Assassin's Creed Origins tě vtáhne do jednoho z nejkrásnějších herních světů. Vrátil však nový díl sérii zpátky na vrchol? (Recenze)

Sérii Assassin’s Creed zřejmě není třeba většině hráčů jakkoliv blíže představovat. Značka se právem zařadila mezi ta největší jména herního průmyslu a asi jen stěží byste hledali mezi současnými AAA tituly takového velikána, který má na kontě už tolik dílů jako právě tato letitá sága. Pravda, série zaznamenala také několik slabších ročníků, což si dobře uvědomovali i samotní vývojáři ze společnosti Ubisoft, a proto si na přípravu nejnovějšího kousku vzali o rok více času. Je to však na výsledku znát? A přinesla hra potřebné změny či vylepšení, aby sérii vrátila zpátky na vrchol? To se dozvíte v následujících odstavcích.

Recenzování proběhlo na standardní konzoli PlayStation 4 a všechny níže přiložené screenshoty pocházejí z vlastního hraní. Hru si můžete zakoupit například v obchodě Ciernydrak.sk

Ve jménu pomsty 

Jak šly jednotlivé díly Assassina za sebou, blížili jsme se zasazením čím dál více k přítomnosti, po Syndicate z viktoriánského Londýna však tvůrci zařadili zpátečku a nejnovějším přírůstkem do série nás zvou na výlet do starodávného Egypta, do dob Gaia Julia Caesara a královny Kleopatry. A jak už napovídá samotný podtitul Origins, právě sem sahají počátky odvěkého souboje bratrstva maskovaných zabijáků a příslušníků řádu templářů (v antickém Egyptě nazvaného jako The Order of the Ancients), kteří usilují o nadvládu nad světem.

Hráč se v tomto nevlídném světě ujímá role Bayeka ze Siwy, takzvaného medžáje, jehož úkolem je dohlížet na spravedlnost v zemi a chránit každého, kdo se sám chránit nedokáže. K tomu, aby poslal do všechny členy zlovolného řádu do říše mrtvých, má však Bayek společně se svojí ženou Ayou také pádné osobní důvody. O příběhu jako takovém toho nebudu prozrazovat příliš, dodám snad jen tolik, že se jedná o poměrně poutavé dobrodružství s obstojnými dialogy, na kterém se střetnete s řadou historických postav a čeká vás nejeden zvrat a překvapení.

Co však příběhu jednoznačně škodí, je přiřazení doporučené úrovně k jednotlivým misím. Abyste totiž po splnění některého úkolu z hlavní dějové linky mohli pokračovat dalším, musíte nejdříve trávit někdy až nepříjemně velké množství času sbíráním zkušenostních bodů ve vedlejších misích, které bohužel postrádají kvalitní zpracování těch hlavních. Tím tak dochází ke zbytečnému rozkouskování zážitku ze samotného příběhu, který vám hra neumožní vychutnat si najednou, ale jen po částech, což je z mých očích škoda.  

Změny v hratelnosti 

Většinu z vás snad alespoň potěší skutečnost, že si autoři vzali konečně k srdci dlouhodobé spílání hráčů, kteří byli neradi vytrháváni ze hry zpátky do přítomnosti, kde museli leckdy absolvovat různé otravné úkoly, než se mohli vrátit zpátky do zázračného Animu. S tím už je teď prakticky konec, a i když se ani zde přesunu z minulosti do současnosti úplně nevyhnete, jedná se jen o velice krátké návštěvy (pokud tedy v kůži mladé Layly, pracovnice společnosti Abstergo, nebudete chtít sami setrvat déle, než je nutné). Zároveň ve hře už nenarazíte na žádné pitomé odposlouchávací mise (alespoň jsem žádnou takovou neobjevil), a pokud se vám líbily námořní souboje z Black Flag, můžete se těšit na jejich ochutnávku i v Origins. Nepochybuji o tom, že zakomponování námořních bitev do nového Assassina nebude po chuti všem fanouškům, podle mého názoru však hratelnosti dodávají příjemné osvěžení.

Ta se zejména v rámci soubojového systému dočkala zásadních změn, nově se jsou totiž střety s nepřátelskými jednotkami založené primárně na kombinaci úhybů, krytí štítem a správně načasovaných protiútoků. Často se v tomto směru zmiňuje například inspirace sérií Dark Souls. Nepřátelé už navíc neútočí tupě po jednom, ale jsou schopni se na vás vrhnout ve více lidech najednou. Že to ale trvalo. Nový systém sice ještě má své mouchy a nejste-li na něj zvyklí, možná chvíli potrvá, než vám přejde do krve, v zásadě se však ze strany vývojářů jedná o krok správným směrem, který hře prospívá.

Pán zvířat 

Další podstatnou novinkou pro sérii je také orel (který dává vzpomenout na sovu z pravěkého Far Cry Primal), s nímž je Bayek telepaticky propojen. Díky němu můžete z ptačí perspektivy prozkoumat okolí a nalézt v něm různé důležité body nebo si takticky označit nepřátele, než se vydáte na jejich lov. Je jen trochu škoda, že na toto zázračné propojení s orlem je Bayek odkázán prakticky při každém úkolu. Daleko více bych uvítal, kdyby nutnost jeho využívání nebyla tak častá, ale na druhou stranu se o žádný velký problém naštěstí nejedná a jeho služby při plánovaném přepadu nepřátelského tábořiště jistě uvítáte. To už jen proto, že díky němu včas poznáte, s kým máte co do činění.

Každému nepříteli je totiž nově přiřazena určitá úroveň, podle které můžete odhadnout, jak náročný daný souboj bude. Osamoceného prevíta s vyšším levelem ještě udoláte bez větších potíží, jakmile se jich ale proti vám postaví celá skupina, máte zaděláno na problém. Těm s červeným číslem a lebkou nad hlavou se raději rovnou velkým obloukem vyhněte. Pokud se však dostanete do potyčky s nepřáteli s výrazně nižší úrovní, mohou být souboje až směšně jednoduché.

Samozřejmě stále platí, že nepřátele můžete díky svým zabijáckým schopnostem likvidovat také potichu ze zálohy. A to buď starou dobrou skrytou čepelí nebo přesně vystřeleným šípem z luku. Stealth jako takový se nedočkal tak rozsáhlých změn jako tomu je v případě soubojového systému a zda je to tak správně, si budete muset zřejmě zodpovědět sami. Z mého pohledu plíživý postup funguje vcelku dobře a nabízí dobrou výzvu, k mému překvapení jsou totiž nepřátelské hlídky poměrně všímavé, takže vyplenit například celý tábor vyžaduje už jistou dávku plánování a šikovnosti.

Vylepšování postavy 

Se zvyšující se úrovní vaší postavy se vám budou postupně zpřístupňovat také nové možnosti, jak hru hrát, přičemž vždy záleží samozřejmě jen na vás, do jakých dovedností se rozhodnete své body investovat, abyste si postavu přizpůsobili svému hernímu stylu. To platí i o výběru zbraní a různých druhů luků, které budete po světě nacházet nebo si je můžete zakoupit u zdejších obchodníků, u nichž si svou zbroj můžete nechat také vylepšit. A díky tomu, že Bayek unese dvě zbraně a dva luky najednou, mezi nimiž můžete kdykoliv plynule přepínat, má hráč možnost se hbitě přizpůsobit dané situaci, což vám může nejednou zachránit kejhák.

Vylepšování postavy však neprobíhá jen prostřednictvím nových dovedností nebo lepších zbraní, ale také skrze zdokonalování jednotlivých  kusů vaší stálé výbavy. Sem patří kupříkladu navyšování poškození útoku skrytou čepelí, rozšiřování kapacity toulce na šípy nebo třeba výroba lepšího brnění, s nímž hlavní hrdina vydrží více zásahů. K tomu však musíte sbírat potřebné materiály, a pokud do hry nechcete mikrotransakcemi investovat žádné reálné peníze, hraní se může místy zvrhnout v otravný grind, jelikož v pozdějších fázích hry se bez lepší výbavy zkrátka a dobře neobejdete.

Nádherný a kolosální svět 

Před čím je však třeba smeknout klobouk, je obří rozloha herního světa, který zažívá střet třech různých kultur, a jeho úchvatné detailní zpracování. A když říkám obří, myslím tím opravdu obří. Ve hře jsem strávil více než 20 hodin času a stejně mám pocit, že jsem pořádně neviděl snad ani čtvrtinu všeho, co celý svět ukrývá. A nemyslete si, že zde na vás čeká jen samá duna a sem tam nějaká vesnice. Naopak. Egypt z dílny Ubisoftu má spoustu různých podob a prozkoumávat všechna jeho zákoutí od útrob pyramid přes krokodýlí močály až po živoucí metropole je čirá radost. Třešničkou na dortu už je pak jen střídání dne a noci, které můžete sami urychlit po získání patřičné dovednosti a které kromě vyčarování grafických kouzel má také vliv na samotnou hratelnost. NPC postavy totiž mají svůj denní režim, čehož vy můžete využít zejména při přepadávání nepřátelských táborů a nic netušící nebožáky tak v noci zapíchnout přímo ve spánku.

Jakkoliv ale zábavný a půvabný nový Assassin dokáže být, celkový zážitek bohužel kazí některé technické problémy, s nimiž hra potýká. Nejedná se sice o takovou katastrofu jako v případě nechvalně proslulého Unity, nicméně i tak vám sem tam nějaký ten bug znepříjemní život, stejně jako občas neúměrně zdlouhavé načítání. Značné místo pro zlepšení se najde také v oblasti umělé inteligence, která sice dokáže být překvapivě vnímavá, jindy však jen s úsměvem na tváři a slzou v oku sledujete, jak nějaký voják běží s obdivuhodnou vytrvalostí čelem do zdi.

Skvělý zážitek, ale ne bez výhrad 

Assassin’s Creed Origins v celkovém měřítku bezesporu patří k těm povedenějším dílům série. Vrátil ale sérii zpátky na vrchol? Ano i ne, jednoznačnou odpověď zřejmě nelze v tomto případě s čistým svědomím vyřknout. Hra si od posledního dílu prošla viditelnými změnami, napravila některé hříchy minulosti, ale na druhou stranu zase několik chyb přidala. Jinými slovy výsledek rozhodně stojí za vyzkoušení, mohlo to však dopadnout ještě o něco lépe.

Titul nabízí solidní, byť zbytečně příliš rozkouskovaný příběh, který fanoušky zavede do jednoho z nejpůsobivějších herních světů posledních let a dá jim nahlédnout na počátky vzniku bratrstva asasínů a řádu templářů. Nový soubojový systém přinesl zlepšení, nicméně sám o sobě není bezchybný, což by se dalo říci i o technickém stavu, který sužují určité nedodělky. Veskrze chytlavou hratelnost taky do jisté míry nabourává občasná potřeba protivného grindování. Pokud však patříte k fanouškům série a nemůžete se dočkat, až opět navléknete zabijácký háv, dejte novému Assassinovi šanci a on se vám odvděčí porcí zábavy, která vám vydrží opravdu dlouhé desítky hodin. 8/10