Mladou dívku znásilňovali a mučili více než 40 dní. Hrůzostrašným zraněním od tyranů nakonec podlehla

Hiroshi dívku vzal na hotel, kde ji opětovně znásilnil, pak zavolal svým kamarádům. Ogura Jo, Watanabe Yasushi, kteří měli v té době pouze 17 let, i Nobuharu poslouchali jeho vychloubání, co Junko udělal. Introvert Edit uvádí, že jeho výběr nebyl náhodný. Junko byla jedinou dívkou na škole, která ho odmítla, je proto možné, že ublížené ego si cíleně zvolilo čekat na ni na trase, kterou běžně chodívala z brigády domů. Několikanásobné znásilnění bohužel nebylo to nejhorší, čím si musela pouze 17letá studentka projít. Hiroshi s ní měl ještě plány.

Junko Furuta

Skupinové znásilnění, únos a výhrůžky

Hiroshi dotáhl Junko s sebou do parku, kde se setkal se třemi kumpány. Rozhodli se jít do Nobuharova domu a tam ji opět znásilnili. Na rozdíl od svých předešlých obětí se Junko nechtěli vzdát a rozhodli se, že ji budou držet zamčenou v domě. Přestože Nobuharovi rodiče bydleli se svým synem pod jednou střechou, nikdy nic nenahlásili. Junko donutili lhát, musela se tvářit, že je přítelkyní jednoho z nich. Zároveň se však rodiče báli právě kontaktů na mafii, i proto se na aktivity svého syna a jeho kamarádů raději neptali.

Po dvou dnech, co se Junko nevrátila domů, její rodiče zalarmovali místní policii, která rozběhla pátrání po nezvěstné dívce. Když se o tom dozvěděli únosci, donutili Junko zavolat rodičům a přesvědčit je, že je v pořádku. Vyhrožovali, že celou její rodinu vyvraždí, pokud jim neřekne to, co jí nadiktují. Musela rodičům lhát, řekla, že utekla z domu, že není sama a že se nic neděje. Donutila je zastavit pátrání a dalších přibližně 40 dní žila v absolutním zoufalství, protože věděla, že ji už nikdo nepřijde hledat.

Nepředstavitelné utrpení a ponižování, tyrani neměli žádné zábrany

Junko znásilňovali a mlátili několikrát denně. Zneužívali ji také pomocí cizích předmětů, vaginálně i análně, přičemž použili žárovky, kovové tyče, nůžky a dokonce i pyrotechniku, kterou odpálili. Způsobilo jí to četná zranění, včetně roztržené tkáně a krvácení.

Nedávali jí jíst a nechávali ji spát na balkoně bez deky (v polovině prosince 1988). Často ji také zamykali do mrazničky. Nutili ji jíst živé šváby a pít vlastní moč. Pověsili ji ze stropu a používali jako boxovací pytel, čímž poškodili několik vnitřních orgánů. Propíchli jí jehlami prsa, později její levou bradavku odtrhli kleštěmi. Několikrát ji polili hořlavinou a zapálili, z ran vytékal hnis. Čím silnější byl zápach hnisu, tím více se tyrani zlobili a potrestali ji dalším bitím.

Lili jí horký vosk na oční víčka, házeli po ní těžké činky a dokonce jí skákali po hlavě. Způsobili jí takové narušení orgánů, že ztratila kontrolu nad vylučováním a po čase zcela přestala chodit i na záchod. Samozřejmě, nepořádek a zápach chlapce nastartoval a znovu ji bili a kopali. Pokaždé, když měla záchvat v důsledku nových zranění, si chlapci mysleli, že to jen předstírá a bili ji ještě víc. Několikrát ztratila vědomí a ke konci jejího trápení trvalo dobrou hodinu, než přešla z patra do přízemí do koupelny, aby se mohla umýt.

Podle informací, které shromáždila Eleanor Neale, v době, kdy její tělo bylo už úplně zdeformované bitím, už Junko tyrany sexuálně nepřitahovala. I tak ji nepustili ji na svobodu, místo toho šli opět do ulic, kde si našli oběť, kterou znásilnili a nechali ji jít. Pak se vrátili zpět do domu a pokračovali v mučení mladé Junko. Introvert Edit píše, že ji celkově znásilnili až 400krát. Kompletně jí zdevastovali intimní partie, měla zničených několik vnitřních orgánů, popáleniny po celém těle a její tvář už Junko nepřipomínala.

Šanci na záchranu zmařili nedůslední policisté

Opakovaně chodili za Junko i jiní chlapci, kteří se účastnili bití a skupinového znásilnění. Jednoho z nich Hiroshi donutil, aby Junko znásilnil. Ten ale pocit viny dlouho neunesl a přiznal se bratrovi. Tak se to dozvěděli i jeho rodiče a nakonec i policie. Dva policisté se tedy vydali do Nobuharova domu, u dveří je vítali rodiče. Ti řekli, že o žádné dívce nevědí, ale mohou si to ověřit, pokud chtějí.

V tomto bodě policisté selhali. Nedodrželi postupy a tvrzení rodičů mladého tyrana neprověřili. Stačilo jim jejich slovo. Do domu nevešli, a tak ani nenašli žádný důkaz o nelidském týrání, které se tam dělo. Šanci Junko na záchranu tak zmařili dva nedůslední policisté.

Jeden večer tyrani vyzvali Junko na jedno kolo hry Mahjong. Junko se podařilo vyhrát, což se ukázalo být osudné. Vytočilo je to natolik, že ji ubili k smrti. O tom, že je Junko mrtvá, nevěděli ještě 24 hodin. Mysleli si, že pouze omdlela jako několikrát předtím. Když druhý den zjistili, že je mrtvá, zbavili se jejího těla. Zabalili ji do dek, zalili betonem v obrovském válci a nechali ji na opuštěném pozemku.

Junko a její čtyři únosci. Jelikož byli nedospělí, fotografie nejprve nezveřejňovali. Jeden japonský novinář však s přesvědčením, že si za své činy nezaslouží anonymitu, jejich fotky přes zákaz zveřejnil.

Pravdu odhalili policisté při výslechu podezřelých z jiného trestného činu

Během měsíce a půl policie Junko nehledala. Ke dvěma z tyranů se policie dostala náhodou: Hiroshi a Ogura byli podezřelí ze znásilnění devatenáctiletého děvčete. Dívka navzdory výhrůžkám šla na policii a trestný čin nahlásila.

Policie v té době vyšetřovala i dvojnásobnou vraždu, se kterou neměli nic společného. Při výslechu vyšetřovatel Hirošimu zmínil, že ví i o jakési vraždě. Chlapec byl přesvědčen o tom, že jeho kumpán je prozradil a proto policistům řekl pravdu. Otevřeně jim řekl, co udělali a jak donutili Junko zavolat rodičům, aby se tak zbavili podezření z únosu. Prozradil jim i místo, kde se zbavili jejího těla. Policie informace prověřovala a když zjistili, že mluví pravdu, vznesli obvinění. Byli šokováni, protože netušili ani to, že Junko je mrtvá. Všichni byli přesvědčeni o tom, že je v pořádku a opravdu utekla z domu.

Doporučeno

Vlastní matka ji bila, kopala a nutila jíst výkaly, nakonec ji zavraždila: Kdyby úřady zasáhly včas, Elisa mohla žít 22. listopadu 2019 v 17:45

Čtyři viníci se ke svým činům přiznali, podle Tokyo Reporter přistoupili na dohodu o vině a trestu za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Odsoudili je, přičemž nejvyšší trest jako vůdce gangu dostal Hiroshi: 17 let ve vězení. Proti rozhodnutí se odvolal, prý je trest moc tvrdý. Soudce své rozhodnutí přehodnotil a přidal mu ještě tři roky. Kromě toho musela jeho rodina zaplatit i odškodné.

Nobuharu byl odsouzen na 4 až 6 let, po odvolání mu zvýšili trest na 5 až 9 let. Watanabeho odsoudili na 3 až 4 roky, také se odvolal a také mu zvýšili trest na 5 až 7 let a Ogura strávil ve vězení pro mladistvé osm let.

Příběh nepochopitelného násilí, spojeného s nelidským týráním a znásilňováním, otřásl nejen Japonskem, ale i celým světem. Vražda dívky, která před smrtí dlouhé dny nepředstavitelně trpěla, je jedním z nejznámějších kriminálních případů a zároveň nejtragičtějších případů spáchaných nezletilými.