Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 26. 10. 2020 svátek má Erik

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti
7
Antonín Havlík
20. září 2018, 16:26
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

80 000 obyvatel Ozjorska je vystaveno pětkrát vyššímu záření než v Černobylu. Následky mohutné jaderné katastrofy trvají dodnes

Kontroverzní projekt, který měl Sověty dostat před Američany. Jaká je historie jedné z největších ekologických katastrof světa?

Antonín Havlík
20. září 2018, 16:26
80 000 obyvatel Ozjorska je vystaveno pětkrát vyššímu záření než v Černobylu. Následky mohutné jaderné katastrofy trvají dodnes
Zdroj: pixnio.com
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
7
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Možná je to jedno z nejsmutnějších a nejpodivnějších míst na světě. Kdo chce vstoupit do města Ozjorsk, ležícího hluboko v hustých lesích čeljabinské oblasti, musí projít přes masivní, bedlivě střeženou bránu.

 

Podivné město totiž ohraničuje vysoká zeď zdobená nepřátelským ostnatým drátem. Přes bránu nepustí jen tak někoho, svědčí o tom i podivný klid uvnitř oblasti. 

 

Své jméno a status města dostalo toto místo teprve v roce 1994. Do té doby věděli o oblasti jen zasvěcení: nebylo na žádných mapách, ze sčítání lidu bylo vynecháváno a vláda toto utajované místo nazývala zdánlivě nenápadným kódem Čeljabinsk-40.

 

Měla k tomu důvod. Před několika dekádami se v jejím okolí stala jedna z největších nukleárních katastrof, ze které se svět očišťuje dodnes. Dodnes však není vyhráno. Obyvatelé moc dobře vědí, že nesmí chodit na houby, jíst volně rostoucí lesní plody nebo chytat ryby z místních vod. Všechno je pořád otrávené.

 

80 000 obyvatel Ozjorska je vystaveno pětkrát vyššímu záření než v Černobylu. Následky mohutné jaderné katastrofy trvají dodnes 

Po skončení druhé světové války se celý svět vzpamatovával z jejích následků. V době, kdy se malé zemičky (včetně Československa) snažily ekonomicky i společensky vzpamatovávat, se vyostřovaly vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

 

Která federace je mocnější, bohatší, lepší? Která má sofistikovanější vesmírný program a kdo hrozivější armádní vybavení?

 

Sovětský svaz na tom nebyl příliš dobře, zvláště co se týkalo stavu jeho nukleárních technologií. Válka totiž veškerý pokrok v této oblasti pozastavila a USA na tom byly z hlediska jádra mnohem víc napřed, čímž mohly vyvíjet obrovský mezinárodní tlak. To Stalinově říši pochopitelně nedělalo ani trochu radost. 

 

Každý, kdo v této době nějak výrazněji odporoval režimu, putoval v SSSR do gulagu. V těchto sovětských lágrech končily miliony lidí, kteří pak byli nuceni vykonávat tvrdou práci za mimořádně špatných podmínek – často o hladu, bez dostatečného ošacení, nemocní a na pokraji sil. 

 

Tehdejší justice byla nekompromisní a odsouzení proto končili na Sibiři, jiní těžili nebezpečné materiály a ti další se pak podíleli na stavbě náročných projektů. Často se jednalo o rozsudek smrti, málokdo se z takto krutých podmínek vrátil živ. Vězni většinou nevěděli nic o tom, že je jejich práce natolik život ohrožující.

 

80 000 obyvatel Ozjorska je vystaveno pětkrát vyššímu záření než v Černobylu. Následky mohutné jaderné katastrofy trvají dodnes

 

Jedním z těchto sporných a utajovaných stavebních projektů byl i Majak. Šlo o vysoce utajovaný závod, budovaný v letech 1945–1948 70 tisíci vězni z dvanáctky pracovních táborů. Spolu s ním vyrostlo také město Ozjorsk – to aby budoucí zaměstnanci tohoto plutonium produkujícího kombinátu měli kde bydlet. 

 

Hlavním účelem Majaku bylo dohnat americkou konkurenci a začít vyrábět dostatečné množství jaderných zbraní. Ruský reaktor A-1, vybudovaný již v roce 1948 na jižním břehu jezera Kyzyltaš, vyrobil palivo pro první atomovou pumu RDS-1.

 

Brzy po spuštění produkce těchto extrémně citlivých hmot došlo na zásadní otázku: kam s odpadem? Odpovědí byla blízká řeka Teča, do které byl rázem směle vypouštěn nebezpečný odpad.

 

Exkluzivní obsah pro Refresher účty

Obsah dostupný jen pro registrované čtenáře.
Pro dočtení je potřeba se přihlásit.

PŘIHLÁSIT
Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Ohodnoť článek
271
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.