Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Náměsíčnost trápí malé procento populace a vražda v tomto stavu je raritou.
Obhájit klienta, který měl vraždit ve stavu náměsíčnosti, není vůbec jednoduché. V těchto případech vyvstává otázka, zda se obviněný nesnaží vyhnout spravedlnosti a jak je vůbec možné, že náměsíčná osoba dokázala provést tak komplexní činnost, jakou je zabití člověka.
První vrah, kterého náměsíčnost zachránila před vězením, byl aristokrat z 19. století. Jisté prostitutce měl téměř uříznout hlavu, zapálit nevěstinec a uprchnout do jiného města. Prý si ale na nic z toho nedokázal vzpomenout.
Jaké jsou šance na to, aby náměsíčná osoba vraždila
Kdo byl prvním osvobozeným „náměsíčným vrahem“
Jak se podařilo prokázat nevinu u vraha, který v náměsíčnosti zabil svou tchyni
Popis pohledu muže, který uškrtil svého 4letého syna, očima jeho přeživších dětí
Co všechno může ovlivnit náměsíčnost
Náměsíčný člověk může vraždit, většinou ale ohrožuje pouze sebe
Náměsíčnost je v současné době poměrně známým fenoménem a možná znáš i ty někoho, kdo jí trpí. Podle studie Stanfordské Univerzity z roku 2012 zpracované na bázi 15 929 dospělých respondentů (ve věku 18 až 102 let) potvrdilo 3,6 % dotázaných lidí, že byly alespoň jednou v životě náměsíční. U mladších ročníků se náměsíčnost objevila u 18 % osob.
Roli v tomto směru může hrát genetika, dlouhodobá únava, stres a množství dalších faktorů. Ve většině případů nebývá náměsíčná osoba ohrožením pro společnost, ale v historii kriminalistiky najdeme několik případů, kdy lidé údajně ve stavu náměsíčnosti vraždili. V některých procesech soud obviněné odsoudil, v jiných je propustil na svobodu. Jaké jsou šance, že dokáže náměsíčný člověk někoho zabít?
Mozek náměsíčných lidí podle doktorky Berit Brogaard zpracovává vizuální a zvukové podněty ze svého okolí, ale neuronová aktivita není stabilní. Lidé ve stavu náměsíčnosti proto většinou vykonávají pouze činnost, kterou dělají pravidelně (jdou na toaletu, vaří, umyjí si ruce).
Pokud jsou ovšem náměsíčné osoby mimo své známé prostředí (řekněme na dovolené), mohou si snadno ublížit, například tím, že narazí do zdi nebo zakopnou. V ojedinělých případech mohou také vyjít z domu, kde se riziko úrazu značně zvyšuje.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jaké vjemy zpracovává mozek náměsíčného člověka
Proč by zřejmě uznali prvního „náměsíčného vraha“ v současnosti vinným
Jaká je pravděpodobnost, že se náměsíčný vrah během útoku probudí
Co podnítilo vraha, přezdívaného jeho tchyní „laskavý obr“, aby ji zabil a následně se sám udal na policii
„Je nepravděpodobné, aby osoba podvědomě zpracovala dostatek vizuálních vjemů k provedení mimořádně složité činnosti v relativně neznámém prostředí,“ vyjádřila se Brogaard. Vražda ve stavu náměsíčnosti, při které navíc člověk opustí známé prostředí, je proto mimořádně ojedinělým úkazem. Prokazování stavu náměsíčnosti během aktu vraždy u soudu je i z tohoto důvodu extrémně náročné.
Podle bostonského právníka Mikea Horna byly při soudních procesech, ve kterých se obhajoba odvolávala na náměsíčnost klienta, častokrát mnohé odlišnosti. Objektivní kritéria pro uznání náměsíčnosti na osvobození klienta obžalovaného z vraždy podle jeho názoru neexistují. Lékařské znalosti v této oblasti jsou navíc stále poměrně omezené, což celou věc ztěžuje. Přesto známe několik případů, kdy byli náměsíční vrahové shledáni nevinnými a propuštěni na svobodu.
Podřezání prostitutky — akt žárlivosti, nebo neuvědomělé konání v náměsíčnosti? (19. století)
První zaznamenanou kauzou v USA, kdy soud pro vraždu v náměsíčnosti propustil obviněného (obrana náměsíčností — z angličtiny „sleepwalking defense“), je případ aristokrata Alberta Tirrella z roku 1845 (některé zdroje uvádějí rok 1846). Jeho obětí se stala prostitutka Mary Ann Bickford z Bostonu. Ta nahradila v Tirrellově životě jeho manželku, se kterou měl děti.
Říkalo se, že motivem měla být žárlivost. Jelikož v Mary Ann viděl něco víc než jen svou milenku, vadilo mu, že ji jako prostitutku navštěvovali jiní muži, uvádí se v knize Great American Trials. Obžaloba ale zvažovala i možnost, že chtěl Tirrell vraždou ukončit aféru se ženou lehkých mravů, která mu mohla jako příslušníku aristokracie pokazit jméno.
Tirrell měl prostitutku podřezat nožem a svůj čin se prý snažil zakrýt podpálením nevěstince. Při vraždě měl být údajně velmi brutální a ženě na krku udělal natolik hluboký zářez, že jí téměř oddělil hlavu od těla. Následně utekl do New Orleans, tam ho však policie na konci roku chytila, píše US News.
Tirrell si mohl jako aristokrat dovolit elitního advokáta jménem Rufus Choate. Ten poukazoval na to, že sice existovali svědci potvrzující Tirrellovu návštěvu nevěstince, ale při samotném aktu ho nikdo nepřistihl.
Právník dále klienta obhajoval tím, že Tirrell býval častokrát náměsíčný, a pokud Mary Ann skutečně zavraždil, nezodpovídal za své činy. Náměsíčností měl prý trpět od 6 let, což potvrdili i někteří svědci. Porota ho nakonec uznala nevinným. Případ je stále velmi sporný a mnozí současní odborníci považují argumenty obhajoby za nedostatečné, uvádí doktorka Berit Brogaard.
Po vraždě tchýně přišel na policii s rukama od krve (20. století)
24. května 1987 zavraždil Kanaďan Kenneth James Parks matku své manželky Barbaru Ann a téměř zabil i jejího muže. Na případu neseděly od začátku zejména dvě věci. Na svůj čin si údajně nedokázal vzpomenout a s rodinou udržoval opravdu dobrý vztah, a tak nikdo nerozuměl, proč na ně zaútočil. Tchyně mu měla kvůli jeho statné postavě a milému chování přezdívat„laskavý obr“, zmiňuje se v podcastu Dark Poutine — True Crime and Dark History.
Kenneth měl 23. května 1987 usnout doma u televize. Jako náměsíčný prý následně autem přijel až k domu manželčiných rodičů, kde je fyzicky napadl. Tchyni se mu podařilo zabít poměrně snadno, ale s tchánem musel zápasit. Nakonec ho uškrtil a ubodal. Doktorka Berit Brogaardv tomto bodě poukazuje na to, že je jen velmi malá šance, aby se Keneth při souboji s tchánem neprobudil.
Parks se ale nezachoval jako vrah, který chce své činy zakrýt. Právě naopak. Ihned nato totiž zašel na policejní stanici. Se zakrvácenýma rukama se přiznal, že zřejmě zabil dva lidi, což hrálo později u soudu v jeho prospěch. Podle policie byl tehdy značně vystresovaný a celý se třásl. Obdobně na vraha nahlížel i doktor, který ho ošetřoval (Parks si totiž při útoku zranil ruce). Popsal ho jako smutného a kajícího se 100kilového muže.
Kenneth nebyl jen „laskavý obr“, ale i gambler a zloděj
To, že byl gamblerem, přiznal až poté, co ho jeho závislost přivedla ke krádežím. Nejenže obral o peníze vlastní rodinu, ale kradl takév práci. A nešlo o malý peníz. Ukázalo se, že společnost, ve které dělal, připravil o více než 30 tisíc dolarů. Když na to jeho zaměstnavatel v březnu 1987 přišel, dostal Kenneth „padáka“.
Chtěl se ale změnit. Vyhledal odbornou pomoc a se svým problémem se plánoval svěřit i oblíbeným příbuzným. Navštívit je měl přesně 24. května, kdy nakonec během náměsíčnosti vraždil. U soudu nebyl u Parkse, který dlouhodobě trpěl spánkovými problémy, prokázán žádný motiv a verzi vraždy v náměsíčnosti potvrdil při procesu i specialista.
Elektroencefalografie (EEG) prokázala, že Kennethův mozek vykazoval během spánku abnormální aktivitu. Náměsíčností měl trpět i Kenneth děda, kterého rodina občas přistihla, jak náměsíčný vaří jídlo. Genetický faktor v kombinaci se stresem z finanční krize a plánovanou cestou k budoucím obětem tedy podle odborníků mohly zapříčinit tuto velmi raritní tragédii.
Doktorka Brogaard ale naopak poukazuje na to, že od doby, co Kenneth ztratil práci (2 měsíce před vraždou), tchánův dům nenavštívil. Je proto podle ní málo pravděpodobné, že si jeho mozek ve stavu náměsíčnosti zvolil trasu, kterou nevykonával pravidelně. Jak jsme již zmínili, náměsíční lidé nejčastěji vykonávají činnosti, které jsou pro ně dobře známé — jdou na toaletu, napijí se v kuchyni vody a podobně.
Podle Toronto City News hrozilo Kennethovi doživotí, ale porota ho označila za nevinného. Prokurátor nebyl s verdiktem spokojen, a proto se odvolal k Nejvyššímu soudu. Ten ale rozhodnutí potvrdil. Jeho životním příběhem se inspirovali tvůrci dramatu The Sleepwalker Killing (1997) s Hillary Swank.
Uškrtil svého syna, s halloweenskou maskou se vrhl i na zbývající děti (21. století)
„Moje dcera nahoře křičí, její manžel je v pracovně a nevychází z ní. Máme tu mladého chlapce, jeho 4letého syna, nemůžeme ho probudit,“ informoval na tísňové lince dispečerku starší pán o tom, že jeho zeť zaútočil na svého syna. V době telefonátu chlapec ležel bezvládně na zemi. Jak napsalo Fox 8, po příjezdu záchranky mohli zdravotníci pouze konstatovat, že je 4letý chlapec mrtvý. Uškrtil ho vlastní otec.
Pachatelem měl být jistý Joseph Mitchell. Ten si měl podle obžaloby po zabití svého syna nasadit halloweenskou masku a pokusit se zabít i zbylé dvě děti. Joseph si však údajně na nic z toho nevzpomínal. Přeživší sourozenci, kterým bylo v době útoku 13 a 14 let a proti otci se jim podařilo ubránit, tvrdili, že jejich otec nepůsobil nepřítomným dojmem. Vyjádřili se, že je při incidentu podle obličeje rozpoznával.
Obžaloba se naopak snažila porotu přesvědčit, že Mitchell čin spáchal jako náměsíčný, a tedy nevěděl, co v daném okamžiku dělá. Tak jako v případě Kennetha Jamese Parkse i u Mitchella měla finanční krize zhoršit jeho problémy s náměsíčností. V případu čelil otec rodiny obvinění z vraždy prvního stupně. Tu se ale prokurátorovi nepodařilo prokázat.
Po tom, co porota zbavila Mitchella viny, se tehdy už jeho bývalá manželka a matka oběti rozplakala, přičemž ji museli odnést ze soudní síně na nosítkách. Mitchell trval na své nevině a pro média se vyjádřil, že doufá v obnovení dobrých vztahů se svými dětmi a bývalou ženou.
Záznam telefonátu dědy, který přivolal policii (UPOZORNĚNÍ: nevhodné pro citlivé povahy)