Správné načasování spánku a vstávání není radno podceňovat.
Naše pomyslné biologické hodiny usměrňují, jak moc se stupňuje naše aktivita v ranních či odpoledních hodinách. Kdybychom analyzovali spánkový režim různých lidí, u každého bychom nalezli jiné návyky, a tak se v posledních pár letech vědci pustili do zajímavého výzkumu. Studie publikovaná v žurnálu Chronobiology International sledovala 433 tisíc lidí ve věku od 38 do 73 let.
Vědci nejdříve od lidí zjistili, do které kategorie spánkového režimu by se zařadili. Na výběr dostali čtyři skupiny: definitivní ranní typ, umírněný ranní typ, umírněný večerní typ a definitivní večerní typ. Kategorie definovaly, zda je člověk aktivnější a pracovitější v ranních hodinách, takže z postele vstává brzy ráno, nebo si raději práci nechává na pozdní noční hodiny a vstává později.
Následně lidi sledovali až po dobu 6 a půl roku, přičemž je zajímala zejména úmrtí. V úvahu vzali i faktory jako věk, pohlaví, etnikum, kouření, socioekonomický status či BMI, a ze studie vzešly zajímavé závěry.
Vědci ze získaných dat zjistili, že u lidí, kteří mají rádi aktivitu zejména ve večerních a nočních hodinách je až o 10 procent pravděpodobnější předčasná smrt ve srovnání s ranními ptáčaty. Smrt však nebyla jedinou zkoumanou oblastí. Noční sovy byly ve srovnání s ranními ptáčaty až o 90 procent náchylnější ke vzniku psychologických poruch, ba co víc, o 30 procent náchylnější ke vzniku cukrovky.
Studie již blíže nezkoumala konkrétní příčiny vzniku jednotlivých poruch a chorob, ale předpokládá se, že by mohly mít něco společného s nuceným nastavením těla na brzké ranní vstávání, i když je organismus raději aktivnější v noci. Profesor Malcolm von Schantz, který se na studii podílel, dokonce navrhl, aby noční sovy mohly mít v zaměstnáních upravené pracovní hodiny.
Klíčovou záležitostí je udržování synchronizace našich biologických hodin se slunečním světlem, a tak bychom měli dávat pozor na několik faktorů, pokud si je nechceme zbytečně zmást. V noci by na nás nemělo svítit světlo, do postele bychom měli chodit v pravidelném čase a uvědomit si, že i odchod do postele je třeba správně načasovat.
