S Kobem Bryantem jsem se setkal, když jsme byli oba teenageři. Když jsem se dozvěděl o nehodě, vytryskly mi slzy (Rozhovor)

Popravdě, bylo to docela směšné (smích). Ani tehdy ale nebyl prostor pro to, abychom si mohli pořádně promluvit.

Jak na tebe působil?

Byl usměvavý, milý, dělal si svou práci, předvedl se. Co jsme prohodili těch pár slov, tak zavtipkoval. Přiznám se, tehdy jsem setkání s ním nevnímal jako něco výjimečného.

Potkal jsi ho jako mladíka, když se mu teprve rozjížděla kariéra. Po 20 letech v NBA za sebou zanechal řadu rekordů, je legenda. Sledoval jsi od té doby jeho kariéru?

Samozřejmě. Tím, že jsem ho potkal, začal jsem ho o něco více sledovat, přirostl mi k srdci. Měl osobitý styl hry, což se mi na něm velmi líbilo. NBA jsem sledoval zřídka, ale když jsem slyšel jeho jméno, zpozorněl jsem, zajímal jsem se. Jeho akce byly famózní, měl nápaditou hru.

Celý život mu říkali, aby nahrával, v posledním zápase mu zas radili, aby střílel. Nakonec zaznamenal proti Utahu 60 bodů. Jaký to byl basketbalista?

Tak trochu sobec (smích). Byl ale střelec a potřeboval střílet. Byl také nebojácný, když bylo třeba rozhodnout zápas, vše vzal na sebe. To nedokáže každý. Uměl také skloubit schopnosti s další legendou v týmu Los Angeles Lakers – Shaquillem O'Nealem. Dva talentovaní hráči se uměli naladit na jednu vlnu, díky čemuž vyhrávali zápasy a tituly.

Jeho kariéra byla úžasná, dokázal toho opravdu hodně. Patří mezi nejvýraznější osobnosti basketbalu a celkově NBA. Máme štěstí, že jsme žili v jeho éře. O to bolestivější je zpráva, kterou jsme se dozvěděli v neděli večer.

Doporučeno

Kobe Bryant: Toto je 6 nejlepších momentů kariéry zesnulé legendy 27. ledna 2020 v 6:55

Zarmoutila tě?

Přiznám se, vytryskly mi slzy. Na sociální síti jsem ve skupině, kde si s přáteli píšeme o basketbalu. Jeden spoluhráč poslal, že Kobe zemřel. Nejdříve jsem si myslel, že je to sranda. Nejdříve jsem na to nereagoval. 

Zpráva o jeho úmrtí se nakonec potvrdila.

Ano, psali o tom postupně všude. Byl to pro mě šok. Jen několik hodin předtím jsem sledoval zprávy, jak Kobe gratuloval LeBronu Jamesovi, že ho překonal v počtu bodů. Pak se dozvídáme, že už není mezi námi.

Co sis tehdy pomyslel?

I když už nehrál, stále basketbalu dával hodně. Inspiroval děti, chtěly být jako on, chtěly se zlepšovat. Sport jako takový přišel o člověka, který měl stále co nabídnout – mohl být výborný trenér, ambasador basketbalových disciplín, motivátor. Pomyslel jsem si tedy, že sportovní svět utrpěl velkou ztrátu.

Měli jsme několik geniálních sportovců jako Pavol Demitra, kteří celý život makali, museli toho hodně obětovat, a když už byli na sklonku kariéry nebo po ní a mohli se věnovat rodině, postihne je tragédie.

O Bryantovi se říkalo, že jeho nasazení bylo špičkové, trénoval více než ostatní, měl vítěznou povahu.

Snažil se udělat vše pro to, aby byl pořád lepší a určitě se snažil povzbuzovat celý tým. Jeho cílem bylo vždy vyhrát a být nejlepší.

Nejen basketbalový svět, i mnohé jiné osobnosti reagovaly. Včetně Messiho či Neymara.

Byl výrazná a výjimečná sportovní osobnost. Bryant dal basketbalu skutečně mnoho, pomohl ho zpopularizovat. Stejně jako Messi či Neymar fotbal. Kobe patřil mezi nejlepší na světě, určitě tedy v moderní éře tohoto sportu. Podle mě byl lepší už jen Michael Jordan. Uvidíme, co nám přinese nová generace basketbalistů. Kobe měl ale svébytný styl, ten už zřejmě nenapodobí nikdo.

Lakers zažívali s Kobem zlaté období, pomohl zpopularizovat klub a celkově basketbal po celém světě. Jak Slováci vnímají tento sport?

Přiznám se, nedokáži to exaktně zhodnotit. Avšak ti, co sledují basketbal na Slovensku, často sledují i NBA a Evropskou ligu. Na druhou stranu, pro nás, Evropany, je NBA až příliš „bez obrany“. V USA se hraje více pro diváka, u nás se hraje více obranný basketbal.

Mnoho lidí, i když u nás basketbal nepatří mezi nejpopulárnější sporty, vyjadřuje soustrast.

Lidem to je upřímně líto, i když aktivně tento sport nesledovali. Znali však toto jméno, byl totiž výjimečný. A teď, když si měl užívat bezstarostný život a mohl se věnovat dětem, zemřel při tragické nehodě. Je proto pochopitelné, že mnoho lidí soucítí s rodinou.

Kobeho jsi potkal v roce 1998 na streetballovém turnaji. Jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?

Od roku 1994, první Adidas Streetball turnaj jsem odehrál, když mi bylo 14 let. Kategorií bylo více, hlavní byla od 15 do 19 let. Ze všech zemí postoupilo jedno družstvo, mně se to podařilo v roce 1998. A to docela náhodou, do party jsem se dostal jen díky tomu, že jim „zestárl“ jeden hráč. Nastoupil jsem tedy já, náš tým vyhrál turnaj za Českou republiku, v Paříži tedy Slovensko reprezentovaly 2 týmy (smích). Všichni čtyři kluci, co jsou s Kobem na fotce, jsou Slováci. O rok později se turnaj organizoval ještě jednou, potom zanikl.

Je na Slovensku streetball populární?

Ano, daří se mu. Kdysi byl jeden turnaj za rok, dnes máme přes léto turnaj pomalu každý týden. Je to dynamický sport, který se rozvíjí. Důkazem toho je i fakt, že ho uvidíme na olympijských hrách. Čas ukáže, zda se uchytí. Od roku 1994, co se streetballu věnuji, prošel už mnoha změnami, formoval se. Dnes již existují profesionální týmy. Jeho vývoj bych přirovnal k plážovému volejbalu.  

Ve kterých státech je streetball nejpopulárnější?

Momentálně Srbsko, odtud pocházejí 3 týmy z první desítky na světě. Dobré týmy jsou i v USA či ve Slovinsku. Slovenským družstvům se momentálně nedaří probojovat se na významné akce.