskou situaci na severu a během setkání přišlo na zmínku o nevhodnosti okolního terénu pro obrněná vozidla a tanky. Také diskutovali i o přítomnosti dalších nebezpečných spojeneckých vojsk hlouběji ve vnitrozemí ve městě Arras. Jak to vyřešit? Vymysleli nový plán. Ofenzíva se zastavila a skupina vojsk měla zaútočit na pozice nepřítele jižněji. Na Dunkerque úplně nezanevřeli, protože mezitím měli Kleistovi muži zabránit případnému osvobozeneckému útoku na město. Tlak ustal. Hitler vydal příkaz Haltbefehl a vojska se zastavila. Spojenci dostali velmi drahocenné dny na reorganizaci. Naplno se tak rozjela operace Dynamo.
Počty zachráněných + datumy:
Celá situace však byla i nadále velmi kritická. Pozemní vojska sice stála, ale letectvo (Luftwaffe) pokračovalo v útoku. Göringova letadla sice potápěla stovky lodí, avšak nestačilo to. Záchranné lodě dostal pod patronát Bertram Ramsay, velící z anglického Doveru. Jelikož britská armáda neměla dostatek použitelných lodí, připlouvala plavidla z celé země. Pomoci chtěli nejen profesionálové, ale také amatéři, rybáři a kdokoli, kdo uměl ovládat loď i člun. Když už se nasbíraly evakuační týmy, dalším těžkým oříškem bylo nalodit samotné vojáky z pláže. Moře při pobřeží města bylo mělké, a proto lodě čekaly daleko od břehu, než se k nim ohrožení muži dostanou. Za zmínku stojí i fakt, že se využilo vše, co se dalo. Jak mola posloužily oba přítomné vlnolamy a taktéž i náklaďáky s propíchnutými gumami.
Muži prožívali jedny z nejhorších chvil svých životů:
V průběhu 27. května až 4. července 1940 sem jezdily stovky lodí a vojáky postupně z pláže odvážely. Nejvíce se vyplácela evakuace v noci, kdy německá letadla neviděla dobře na námořníky. Britské letectvo jim totiž příliš nepomáhalo, protože si šetřilo síly do dalších fází války. Aby toho nebylo málo, Brity potápěly i německé ponorky. V průběhu několika velmi náročných dní se z města podařilo zachránit přes 338 000 mužů (kromě Britů i 140 000 Francouzů, Belgičanů či Poláků), což se dalo považovat za úspěch.
Po příjezdu do Anglie:
Co se však zmiňuje méně, je i smutný příběh Francouzů bránících město. Mezitím, co se Britové naloďovali na pláži a unikali, jak se dalo, 40 000 mužů bránilo ulice města, aby kryli ústup. Právě je se na konci operace již nepodařilo evakuovat, protože Němci řádně zatlačili a vyžádalo by si to spoustu dalších ztrát na životech i technice. Bylo jim jednoduše oznámeno, že jejich záchrana je zbytečná a náročná. A tak padli do rukou Třetí říše. Spojenci po sobě zanechali kromě mrtvol i četné kusy techniky a výzbroje.
Němci na pláži, když už bylo po všem:
Brzy padl i celý Dunkerque a po něm i Paříž spolu s Francií. Tvrdá rána pro Spojené království se nehojila snadno, ale ihned museli čelit blížící se invazi na ostrovy. Druhá světová válka nabírala na intenzitě.
Dunkerque dnes:
Celou událost mapuje i film s názvem Dunkerk od Christophera Nolana.
