Vědci však míní trojici štěňat sledovat i nadále.
Klonování zvířat už nepatří k oblastem, které by vědci nedokázali dovést do úspěšného konce. Nedávno se jim podařilo naklonovat štěňata z klonu psa. Vědci ho využili k tomu, aby zjistili, co se stane, když se zvířata znovu naklonují. Odpovědi na jejich otázky jsou potěšující.
Na začátku všeho byl klonovaný pes Snuppy. Narodil se devět let poté, co přišlo na svět první klonované zvíře na světě, ovečka Dolly. Úspěch štěněte Snuppyho byl tak přelomový, že ho magazín Time označil za nejimpozantnější vynález roku. Psal se rok 2005.
O deset let později Snuppy zemřel. Vědci však prozíravě zachovali jeho genetický materiál a ze vzorku buněk se jim podařilo naklonovat další pejsky. Buňky kultivovali, ponořili do tekutého dusíku a později vložili do vajíčka jiného psa. Z něho předtím odstranili DNA. Těhotné nakonec byly tři feny a dohromady porodily čtyři štěňata. Přežít se podařilo třem z nich. Tito psi mají nyní devět měsíců a daří se jim dobře. Jsou zdraví, spokojení a roztomilí.
Souběžně s tím se však vědci zabývali i otázkou, jaké zdravotní dopady vlastně klonování má. Intenzivně se tím zabývala zejména Národní univerzita v jihokorejském Soulu. Cílem jejích výzkumníků bylo zjistit, zda jsou taková zvířata náchylná k onemocnění a zda je vlastně klonování bezpečné.
#snuppy the first ever #clone #dog has been cloned successfully cloned... https://t.co/KjEpIeR1Mk pic.twitter.com/CtbYH2l8xX
— MSPeubiotic (@MSPeubiotic) 24. listopadu 2017
Snuppy totiž žil 10 let, přičemž průměrný věk jeho rasy afghánských chrtů je 11,9 let. Tai, pes, ze kterého byl Snuppy naklonovaný, se dožil 12 let. A to je u psů docela slušný věk. A i když oba psi zemřeli na rakovinu, stále je to v rámci normální odchylky. Navíc Snuppyho klony, čili zmíněná tři štěňata, jsou zdravá. Vědci proto nepředpokládají, že je čeká rychlejší míra stárnutí nebo budou náchylnější na onemocnění jako přirozeně chovaná zvířata. Hodlají je však nadále pozorovat.
