Změřit nejvyšší vrchol Česka nebo spočítat, ve kterém městě je nejvíce obyvatel, je relativně hračka. O zeměpisných měřeních v malém Česku se málokdy dá tolik polemizovat. Avšak v rámci celého světa je to trochu jiná káva.
I taková nejvyšší hora na světě je vlastně malé dilema. Jistě, všichni okamžitě řekneme „Mount Everest“, ale možná někteří z vás znají i havajský Mauna Kea či ekvádorský Chimborazo. I tyto dvě velehory by si mohly nárokovat prvenství.
A kdo z vás ví, která je největší poušť na světě? Správná odpověď nemusí být Sahara. Pokud vám nyní zmíníme pojem „ledová poušť“, sami zřejmě vytušíte, kam míříme. Antarktická ledová poušť má velikost 14 milionů km2, zatímco ta saharská „pouhých“ 9 milionů.
Takto se dá v dilematech samozřejmě pokračovat, ale my jsme se pokusili vybrat pro vás 5 nejzajímavějších.
Amazonka nebo Nil?
Která z těchto dvou řek je opravdu nejdelší na světě? Názory se různí a údaje také. Oběma řekám už naměřili mnoho různých délek. Je to proto, že měřit délku řeky je složité. Může se měřit například po břehu nebo uprostřed řeky. V průběhu ročních období se také mění koryto, v období dešťů se mohou meandry spojovat atd.
V neprospěch Nilu za poslední půlstoletí hovoří také vybudování Asuánské přehrady, kvůli které původně klikatý Nil o několik kilometrů přišel (taková Volha se kvůli přehradám zkrátila o více než 150 km). Za to u Amazonce hovoří poslední roky v její prospěch. Její pramen (přesněji pramen delší zdrojnice Ucayali) je těžko dohledatelný a jeho určení se v rámci peruánských And posouvá stále více na jih. Aktuálně jsme pod její oficiální délkou našli číslo 6993 km. U Nilu jsme našli o 140 km méně.
Nil v Káhiře
Když už je ale řeč o královně všech řek, nemůžeme si odpustit pár zajímavostí. Sbírá jednu pětinu všech vod, které tečou po zemském povrchu. Její průtok je ve srovnání s druhou nejvodnatější řekou Kongo větší přibližně pětinásobně. Její ústí do Atlantského oceánu má šířku 320 km a její tok je tak mohutný, že vytlačuje slanou mořskou vodu až do vzdálenosti 160 km od pobřeží! Je tak hluboká, že se velké lodě mohou plavit až téměř 3700 km do vnitrozemí. Takže i kdyby měl být nejdelší řekou Nil, tou největší bude bez pochyb jihoamerický veletok.
Amazonka protínající největší prales světa.
Elbrus nebo Mont Blanc?
Pod přívlastkem nejvyšší vrchol Evropy najdete střídavě oba tyto vrchy. Není těžké rozhodnout, který je vyšší. Elbrus má 5642 metrů nad mořem, zatímco alpský rekordér 4810. Dilema v rozhodování vnáší do děje poloha Elbrusu. Vytyčení hranic Evropy a Asie u pohoří Kavkaz je totiž sporné. To podle jedné skupiny vědců kopíruje hranici tektonických desek. V takovém případě by se nejvyšší bod starého kontinentu nacházel v Alpách na italsko-francouzské hranici.
Podle druhé skupiny vědců však tuto hranici určuje rozhraní povodí, které obvykle kopíruje hřeben pohoří (v tomto případě Kavkazu). Z tohoto tvrzení by vyplývalo, že Elbrus je ještě v Evropě. Kdo má pravdu? Těžko říct. Jisté ale je, že místní obyvatelé pod oběma horami o prvenství té své nepochybují.
Nejvyšší hora Kavkazu (a možná i Evropy) – Elbrus.
Kolik je na světě oceánů?
O odpovědi by většina z nás nepochybovala. Čtyři a tečka. Věříme, že mnozí z vás by je bez problémů i jmenovali. Je to ale opravdu tak?
Světový oceán o rozloze více než 360 milionů km2 (pro srovnání, největší země, Rusko, má cca 17 milionů) se ve skutečnosti dělí na 5 oceánů. Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový a.... Jižní. Poslední jmenovaný obklopuje Antarktidu a ve srovnání s takovým Severním ledovým je dokonce i větší. Za jeho hranici s Indickým, Tichým a Atlantským se považuje jižní 60° rovnoběžka. Ne všude ve světě se uznává rozdělení oceánů na pět a nedávno jsme i my znali pouze čtyři. Toto dilema se „narodilo“ v roce 2000, od momentu, kdy tento nejmladší oceánský přírůstek díky IHO (Mezinárodní hydrografická organizace) evidujeme.
Takže ne, nemáme na světě více vody, pouze máme nové rozdělení. No co, když Pluto mohli vyřadit ze seznamu planet, mohl i na Zemi přibýt jeden oceán. :)
Tak kde je ten střed Evropy?
Přece u nás, v Česku! Realita je ale více než úsměvná. Místo, které každý z nás považuje za jediný správný střed Evropy najdete leckde jinde.
Pravdou ale je, že střed takového členitého světadílu, jakým je Evropa, se těžko lokalizuje. A možná i toho využilo několik zemí, aby si ho mohli naměřit po svém. A světe div se, skoro každá země ho našla u sebe.
Jeden ze středů Evropy – v běloruském Polotsku.
A tak střed Evropy najdeme v Polsku (Suchowola a Toruň), Německu (Drážďany a Hildweinsreuth), Bělorusku (Vitebsk, Polotsk a Bobrujsk), Maďarsku (Tállya), Česku (Kouřim a Benešov nad Černou) či na Ukrajině (Dilove). Poslední jmenované místo patřilo územím k první Československé republice, takže bychom se tedy mohli pochlubit minimálně čtyřmi různými středy Evropy!
Mezi všechny ale vyčnívá ten v Litvě. Nachází se u obce Purnuškės, je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů a naměřili ho ne litevští, ale francouzští vědci. Nu což, asi nejsme až tak srdce Evropy.
Střed Evropy – Litva.
Šanghaj, Tokio, Dillí, Mexico City nebo které?
Řeč je samozřejmě o největším městě na světě. Toto dilema má rozhodně největší grády. Správně vybrat jedno v podstatě ani nejde. Přesně spočítat takové kvantum lidí je prakticky nemožné. Do toho si vezměme, že ne každé město spočítá lidi v témže roce, že někde se započítají i s aglomerací, jinde bez atd. Navíc v mnoha rozvojových zemích se počet obyvatel jen odhaduje. Takže namísto sáhodlouhé polemiky o špici tohoto žebříčku vám přinášíme jakýsi sumář z více zdrojů a každý si může vybrat to své pořadí. Celkově však bodují převážně asijské metropole.
sk.wikipedia: 1. Dillí (Indie) 46 mil; 2. Tokio (Japonsko) 36,9 mil; Šanghaj (Čína) 34 mil
celysvet.cz: 1. Tokio 31,5 mil; 2. Peking (Čína) 14,9 mil; 3. Šanghaj 14,6 mil
mapsofworld.com: 1. Tokio 38,1 mil; 2. Dillí 26,5 mil; 3. Šanghaj 24,5 mil
de.wikipedia: 1. Tokio 37,9 mil; 2. Jakarta (Indonésie) 31,8 mil; Dillí 26,5 mil
spiegel.de: 1. Tokio 37,7 mil; 2. Mexiko City (Mexiko) 23,6 mil; New York (USA) 23,3 mil
en.wikipedia: 1. Čchung-čching (Čína) 30,2 mil; Šanghaj 24,3 mil; Dillí 21,7 mil
worldpopulationreview.com: 1. Tokio 38,3 mil; 2. Dillí 27,9 mil; 3. Šanghaj 25,9 mil
citymayors.com: 1. Šanghaj 24,2 mil; 2. Peking 18,6 mil; 3. Karáči (Pákistán) 18 mil
Šanghaj
Nejčastěji je na nejvyšších příčkách zřejmě Tokio. Jeho nadvláda však zřejmě brzy skončí a vystřídá ho Dillí. Zatímco japonské hlavní město narostlo za poslední čtvrtstoletí o cca 6 milionů, v indickém Dillí se počet lidí téměř ztrojnásobil.
Tokio
