Jak jsou na tom lidé bez domova v době koronavirové krize?
Koronavirus. Už přes měsíc rezonující téma, které za poslední dobu nemá obdoby. Celé Česko a společně s ním celý svět s koronavirem bojují, lidé mají zůstávat raději doma. Jenže když není žádný domov, je to velký problém. Co když není kam se schovat? Co musí dělat lidé na ulici v dobách koronavirových? Zjišťovali jsme v následující reportáži.
Podle Ivy Kuchyňkové, koordinátorky pro sociální oblast Charity ČR, začali ze všeho nejdříve dobrovolníci a kolegové z místních charit roušky šít. „Mluvila jsem s několika z nich – v azylových domech, ambulancích nebo v terénních službách měli největší starost, jak zajistit roušky pro klienty, a aby jim vysvětlili, proč je nyní všichni musíme nosit. Nabádali je, že musí dbát zvýšené hygieny a dodržovat rozestupy při vydávání jídla,“ vysvětlila pro REFRESHER.
Z logiky věci nejsou lidé na ulici tolik informovaní, jako běžná skupina lidí. Nemají přístup k televizi nebo internetu a tak se k nim většina informací dostává buď od jiných lidí bez domova, nebo od sociálních pracovníků ať už v terénu, nebo na noclehárnách. Jsou vyškoleni, aby poskytli efektivní pomoc.
„Lidem bez domova, o které pečujeme, a kteří z nějakého důvodu nebydlí v azylovém domě nebo nocležně, se více snažíme donášet potraviny přímo do terénu. Pracovníci chodí za nimi, aby oni nemuseli mezi běžnou populaci, protože hrozí, že na ně nákazu přeneseme,“ popisuje jejich ztíženou situaci Kuchyňková.
Nestává ale ještě jiný problém: Lidé bez domova nemají možnost dodržovat karanténu, protože nemají bydliště. I za normálních podmínek je problém najít zařízení, kde by se mohli léčit nebo se doléčit po prodělané nemoci či lékařském zákroku v nemocnici.
Podle Jiřího Horeckého, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, je významným rizikem další šíření nemoci.
„Tyto skupiny se pravidelně setkávají a v případě nákazy u jednoho je tam pravděpodobnost rozšíření větší než u běžné populace. Nehledě na to, že to není skupina lidí, která v případě, že by na sobě identifikovala nějaké příznaky, by vyhledala praktického lékaře, oznámila to a nechala se testovat,“ upozorňuje Horecký.
