Podívali jsme se, jak bydlí Romové v největších venkovských osadách na východě Slovenska. V Jarovnicích u Sabinova, Kecerovcích u Košic a Zborově u Bardějova jsme fotili zajímavou estetiku jejich interiérů.
440 tisíc. To je celkový počet Romů na Slovensku podle nového atlasu romských komunit, který začátkem září představil Úřad zmocněnce vlády pro romské komunity. Při sčítání obyvatel v roce 2011 se na celém Slovensku k romské národnosti přihlásilo pouze 105 738 lidí, čtvrtina jejich skutečného počtu.
Většina romských koncentrací se nachází na východě země. Četné osady jsou i na jihu středního Slovenska. Méně jich je na západě Slovenska
- Kde jsou největší venkovské romské osady na východě Slovenska;
- jak žijí a bydlí Romové;
- proč se vyplatí pracovat a mít vlastní dům;
- jak jsou vybaveny a zařízeny interiéry romských domů;
- proč v Kecerovských Pekľanech už nenajdete chatrče;
- jak Romům pomáhají obce se stavěním vlastních domů;
- proč se místní obávají, že budou mít romské sousedy a co je to „bílý útěk“.
Vůbec největší romskou komunitou na Slovensku je jedno z nejznámějších slovenských sídlišť. Luník IX v Košicích. Žije tam 6907 Romů. Sídliště navrhli komunističtí sociální inženýři za minulého režimu, aby integrovalo Romy do majority – většinového městského obyvatelstva. Původní kapacita sídliště byla 2,5 tisíc lidí. Kvůli udržování pořádku tady s nimi měli bydlet i policisté a vojáci.
Druhá největší romská osada žije ve městě Trebišov. Žije tam 6685 Romů. Romská komunita tvoří 25 % obyvatel města. Atlas eviduje 1030 Romských komunit (kde žije koncentrovaně nejméně 30 Romů společně v jedné lokalitě). Z toho až 80 % osad je na venkově.
Romské komunity na Slovensku podle nového atlasu romských komunit 2019
V romském městečku
V Jarovnicích, osm kilometrů jihozápadně od Sabinova žije téměř 6 800 obyvatel. Z toho je 90 procent Romů. Neoficiální zdroje uvádějí, že v místní komunitě je jich dnes téměř 8 tisíc. Podle atlasu Romských komunit zde oficiálně žije 6042 Romů. Jarovnice jsou největší venkovskou romskou komunitu na Slovensku vůbec.
Do romské čtvrti v Jarovnicích jdu v běžný pracovní den kolem druhé odpoledne z centra obce pěšky, pouze s fotobrašnou na rameni. Vůbec nemám v plánu prvoplánově hledat chudobu, drogy, alkohol, toluen, rvačky, konflikty, zaostalé děti a degenerované lidi. A už vůbec nechci posuzovat a hodnotit.
Protože na to, aby člověk poznal jinou kulturu, nestačí někoho chytit, jak krade jablka nebo převzít „ověřené“ pravdy a „jednoduchá“ vysvětlení. Řekl jsem si, že to vezmu z druhého konce a zkusím nahlédnout a zachytit, jak žijí obyčejné romské rodiny a jak si zařídily své bydlení.
Chci věřit, že v médii tak často popisovaných špinavých chatrčích, za neprůstřelnými stěnami našeho povědomí o Romech, které je živené politickým populismem, extremismem, povrchností, egoismem, ale i přehnanou politickou korektností, se skrývají zcela obyčejné domovy a zcela běžní lidé. S jejich každodenními příběhy, trápeními a radostmi a s jejich normálními životy, výhrami i prohrami.
Tuším, že právě tyto příběhy, domovy, lidé a interiéry jsou častokrát barevnější, zajímavější, kontrastnější a možná i luxusnější, než bychom čekali.
Mladý jako já
„Tady nedaleko bydlí náš bývalý poslanec, jeho se zeptejte, jak se zde žije, on vám řekne.”
„A jak se jmenuje? Marek Pešta. Taky mladý, jak já.“
„A vy kolik máte roků?“
„Pejdzešat dva.“
Prošedivělý vousatý padesátník v brýlích s malým pivním bříškem a smyslem pro humor se jmenuje Marián a je první, na koho se obrátím hned, jak ho zahlédnu před branou jeho domu.
Až tak mladě zas nevypadá. Pod nohama se mu motá hnědobílé štěně, za bránou křičí děti. Ulice je plná Romů pobíhajících tam a zpět. Mladší jdou pěšky, ženy s kočárky, muži většinou v autech.
Romské městečko v Jarovnicích.
Marián je na invalidním důchodu, má astma, to mi však prozradí až cestou zpět. Teď mu ještě nabízím cigaretou. Chvíli udiveně zkoumá díru ve filtru davidoffky a pak mě posílá za bývalým romským poslancem o dvě ulice dál. I dnes mají Romové v Jarovnicích kromě svého starosty, v třináctičlenném obecním parlamentu osm poslanců.
Čtyřiačtyřicetiletý Marek Pešta nedávno dokončil rodinný dům. Menší, dobře stavěný muž v tričku a kšiltovce má na předloktí vytetovaný nápis „Elán“. Hovoří čistou slovenštinou. Říká, že dům postavil svépomocí za dva měsíce. Spolu s manželkou, zetěm a synem pracují v potravinářské firmě Frost v Prešově.
Jen nepište nesmysly
„Bojím se, abyste tam nenapsal něco, co není pravda. Nemám dobré zkušenosti s novináři. Po povodni před pár lety tu byl jeden takový až z Banské Bystrice. Věnoval jsem se mu půl dne a pak o nás napsal holé nesmysly. Nepamatuji si už v jakých novinách to vyšlo,“ nedůvěřivě mne upozorňuje hned ve dveřích. Zpoza zad mu vykukuje desetiletý syn Tomáš. Oba mají na sobě americká trička s velkými sportovními čísly, otec 98, syn 55.
„Dobře, pojďte dál, ukážu vám dům. Žijeme skromně, tak jak se dá. Zevně to ještě není dokončeno. Uvnitř máme osm pokojů, co se týče domácnosti, je to komplet zařízeno, všechno funguje,“ provází mě po novostavbě Marek Pešta.
Marek Pešta z Jarovnic, jeho syn Tomáš a jejich nový dům
„Někdo si myslí, že Romáci žijí pořád v chatrčích, špíně a v bídě. A že všechno, co chceme, je vysávat stát a bílé gádže na dávkách. To už dávno neplatí. Ani u nás v Jarovnicích. I my chceme žít na úrovni, jak se patří. Já už dlouhá léta pracuji, byl jsem i poslanec v obci. Jsem spokojený s tím, co mám. Od života už ani víc nechci, jen abychom byli zdraví,“ dodává.
Marek je hrdý na to, že jako poslanec pomohl v osadě s osvětlením a vodovodem. Říká, že 70 procent chlapů z této čtvrti pracuje. Většinou ve stavebnictví.
„Měl jsem už i nabídku odstěhovat se odsud, ale teď bych už neměnil. Problém je, že z těch 30 procent chlapů, kteří nemají práci, se někteří cítí diskriminovaní. Buď si nemohou najít práci, nebo když se zaměstnali, setkali se s podivným přístupem jen proto, že jsou Romové. Myslím si, že každý člověk by měl dostat šanci,“ říká bývalý obecní poslanec.
Mafián Reichel: Když jsem vešel do místnosti, gangsteři mu řezali hlavu
28. července 2019 v 14:48
Bílý útěk
Co se dozvíš po odemknutí?
- Proč se místní obávají, že budou mít romské sousedy a co je to „bílý útěk“;
- proč se vyplatí pracovat a mít vlastní dům;
- jak jsou vybaveny a zařízeny interiéry romských domů;
- proč v Kecerovských Pekľanech už nenajdete chatrče;
- jak Romům pomáhají obce se stavěním vlastních domů.
