Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Brutální případ únosu a mučení teenagerky z Japonska otřásl celým světem.
Junko Furuta se narodila 18. ledna 1971 milujícím rodičům v japonském městě Saitama. Byla to šikovný a hodná dívka, na rozdíl od svých vrstevníků se na střední škole vyhýbala alkoholu, cigaretám i randění. Přesto byla ve škole oblíbená a měla množství kamarádů.
Když se svět v březnu 1989 dozvěděl o její smrti a mučení, lidé byli z brutálních činů jejích vrstevníků a spolužáků zděšeni. Přestože se zdroje neshodují zcela v tom, jak dlouho její trápení trvalo, odhaduje se, že ji členové gangu mučili všemožnými způsoby 40 až 44 dní. Našli ji po přiznání dvou pachatelů, které vyšetřovali v jiném případu.
Spolužák ji zdánlivě ochraňoval, ve skutečnosti ji chtěl znásilnit
25. listopadu 1988 jela Junko domů z brigády na kole. Jeden chlapec ji skopl z kola a pak ujel. Přiblížil se další mladík, který jí nabídl pomoc a chtěl ji doprovodit domů. Junko v něm poznala svého 18letého spolužáka Miyano Hiroshiho, a tak s jeho nabídkou souhlasila. Namísto doprovod domů však Junko dovedl do opuštěného skladu, kde ji pod hrozbou, že ublíží její rodině, znásilnil. Hiroshi byl podle Unseen Japan ve škole známý kontakty na místní mafii, je možné, že právě proto se Junko ze strachu podvolila.
Jejich setkání nebylo náhodné. Chlapec, který Junko shodil z kola, byl Hirošimův šestnáctiletý kamarád Minato Nobuharu. Spolupracovali a společně hledali oběť, kterou by mohli znásilnit. Nedělali to poprvé, byli sehraný tým.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč si tyrani za oběť vybrali právě Junko;
proč policie zrušila pátrání;
proč policie selhala i podruhé, když se přiznal jeden z nezletilých násilníků;
jak policisté nakonec odhalili zvěrstva nezletilých pachatelů;
Hiroshi dívku vzal na hotel, kde ji opětovně znásilnil, pak zavolal svým kamarádům. Ogura Jo, Watanabe Yasushi, kteří měli v té době pouze 17 let, i Nobuharu poslouchali jeho vychloubání, co Junko udělal. Introvert Edit uvádí, že jeho výběr nebyl náhodný. Junko byla jedinou dívkou na škole, která ho odmítla, je proto možné, že ublížené ego si cíleně zvolilo čekat na ni na trase, kterou běžně chodívala z brigády domů. Několikanásobné znásilnění bohužel nebylo to nejhorší, čím si musela pouze 17letá studentka projít. Hiroshi s ní měl ještě plány.
Junko Furuta
Z prípadu brutálneho mučenia a zabitia 17-ročného dievčaťa ti bude zle. O jej stave vedeli desiatky ľudí, nikto to nenahlásil Zdroj: Wikimedia
Skupinové znásilnění, únos a výhrůžky
Hiroshi dotáhl Junko s sebou do parku, kde se setkal se třemi kumpány. Rozhodli se jít do Nobuharova domu a tam ji opět znásilnili. Na rozdíl od svých předešlých obětí se Junko nechtěli vzdát a rozhodli se, že ji budou držet zamčenou v domě. Přestože Nobuharovi rodiče bydleli se svým synem pod jednou střechou, nikdy nic nenahlásili. Junko donutili lhát, musela se tvářit, že je přítelkyní jednoho z nich. Zároveň se však rodiče báli právě kontaktů na mafii, i proto se na aktivity svého syna a jeho kamarádů raději neptali.
Po dvou dnech, co se Junko nevrátila domů, její rodiče zalarmovali místní policii, která rozběhla pátrání po nezvěstné dívce. Když se o tom dozvěděli únosci, donutili Junko zavolat rodičům a přesvědčit je, že je v pořádku. Vyhrožovali, že celou její rodinu vyvraždí, pokud jim neřekne to, co jí nadiktují. Musela rodičům lhát, řekla, že utekla z domu, že není sama a že se nic neděje. Donutila je zastavit pátrání a dalších přibližně 40 dní žila v absolutním zoufalství, protože věděla, že ji už nikdo nepřijde hledat.
Nepředstavitelné utrpení a ponižování, tyrani neměli žádné zábrany
Junko znásilňovali a mlátili několikrát denně. Zneužívali ji také pomocí cizích předmětů, vaginálně i análně, přičemž použili žárovky, kovové tyče, nůžky a dokonce i pyrotechniku, kterou odpálili. Způsobilo jí to četná zranění, včetně roztržené tkáně a krvácení.
Nedávali jí jíst a nechávali ji spát na balkoně bez deky (v polovině prosince 1988). Často ji také zamykali do mrazničky. Nutili ji jíst živé šváby a pít vlastní moč. Pověsili ji ze stropu a používali jako boxovací pytel, čímž poškodili několik vnitřních orgánů. Propíchli jí jehlami prsa, později její levou bradavku odtrhli kleštěmi. Několikrát ji polili hořlavinou a zapálili, z ran vytékal hnis. Čím silnější byl zápach hnisu, tím více se tyrani zlobili a potrestali ji dalším bitím.
Lili jí horký vosk na oční víčka, házeli po ní těžké činky a dokonce jí skákali po hlavě. Způsobili jí takové narušení orgánů, že ztratila kontrolu nad vylučováním a po čase zcela přestala chodit i na záchod. Samozřejmě, nepořádek a zápach chlapce nastartoval a znovu ji bili a kopali. Pokaždé, když měla záchvat v důsledku nových zranění, si chlapci mysleli, že to jen předstírá a bili ji ještě víc. Několikrát ztratila vědomí a ke konci jejího trápení trvalo dobrou hodinu, než přešla z patra do přízemí do koupelny, aby se mohla umýt.
Podle informací, které shromáždila Eleanor Neale, v době, kdy její tělo bylo už úplně zdeformované bitím, už Junko tyrany sexuálně nepřitahovala. I tak ji nepustili ji na svobodu, místo toho šli opět do ulic, kde si našli oběť, kterou znásilnili a nechali ji jít. Pak se vrátili zpět do domu a pokračovali v mučení mladé Junko. Introvert Edit píše, že ji celkově znásilnili až 400krát. Kompletně jí zdevastovali intimní partie, měla zničených několik vnitřních orgánů, popáleniny po celém těle a její tvář už Junko nepřipomínala.
Šanci na záchranu zmařili nedůslední policisté
Opakovaně chodili za Junko i jiní chlapci, kteří se účastnili bití a skupinového znásilnění. Jednoho z nich Hiroshi donutil, aby Junko znásilnil. Ten ale pocit viny dlouho neunesl a přiznal se bratrovi. Tak se to dozvěděli i jeho rodiče a nakonec i policie. Dva policisté se tedy vydali do Nobuharova domu, u dveří je vítali rodiče. Ti řekli, že o žádné dívce nevědí, ale mohou si to ověřit, pokud chtějí.
V tomto bodě policisté selhali. Nedodrželi postupy a tvrzení rodičů mladého tyrana neprověřili. Stačilo jim jejich slovo. Do domu nevešli, a tak ani nenašli žádný důkaz o nelidském týrání, které se tam dělo. Šanci Junko na záchranu tak zmařili dva nedůslední policisté.
Jeden večer tyrani vyzvali Junko na jedno kolo hry Mahjong. Junko se podařilo vyhrát, což se ukázalo být osudné. Vytočilo je to natolik, že ji ubili k smrti. O tom, že je Junko mrtvá, nevěděli ještě 24 hodin. Mysleli si, že pouze omdlela jako několikrát předtím. Když druhý den zjistili, že je mrtvá, zbavili se jejího těla. Zabalili ji do dek, zalili betonem v obrovském válci a nechali ji na opuštěném pozemku.
Junko a její čtyři únosci. Jelikož byli nedospělí, fotografie nejprve nezveřejňovali. Jeden japonský novinář však s přesvědčením, že si za své činy nezaslouží anonymitu, jejich fotky přes zákaz zveřejnil.
Z prípadu brutálneho mučenia a zabitia 17-ročného dievčaťa ti bude zle. O jej stave vedeli desiatky ľudí, nikto to nenahlásil Zdroj: YouTube
Pravdu odhalili policisté při výslechu podezřelých z jiného trestného činu
Během měsíce a půl policie Junko nehledala. Ke dvěma z tyranů se policie dostala náhodou: Hiroshi a Ogura byli podezřelí ze znásilnění devatenáctiletého děvčete. Dívka navzdory výhrůžkám šla na policii a trestný čin nahlásila.
Policie v té době vyšetřovala i dvojnásobnou vraždu, se kterou neměli nic společného. Při výslechu vyšetřovatel Hirošimu zmínil, že ví i o jakési vraždě. Chlapec byl přesvědčen o tom, že jeho kumpán je prozradil a proto policistům řekl pravdu. Otevřeně jim řekl, co udělali a jak donutili Junko zavolat rodičům, aby se tak zbavili podezření z únosu. Prozradil jim i místo, kde se zbavili jejího těla. Policie informace prověřovala a když zjistili, že mluví pravdu, vznesli obvinění. Byli šokováni, protože netušili ani to, že Junko je mrtvá. Všichni byli přesvědčeni o tom, že je v pořádku a opravdu utekla z domu.
Čtyři viníci se ke svým činům přiznali, podle Tokyo Reporter přistoupili na dohodu o vině a trestu za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Odsoudili je, přičemž nejvyšší trest jako vůdce gangu dostal Hiroshi: 17 let ve vězení. Proti rozhodnutí se odvolal, prý je trest moc tvrdý. Soudce své rozhodnutí přehodnotil a přidal mu ještě tři roky. Kromě toho musela jeho rodina zaplatit i odškodné.
Nobuharu byl odsouzen na 4 až 6 let, po odvolání mu zvýšili trest na 5 až 9 let. Watanabeho odsoudili na 3 až 4 roky, také se odvolal a také mu zvýšili trest na 5 až 7 let a Ogura strávil ve vězení pro mladistvé osm let.
Příběh nepochopitelného násilí, spojeného s nelidským týráním a znásilňováním, otřásl nejen Japonskem, ale i celým světem. Vražda dívky, která před smrtí dlouhé dny nepředstavitelně trpěla, je jedním z nejznámějších kriminálních případů a zároveň nejtragičtějších případů spáchaných nezletilými.
