Známý youtuber si s námi popovídal nejen o módě.
Youtuber, moderátor pro Red Bull a vlastní relace na Radio 1, to vše je Ladislav Sinai z Prahy. Ve své tvorbě se zaměřuje převážně na oblečení a hiphop, často se však vyjadřuje i k různým zajímavostem spojených s kulturou a lifestylem. Nedávno si našel čas, aby si s námi o tom všem popovídal.
Zdravím tě. Začal bych aktuálními novinkami z tvého života. Rozhodl ses skončit v práci a od tohoto měsíce se v podstatě živíš pouze prostřednictvím YouTube. Co všechno tomuto rozhodnutí předcházelo?
Ahoj. Uvažoval sem o tom už dýl, ale nebyl jsem si jistej, jestli mě to může uživit. Měl jsem nějaké plány kolem YouTube, což zahrnovalo i vlastní funkční e-shop s merchem nebo streamování, a když jsem zprovoznil všechno, tak se ukázalo že už nemá smysl chodit do práce.
Jak vnímáš záležitosti, které před tebou stojí – musíš přece jen tvořit aktivněji a zároveň zachovávat atraktivní obsah, který nespadá do jakýchsi stereotypů ...
Já jsem chtěl vždycky točit víc, akorát jsem na to neměl čas kvůli práci. Chodil jsem na noční do hotelu, byl jsem unavenej, neměl jsem na to náladu... Takže já jsem to takhle chtěl. Jinak to nemá cenu.
Očividně tě to tedy opravdu naplňuje a nemáš v podstatě konkurenci. Cítíš se ve svém oboru neohrožený?
Lidi, co koukají na moje videa, dost pravděpodobně koukají i na další youtubery. Já to neberu jako nějakou konkurenci, naopak si myslím, že lidi s podobnými zájmy by se měli právě vzájemně podporovat.
Přešel bych v tomto okamžiku k samotné módě. Gosha Rubchinskiy patří mezi tvé nejoblíbenější značky. V jednom ze svých videí se dokonce domníváš, že jednou budou jeho kousky vyhledávány sběrateli. Čím si tě jeho osobitá estetika získala?
Mně se nejvíc líbila ta azbuka samozřejmě. Jednoduchý grafiky, které měl dřív na těch věcech, skvělý střihy, taková ta tvrdost – ty kousky nepůsobí jako drahý. To, že to vyrábí Comme des Garçons, mi přišlo jako první opravdový spojení streetwearové a vysoké módy.
Máš v hledáčku i nějaké vzácné kousky, ke kterým by ses chtěl jednoho dne dopracovat? Považuješ se za sběratele?
Nejsem ten typ člověka, co by tyhle věci vyhledával. Nepovažuju se za sběratele. Líbí se mi nějaký klasický kousky od Helmuta Langa, ale ty vycházejí tak nějak průběžně pořád.
Jak vnímáš českou módu?
Já v podstatě sleduju jenom Honzu Černýho. Chodím se občas podívat na zdejší fashion weeky, ale to je spíš taková social událost, než fashion week v pravym slova smyslu tzn. pro insidery a buyery. Myslím si, že Honza Černý to dotáhne daleko, je fajn že jsem mohl vidět jeho začátky.
Chtěl bys jednoho dne svůj merch povýšit na plnohodnotnou značku?
Neplánuju to. Baví mě merch v tý jednoduchosti a aktuálnosti. Můžes vymyslet cool print a mít to za dva týdny doma ready. A vůbec mi nevadí že se to dělá na předem hotový trička, jestli si někdo myslí, že dokáže to tričko ušít líp tak mu držim palce ale pro mě je to ideální v poměru cena/výkon.
Kdo jsou podle tebe nejzajímavěji oblékaní lidé, kteří tě dokázali inspirovat?
Momentálně mě nejvíc inspiruje asi Marc Goehring z 032c v něčem třeba taky ASAP Bari. V podstatě se ale můžu inspirovat kýmkoliv, kdykoliv. Teď jsem třeba videl super Birkenstocky na nějaký pani a bavily mě, tak jsem si je objednal.
Když se podívám na tvoje outfity z minulosti a na tvůj aktuální šatník, mohu říci, že máš nejenže vlastní originální styl, ale i osobitou estetiku. Preferuješ specifické značky, určitou paletu netradičních barev, decentně nadrozměrné střihy... Jak si člověk podle tebe vytvoří vlastní styl?
U mě to třeba všechno vychází z dětství, kdy sem začal poslouchat rap. Měl jsem starší bratrance, kteří mi posílali kazety, takže už třeba v 7 letech jsem měl přístup k rapu. V tý době byli taky cool skejťáci, byl to tehdy totální underground. Přišli mi cool oblečený. To, co v podstatě nosím teď, jsou pro mně hip-hopový hadry, i když to třeba s rapem nemá nic společnýho, já to tak vnímám.
Nedokážu přesně říct jak si člověk vytvoří vlastní styl nebo jak jsem si ho vytvořil já, dá se říct že nasávám věci jako houba a pak si to filtruju podle toho co mi dává smysl a funguje to pro mě, taky proto neumim vybírat oblečení nikomu jinýmu protože je tam pro mě zásadní ten příběh.
Prodáváš oblečení, které tě omrzí? Zkoušel jsi i resellovat?
Ještě než začal Refresher, tak tady nebyl moc žádnej web, který by informoval o současný americký rapový scéně. To bylo třeba v roce 2010, v době kdy skončil Boombap a Bbarak byl docela mrtvej. Napadlo mě udělat fanpage na Facebooku, která se jmenovala „V obraze“. Dělal jsem ji i s Double Jm, se kterým dělám SOUNDBOMB na Radio 1.
Nastřádalo se tam docela dost lidi, kolem 2000. Já jsem pak náhodou koupil v outletu ve Štěrboholech takový šusťákový bundy od Nike v akci 2+1. Koupil jsem 3 a všechny jsem tam prodal. Nebo Gucci pásek, když jsem potřeboval na autoškolu. Reselloval jsem ale až první Yeezy.
Moje první Yeezy byly šedivý 750 Boost. Ty jsem šel zkusit koupit, protože sem věděl, že jich bude málo, můžu o nich natočit video – moje třetí video na YouTube – a věděl jsem, že když je prodám, tak si můžu koupit kameru. Takže jsem to zkusil, vyhrál jsem je, natočil video, ještě v ten den přijel týpek, který je koupil, a já sem si šel koupit kameru.
Jak vnímáš módu mladých Čechů – tím myslím vlnu hypebeastů, bohatých dětí, které nosí oblečení s viditelným logem. Že volí designérské kousky neznamená nic hlubšího, nelze v tomto případě vlastně mluvit ani o stylu. Způsob, jakým ty věci nosí, není ničím zajímavý.
Neví, proč si to kupujou. Jenom aby někam zapadli, aby si o nich někdo něco myslel, nekupujou to kvůli tomu, že je zajímá móda. Přesně proto si kupujou Yeezy 350, OFF-WHITE Nike, bogo mikiny... Kdybys udělal nějakou sondu do jejich oblečení, bude to třeba 10 kousků, které jsou jejich nějakej svatej grál, ale není to fashion, je to prostě flex – ekvivalent toho, že se vyfotíš s bankovkama. Je tu opravdu velmi málo lidí který by mě něčím překvapily.
Myslíš si, že za několik let, kdy se móda zase posune dopředu, budeme nějakým způsobem vzpomínat nebo čerpat i z tohoto? Když si vezmeš, že Demna udělal pro Balenciaga kolekci vycházející z toho, jak se oblékali naši rodiče v 80. letech minulého století, je možné, aby byl i takovýto styl jednoho dne inspirativní?
Vyloučit to nemůžu, ale myslím si, že spíš ne. Já jsem třeba čekal, že se vrátí takovej ten crunk styl – New Era fitted caps, 4XL trika, Ed Hardy a tyhle věci... Byl takovej náznak, že by se to mohlo stát, ale nevrátilo se to. Teď by na to byla vhodná doba.
Tyhle věci ale nemají velkou hodnotu. OFF-WHITE do budoucna nebude mít hodnotu. Nike Air Yeezy 2 od Kanyeho jsou dnes kultovní záležitost, to OFF-WHITE Nikes podle mě nebudou. Virgil dělá tuhle bublinu schválně. Je všude, nechává se vidět, je to spíš takovej marketér než designér.
Má skills, díky kterým dokáže vše, co si zamane. Dostal se do Louis Vuitton jako hlavní kreativec, ale neušije ti nic. Je to výsledek instagramové doby. Uděláš si hype a můžeš si dělat, co chceš. Už to není o tom umění.
Přejdeme ke tvé druhé oblíbené tématu, kterým je hudba. Množství fanoušků ví, že jsi v minulosti tvořil hudbu. Mě by zajímalo, zda jsi někdy nezapochyboval o tom, že jsi s tím neměl skončit. Přece jen máš poměrně bohaté konexe a možnosti.
Kontakty jsem měl už tehdy. Já jsem poměrne rychle vylítnul. Začal jsem dělat beaty, za půl roku jsem byl ve studiu s DJ Wichem a za rok jsem byl v 5. elementu na Óčku. Najednou jsem se se všema znal, bylo mi 16 a měl jsem určitou představu o těch lidech, o tom, co je českej rap. Bydlel jsem v Chebu, pak jsem přijel do Prahy a byl jsem v backstagei v Roxy, kde byli všichni ti, ke kterým jsem se v tý době modlil.
Zjistil jsem ale, že je všechno úplně jinak. Chtěl jsem se dostat mezi ty lidi, a když jsem mezi nima byl, tak jsem zjistil, že s nima nechci bejt. Pak jsem si našel první holku a s beatama jsem skončil. A jestli toho lituju – nelituju toho vůbec, protože dělat beaty je ta nejnevděčnější věc, kterou můžeš vůbec dělat. Trávíš u toho nejvíc času, dostaneš nejmíň peněz, jsi nejmíň slavnej... Vždycky vynášíš na ramenou někoho jinýho.
Já jsem pak i rapoval. Nahrál jsem doma nějaký freestyley, který jsem poslal Smackovi, on se mnou chtěl nahrát track, což je vtipný, že jedinej track co jsem nahrál ve studiu má na featu Smacka.
Spolu s Yzomandiasem jsme měli takovou crew, nejdřív jenom my dva, pak se založil Zutroy Clique. Když se podívám na tu jeho cestu zpětně – on nepřestal rapovat, dělá to od tý doby, co jsme to začali dělat spolu. Vím, že já bych to prostě nedal. Dnes lidi vidí, že chodí v botách od Balenciaga, natáčí si na Instagram peníze na podlaze, má tours s vyprodanými koncerty... To ale trvalo 8–9 let, strašně dlouho z toho skoro nic neměl a nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo být lepší.
Já jsem typ člověka, který by to nezvládl. Potřebuju relativně dost brzo vidět, že to, co dělám, má smysl. Našel jsem se v YouTube. Vyhovuje mi to. Hlavně jako youtuber dneska vlastně taky můžeš dělat tracky. Já mám v plánu vydat track s DJ Wichem za 100 000 odběratelů.
Ať už jsou to rapeři, zpěváci, producenti nebo DJs, které z českých hudebníků uznáváš nejvíce?
U raperů jsou vždycky nějaký prvky, který mně na nich bavěj. Na Lvcasovi Dopeovi mě baví jeho refrény, baví mě některý řádky od Hasana, Smacka, Calinova poslední věc mi přijde fakt výborná, baví mě taky poslední track od Bena Cristovaa a nadějný jméno je taky Stein27. Na Yzomandiasovi mně baví to, jak je chytrej, on z toho celýho udělal produkt. Spojil více prvků, který jsou v podstatě stejně důležitý jako samotná hudba, dohromady to pak celý dává smysl.
Co se týče DJů, podle mě je pořád nejlepší Double J. Chápe celej rap v podobným kontextu jako já, navíc to celý zažil. Můžeš se s ním bavit o Keith Sweatovi, stejně jako o poslední desce Lil Yachtyho, ale i třeba o první desce Oasis nebo o vlivu Michaela Jacksona na současný RnB.
Producentů je tu hodně, já je většinou ani neznám, protože to jsou všechno převážně mladí kluci. DJ Wich je ale zkrátka legenda. Až mé překvapilo, jaký beaty má doma. Jeho poslední solovka mě moc nebavila, ale když jsem u něho byl, tak tam má beaty, který ani nemá komu tady dát. Fakt skvělý, tvrdý věci. Baví mě některý věci od Kenny Rough a utkvělo mi jméno Naume. Je toho určitě víc ale já si nevždycky zjišťuju kdo dělal co.
Která jsou podle tebe 3 nejzásadnější česká, popřípadě slovenská alba, která by měl každý fanoušek rapu znát?
PSH – Repertoár, Supercroo – Toxic Funk, Trosky – Tozmemi. Pro mě jsou nejzásadnější ty začátky. Kdyby nebylo tohle, nebylo by ani to, co je teď.
Na závěr bych vypíchl tvůj úspěšný tweet o raperech a youtuberech. Můžeš nám k němu říct něco víc?
Raperi se snazi vypadat ze maj vic penez nez maji, youtuberi se snazej o presnej opak))
— LADISLAV SINAI (@ssinai91) 8. októbra 2018
Jestli jsou to fakta? Jo. Tak to prostě je. Youtubeři tady vydělávají víc. V Čechách je třeba 100 youtuberů, který vydělávají víc než 100 000 korun měsíčně. Tolik raperů tu možná ani není. Jsou i youtubeři, který vydělávají i víc než milion měsíčně.
Já ani nevím, proč to tak je. Rapeři, když mají prachy, tak prostě chtějí, aby to bylo na nich vidět, flexej. Zatímco youtuber sedí v tričku u sebe v pokoji a neřekneš si, že tenhle kluk má prachy. Ani tě to nenapadne.
Pointa tweetu byla, že ti rapeři to dávají najevo a youtubeři se snaží, aby to nikdo neřešil.
