Zmapovali jsme kariéru zesnulého módního návrháře. Pracoval 16 hodin denně a navrhoval pro 3 světově uznávané značky zároveň.
Karl Lagerfeld je jméno, které zarezonuje snad v každém. Nejznámější módní návrhář na světě nás včera navždy opustil v požehnaném věku 85 let, status ikony ho však činí nesmrtelným.
Připravili jsme si pro tebe 20 zajímavostí víceméně o jeho osobním životě, v následujícím článku jsme zdokumentovali i jeho práci a zásluhy, pro které ho módní průmysl považuje za jednoho z nejdůležitějších módních návrhářů na světě. To, proč ho znal snad každý, je totiž více než opodstatněné.
- jak se dostal Lagerfeld do povědomí renomovaných módních návrhářů;
- proč byl často terčem kritiky;
- jak se mu podařilo povznést značku Chanel na vrchol;
- v čem všem drží prvenství a proč ho považujeme za vizionáře;
- jakým způsobem chtěl nabídnout své návrhy i běžným lidem;
- kdo má na svědomí ty nejúchvatnější módní přehlídky všech dob.
Od výhry v soutěži po uznávaného módního návrháře
Dvířka do světa vysoké módy se mu otevřely v roce 1954, kdy vyhrál soutěž mladých návrhářských talentů v kategorii kabát. Ujal se ho francouzský módní návrhář Pierre Balmain, zpočátku samozřejmě pracoval na podřadných, zanedlouho však nabitý zkušenostmi přešel ke Jeanu Patouovi.
V několika dalších letech se podílel i na kolekcích pro Tiziani a v roce 1964 začal na volné noze pracovat pro Chloé, světoznámou francouzskou značku. Díky jeho inovativním návrhům a dechberoucím přehlídkám se velmi rychle proslavil po celém světě, jeho jméno se stalo pojmem.
S modelkou Inès de La Fressange
Fendi
Významný milník v Lagerfeldově kariéře nastal v roce 1967. Italská značka Fendi, už tehdy jedna z těch nejluxusnějších, ho požádala, aby pro ně navrhl dámskou kolekci a inovoval jejich produkty z kožešiny. Ta patřila mezi jeho nejoblíbenější materiály, nabídku tedy v žádném případě nemohl odmítnout.
Od té doby až do své smrti měl na starosti všechny dámské kolekce, vedle toho ještě několik let pracoval i pro Chloé, později i pro Chanel a svou vlastní značku. K tomu se ale ještě dostaneme.
Za svou vášeň a okázalé využívání pravé kožešiny ve svých kolekcích byl často obviňován a nenáviděný ze strany ochránců zvířat PETA. Známý je incident z roku 2001, kdy ho na prestižní události Council of Fashion Designers of America Awards chtěli trefit koláčem z tofu, avšak nechtěně zasáhli jeho kolegu Calvina Kleina, který se používání pravé kožešiny vzdal už dávno předtím.
Pořádnou vlnu kontroverze způsobil v roce 2014 přívěsek s podobiznou samotného návrháře z norka. Značka Fendi za jeden takový kousek tehdy chtěla bezmála 40 tisíc korun.
„Myslím, že řeznictví je ještě horší. Je to jako návštěva vraždy,“ vyjádřil se později na toto téma. „Ve světě, ve kterém se jí maso a používá se kůže na boty a oblečení, je dětinské diskutovat o kožešině.“
Krátce po jeho smrti si organizace PETA neodpustila pořádně kruté vyjádření: „Karl Lagerfeld je pryč a jeho odchod znamená konec éry, kdy byla kůže a kožešina ve společnosti akceptována. PETA vyjadřuje soustrast všem milovaným naší staré nemesis.“
Karl Lagerfeld has gone, and his passing marks the end of an era when fur and exotic skins were seen as covetable. PETA sends condolences to our old nemesis's loved ones.
— PETA (@peta) 19. februára 2019
Znovuzrození nejluxusnější značky na světě
Po smrti legendární módní návrhářky Coco Chanel se značka Chanel více než desetiletí zaměřovala výhradně na prodej parfémů a doplňků. Ready-to-wear kolekce, z nichž konkurence těžila nejvíce, chyběly. Alain Wertheimer, majitel módního domu Chanel, se proto rozhodl pro jeden z nejvýznamnějších kroků v historii módního průmyslu – na post kreativního ředitele dosadí v roce 1983 již tehdy uznávaného Karla Lagerfelda.
Ten se však nesetkává s pochopením, jeho nástup není zrovna nejšťastnější.
Německý módní návrhář totiž nepokračuje ve vizích Coco Chanel, pastelové barvy nahrazuje skromná paleta a její charakteristický image, ze kterého značka těžila dvě desetiletí, odsouvá. Inspiruje se spíše její prací z dvacátých a třicátých let. To se však původním zaměstnancům vůbec nelíbí a v ateliéru tak nastává dusno mezi Lagerfeldovým týmem a zbytkem osazenstva.
V té době údajně pracoval neuvěřitelných 16 hodin denně.
„Je moderní, šik a sexy, nikoli však sexy ve stylu Las Vegas. Přestože by takovou Coco nikdy nepřipravila, je velmi chanelovská, ne?“ Veřejností byla přijata více, než by se očekávalo, s odstupem času můžeme tvrdit, že položila základy stylu oblékání osmdesátých let.
Linda Evangelista a Christy Turlington, kampaň z roku 1991
Čím však Chanel dosadil na pomyslný vrchol?
Jeho debutová kolekce pro Chanel definuje zažité rčení „móda se vrací“, protože kombinuje archivní prvky s moderními a její výsledek předznamenal podobu luxusní francouzské značky až dodnes.
Dnes většina světových značek mluví o své minulosti, vzdává hold svému dědictví a odkazu. Lagerfeld si důležitost tohoto gesta uvědomil jako vůbec první, což ho z výjimečného módního návrháře povyšuje i na úroveň vizionáře. Ve svých kolekcích pravidelně reprodukoval klíčové kousky, které Coco sice navrhla a prosadila ve své době, bez něj by se však dnes na ně možná úplně zapomnělo.
Svými vlastními návrhy a prací z minulosti se však nikdy neinspiroval. „Co se týče práce, mám nějaký druh Alzheimerovy choroby a myslím si, že je to velmi dobrá věc. Dnes si příliš mnoho lidí pamatuje, co udělali – jen na to všechno zapomeňte a začněte znovu."
Dalším z důvodů je i jeho asimilování se s uniformovaností definovanou Coco Chanel. Ta jako první navrhovala své kolekce s charakteristickým podpisem, který v jednotlivých kolekcích vždy následovala, čas od času je jen decentně ozvláštnila.
Lagerfeld, jak jsme zmínili již výše, si ve svých prvních kolekcích pro Chanel vzal do parády uniformu z dvacátých let – tvídové sako, středně dlouhé sukně, mohutné zlaté doplňky a perly, později však našel pochopení i pro tu „paničkovskou“ z padesátých let, s níž Coco přišla v rámci svého velkolepého návratu na scénu.