Odvážný projekt se stává realitou i mimo sci-fi filmy.
Dostat astronauty na Měsíc tehdy zabralo jen asi tři dny, ale cestovat na jakékoli jiné místo Sluneční soustavy zabere mnohem více času. A pokud je řeč o jiných galaxiích, řeč může být i o tisících let. Bohužel nežijeme ve sci-fi filmu a vesmírem zatím dokážeme cestovat jen omezenou rychlostí. Jedna součást podobných filmů nás však již inspirovala. Experti z NASA totiž intenzivně pracují na kryokomorách, které by naše problémy s obrovskou vzdáleností částečně vyřešily.
O kryonice jsme se bavili již v tomto článku. Současný koncept však není složitý. Člověk, který nechce zemřít, zaplatí soukromé společnosti spoustu peněz, aby ho těsně po jeho smrti převezla do laboratoře, kde jeho tělo hluboko zmrazí. Voda v buňkách se nahradí speciální sloučeninou a tělo se zastaví v čase v teplotě přibližně -195° C.
Zmrazování je složitý proces, ale jeho aktuální pointou je naděje v to, že v budoucnu bude vynalezen způsob, jak člověka znovu úspěšně rozmrazit a zároveň vyřešit problém, kvůli kterému zemřel. Už dnes se takto prodává takříkajíc druhý život, i když se zatím neví, jak se tělo vůbec rozmrazí. Asi 450 lidí se však už v kryokomorách nachází.
NASA usoudila, že by se do kryosvěta mohla rovněž zapojit. Jedním z problémů cestování na vzdálená místa vesmíru momentálně je, že než tam astronaut docestuje, jednoduše zemře. Pokud by se však během cesty mohly pozastavit všechny životní funkce, člověk jako by přeskočil všechny roky, během nichž byl zmrazen a pokračuje po vytažení z kryokomory. V podstatě usneš na Zemi a vzbudíš se v cíli.
Toto je však vzdálená budoucnost a NASA se spolu s firmou SpaceWorks zaměřuje zejména na Mars. Cesta tam by s našimi současnými možnostmi trvala 6 až 9 měsíců, a i když je to po tvrdém výcviku snesitelné množství, stále je to příliš. Navíc v případě kolonizace planety nemůže výcvik podstoupit každý a jednou zřejmě lidstvo dospěje do bodu, kdy se na Mars podívá i běžný člověk.
Cesta však bude stále trvat dlouho. Aktuálním plánem jsou tedy kryokomory, v nichž by tělo nebylo zmrazené, ale v umělém režimu spánku. Podrobnosti zatím nejsou známy, ale chladné prostředí má pomáhat jakési umělé formě lidské hibernace, tedy spánku, během kterého tělo funguje, ale mozek hluboko a dlouhodobě spí. Takový stav se nazývá torpor a člověka v něm zatím umíme udržet jen asi 3 dny, což nestačí. Aktuální metou jsou 2 týdny.
Celá problematika je však mnohem složitější, než jen uspání člověka a udržování ho mimo vědomí. Lidské tělo musí neustále přijímat živiny a cirkulovat kyslík. Svaly během hibernace nesmí nenávratně ztuhnout. Jde zkrátka o pořádný sci-fi oříšek, od jehož řešení nejsme až tak daleko. Během následujících let bude tedy zajímavé sledovat, jak v tomto směru věda pokročí.
