Které jezero je největší, které je skryté pod ledem a po kterém se dá chodit?
Většinu plochy zeměkoule tvoří voda. Avšak jedná se spíše o oceány a moře. Té vnitrozemské je mnohem méně. Přesto se odhaduje, že je na světě přes 300 milionů jezer. A každé z nich je něčím specifické. My jsme pokusili pro vás vypíchnout seznam těch, které se řadí k nejzajímavějším.
Kaspické moře (Asie) – moře, které není mořem
Čím jiným začít než největším jezerem na světě? Kdysi dávno bylo Kaspické moře součástí světového oceánu, ale jeho vody od něj byly odděleny zvednutím pevniny, takže by se správně mělo nazývat jezerem. Dnes se rozprostírá na pomezí pěti zemí (Rusko, Kazachstán, Ázerbájdžán, Írán, Turkmenistán) a rozlohou je větší než Německo. Na jeho březích najdeme divokou přírodu, ale i silnou urbanizaci. Dohromady je v jeho okolí 5 národních parků a v kontrastu k ním i několik velkoměst včetně hlavního města Ázerbájdžánu Baku.
Jeho hladina je 28,5 metru pod mořem, má slanou vodu, vlastní obrovské povodí a nachází se v něm asi 50 ostrovů. Přitéká do něj velké množství řek, ale až 80 % vody přispívá Volha. Objem jezera se odhaduje na 78 000 km³,ale za poslední roky postupně klesá. Kaspické moře totiž trápí vysychání.
Aralské jezero (Kazachstán, Uzbekistán) – jezero, které mizí
Když už jsme zmiňovali to vysychání, nemůžeme obejít souseda Kaspického moře: Aralské jezero (nebo moře) je již dnes jen pozůstatkem toho, čím bylo ještě v minulém století. Kdysi čtvrté největší jezero na Zemi (rozloha 68 tisíc km²)se dá dnes spíše označit za soustavu jezer s celkovou rozlohou menší než 10 tisíc km². Slanost jeho vod však rapidně stoupla.
Viditelné vysychání (1989 vs. 2008)
Za tím vším je odklonění dvou hlavních toků, které kdysi jezero napájely objemem vody přes 50 km³ za rok. Dnes do Aralského jezera přivádějí pouze zlomek tohoto množství. Vody řek Amudarja a Syrdarja se totiž využívají v zemědělství na zavlažování. Hladina klesla už o více než 20 metrů a zanechala za sebou jen velkou plochu vysušeného mořského dna, ze kterého vítr rozfoukává 100 miliard kilogramů prachu ročně. Vysychání, solné pouště, vraky lodí na suchu či zničená fauna a flóra jsou základními poznávacími znaky pro smutný příběh tohoto kdysi fantastického vodního ekosystému.
Alespoň Kazachstán se snaží obnovit severní Aralské jezero vodou z řeky Syrdarja. Jeho hladinu se podařilo zvýšit o 12 m a rozlohu o 750 km²,a to jen mezi lety 2003 a 2008.
Jezero Vostok (Antarktida) – jezero skryté pod ledem
Představte si, že jedno z největších jezer světa bylo objeveno až v roce 1996. Polární stanice Vostok je na něm postavena již přes 60 let, ale až po desítkách let ruští a britští vědci objevili, že se pod cca 4kilometrovou vrstvou ledu nachází vodní plocha. I díky geotermální aktivitě zde voda na dně pevniny nezamrzá. Její teplota je sice mírně pod nulou, ale kvůli enormnímu tlaku se drží v kapalném skupenství.
Díky dokonalé izolaci se dalo mluvit doslova o panenském jezeře, protože až do roku 2012 nepřišlo do kontaktu s člověkem (5. února 2012 dosáhli jeho hladiny ruští vědci). Skromná biosféra (skládající se z mikrobů) tohoto jezera může být doslova cestou do minulosti. Vždyť si jen představte, že miliony let byly mikroorganismy jezera Vostok oddělené od zbytku světa. Později se však zjistilo, že je podobných jezer pod ledovým povrchem Antarktidy více. Navíc jsou navzájem propojeny a zřejmě u nich probíhá nějaká výměna vody s oceánem. Přesto se výzkumem můžeme dopracovat k informacím, jak vypadal tento tajemný kout světa ještě před zaledněním.
Pingualuk (Kanada) – jezero v kráteru
Toto překrásné jezero se nachází na severu kanadského státu Quebec a je zasazeno přímo do meteoritického kráteru. Ten zde zůstal po srážce zeměkoule s jiným vesmírným tělesem před asi před 1,5 milionem let. Tvar tohoto jezera je téměř ideální kruh o průměru skoro 3 km. Zajímavostí je jediný druh ryby, který zde žije – siven alpský.
Taal (Filipíny) – jezero na ostrově v jezeře na ostrově
Jezero Taal, nacházející se nedaleko filipínského hlavního města Manila, je třetím největším jezerem tohoto státu. Filipíny jsou ostrovní země, což zmiňujeme záměrně. Na největším ostrově Luzon je zmíněné jezero Taal. V něm se nachází ostrov sopečného původu s příznačným názvem Taal Volcano. No a na něm je opět jezero, které leží v sopečném kráteru s průměrem přes kilometr. A víte co? V něm najdete ostrůvek Vulcan Point Island o velikosti asi 0,2 hektaru.
Jezero medúz (Palau)
Mořské jezero v tomto malém ostrovním státečku je spojeno s okolním oceánem přes trhliny ve vápencových útesech. Přesto je od moře dostatečně izolované, aby v něm byly jiné podmínky a žily v něm odlišné druhy živočichů. Nejznámějším z nich je zlatá medúza. Miliony těchto živočichů migrují dennodenně napříč jezerem. Plavání mezi nimi však není nebezpečné.
Pitch Lake (Trinidad a Tobago) – jezero, po kterém lze chodit
Čtete dobře, toto jezero je naplněné hlavně asfaltem. Jeho povrch, kde se asfalt mísí s bahnem a vodou, působí jako tekutý písek a většinou se po něm dá chodit. Jezero, které je tvořeno z více vrstev (nafta, jíl, voda, bláto) se považuje za největší zdroj asfaltu na světě. A i přes své složení v něm objevili život. Podobná jezera jsou na světě už jen dvě, ve Venezuele a v Kalifornii.
Eyreovo jezero (Austrálie) – jezero, které není
Pokud je zrovna naplněné vodou, tak je to největší jezero v Austrálii. V některých obdobích byste ho ale hledali marně. Svou velikostí výrazně kolísá a během suchého období se dokonce úplně vytratí. Je největším přechodným jezerem na světě a zcela naplněné bývá pouze párkrát za století. Nachází se v místech nejnižší nadmořské výšky kontinentu a tvoří ho severní a jižní jezero, které spojuje úzký průliv.
V období sucha se zde místo jezera nachází slaná pánev s až 1 metr tlustou solnou kůrou. To má za následek, že když se jezero napouští, zpočátku je jeho voda sladká, ale postupně se stává stále slanější. A pokud vydrží déle než půl roku, obvykle je již salinita tak vysoká, že hynou ryby.
Eyreovo jezero v „plné kráse“.
Laguna Colorada (Bolívie) – červené jezero
Toto velké solné jezero se nachází v nadmořské výšce přes 4 tisíce m. n. m. Je velmi plytké a známým se stalo díky červeným sedimentům řas, jejichž vegetaci se zde daří díky vysokým koncentracím solí. V kontrastu s červenou barvou jsou bíle zbarvené (boraxové) ostrůvky. Krásný obraz tohoto jezera dotvářejí kolonie plameňáků.
Jezer s podobnými barvami je na světě víc. Např. australské jezero Hillier, za jehož barvu ale nemohou zmíněné řasy a dosud se vlastně nepřišlo na to, co je za jeho růžovým zabarvením. V Kanadě má podobnou barvu jezero Dusty Rose. To však zabarvuje hornina, po které stéká voda, která ho napájí. Nebo jezero Red Lotus v Thajsku, které se ponoří do narůžovělé barvy v zimních měsících díky milionům červených lotosových květů, které zde v té době kvetou.
Jezero Hillier
Lake Nyos (Kamerun) – zabijácké jezero
Toto jezero je také známé, ale bohužel negativně. A to kvůli tomu, co se stalo 21. srpna 1986. V té době se z jezera uvolnil velký mrak oxidu uhličitého, který sám o sobě jedovatý není. Je však těžší než vzduch, kvůli čemuž se držel při zemském povrchu a vytlačil tak odtud vzduch dýchatelný. Mělo to za následek smrt 1746 lidí a více než tří tisíců hospodářských zvířat v okolí 25 km.
Vysoké koncentrace CO2 se v tomto jezeře nacházejí ve spodních vodách. V letech 2001 a 2011 bylo nainstalováno opatření – tzv. odplynovací trubky, které zajišťují unikání CO2 ze dna jezera v bezpečných množstvích. Jezera podobného typu jsou na světě už pouze dvě – jedno také v Kamerunu a jedno v Kongu.
