Divokou situaci v Americe nám v rozhovoru popsal český youtuber žijící v Los Angeles Michal Šopor. Svěřil se s unikátními zážitky z demonstrací, které prožil na vlastní kůži.
Téma, které se v posledním týdnu nejvíce řešilo po celém světě, je jasné: smrt George Floyda a s ní spojené protesty na podporu práv afroamerické komunity ve Spojených státech. Nejen ulicemi, ale i sociálními sítěmi rezonovaly a vlastně stále rezonují hesla jako Black Lives Matter a minulý týden v úterý se spousta lidí přidala například k takzvanému Blackout Tuesday.
Demonstrace za dobrou věc však provází i stinná stránka. Kromě konfliktů s policií, která na záběrech, jenž kolují světem, situaci často nezvládá, se také objevují videa, v nichž lidé využívají rozčilené situace, rabují a vypalují obchody, a přikládají polínka do ohně nastolenému „bezvládí“.
Prezident USA Donald Trump, jenž se během protestů skrývá a demonstranty se ani nepokusil nijak uklidnit, vyslal policistům na pomoc dokonce armádu. Národní gardu, která nyní hlídkuje v tamních ulicích.
Proto jsme kontaktovali známého českého youtubera, osobního trenéra a vlogera Martina Šopora, který žije v Los Angeles, aby nám vysvětlil, jak to v Americe doopravdy vypadá. Sám protesty natáčí a prezentuje je na svém YouTube kanálu. Mimo to se jej náš moderátor Martin Vévoda zeptal na jeho zaměstnání, proč se vlastně rozhodl v Americe žít nebo se kterými celebritami se zná.
Michal Šopor je Čech, který žije sedm let v Los Angeles. Nebo ses stěhoval?
Žil jsem jenom v LA.
Jsi osobní trenér, youtuber, z části asi i hobby fotograf?
Ne, fotograf určitě nejsem. Ale ještě, že jsi řekl, že jsem youtuber a ne kameraman, protože to bych urazil všechny kameramany. Ale jinak to sedí. (smích)
Odjezd do Ameriky byl vrchol touhy po něčem jiném, nepoznaném. Zkrátka jsem chtěl své aktivní roky života opravdu prožít tím, že budu denně zažívat něco, co bych normálně nezažil.
Jsi osobním trenérem. Začal jsi cvičit až v Americe, nebo jsi cvičil celý život?
Hele, celý život ne. Ale cvičit tak, jak to lidi znají, tedy posilovna nebo s vlastní vahou, jsem začal zhruba v roce 2011. Takže asi dva roky předtím, než jsem jel poprvé do Států. Ale určitě nemůžu říct, že jsem nikdy nebyl aktivní. Chodil jsem po horách, hrál jsem florbal, a tak dále. Já jsem ještě z té generace, která byla mnohem víc aktivnější. V té době jsme neměli mobily, nic. Ke sportu jsem měl určitě blízko.
Řekni mi, jak se to stalo, že jsi zůstal v Americe?
Ten příběh je strašně komplikovaný, nicméně já jsem v Americe nezůstal. Já jsem tady byl poprvé na rok, a potom jsem sem jel znova, a ta situace se celá změnila a zamotala. Byla to touha po něčem jiném, nepoznaném. Zkrátka jsem chtěl své aktivní roky života opravdu prožít tím, že budu denně zažívat něco, co bych normálně nezažil. To je to, co mě žene dál.
I když se mi třeba někdy nedaří. Protože život není jen o plusech, někdy je i o minusech, ale je to přesně ta touha po nepoznaném. Věděl jsem, že vždycky na mě bude čekat něco, co bude stát za to prožít. A to je ta hlavní věc.
Pojďme se teď přesunout k tomu, proč si spolu vlastně povídáme, a to k aktuální situaci, která se teď děje. Jaká je situace právě teď? Ony ty demonstrace už trvají tak týden, ne?
Nevím, jaká je v Americe. Já budu mluvit jen o LA.
Byla sem povolána Národní garda. Nestřílí ale do davu, a že by tu lidi nějak mlátili, o tom nevím. Jsou takovým symbolem. Když se na ně podíváš, vypadají jako vojáci z Afghánistánu. Mají útočné pušky, mají v nich ostré náboje, stojí tam v maskáčích a vzbuzují respekt.
Dobře, tak LA.
Situace je taková, že minulý týden v pátek tady lidi začali rabovat několik čtvrtí, o kterých by nikdy neřekl, že někdy rabovat budou. Protože když to porovnáš s rokem 1992, kdy tu byly o hodně větší nepokoje, než jsou teď, tak lidi většinou rabovali jih LA. South LA, Compton, kde sami bydleli. Takže si vypalovali vlastní obchody, obchody sousedům, a tak.
V pátek to přerostlo do rozměrů, které jsem nechápal. Na ulicích jsi viděl policejní auta, třeba pět najednou. Někam přijela hlídka tří, čtyř aut, a lidi je normálně vyhnali. To jsem nikde neviděl. V sobotu to stejné víceméně gradovalo, lidi vypálili a vykradli obchody na Melrose, což je ulice, ve které jsou malé, jednopatrové krámky. Není to jako Rodeo Drive, že by zde byl třeba Gucci store, ale jsou tam obchody s botami, nějaká klenotnictví a tyhle všechny byly vyrabovány. V neděli byl největší masakr.
Noc ze soboty na neděli byla nejhorší, protože po celém LA probíhalo rabování jako prase. Můžeš si najít i live stream, vysílaly to všechny televize 12 hodin v kuse. Z toho, co vím, tak nejhůř dopadla Santa Monica. Odtud jsem dělal i video a v momentě, kdy jsem jej renderoval, jsem v něm uváděl 140 poškozených a vypálených obchodů, jenže když jsem jej za dva dny vydával, tak jich bylo už přes 200. Tak už jsem to neopravoval a nechal tak.
Ve finále je to jedno, jestli je to 140 nebo 200, prostě je to masakr. Spousta těch lidí přišla úplně o všechno. Protože když máš malý obchod, barbershop, máš v tom celý život, máš vysoké daně a snažíš se to pořád nějak lepit, a najednou přijde banda magorů, tak je konec.
Aha.
No a teď sem byla povolána Národní garda. Oni nestřílí do davu, a že by tu lidi nějak mlátili, o tom nevím. Ale jsou takovým symbolem. Když se na ně podíváš, vypadají jako vojáci z Afghánistánu. Mají útočné pušky, mají v nich ostré náboje, stojí tam v maskáčích a vzbuzují respekt. Protože samotná místní policie, jako oddělení šerifa nebo LAPD, to nemůžou zvládnout. Ten počet lidí je tak obrovský, že si s tím nemůžou poradit.
Nyní se to konečně přesouvá do toho bodu, ve kterém převažují nenásilné protesty. Tyto protesty tu byly od začátku, jen byly totálně zastíněné tím rabováním a bordelem, který se tu děl.
Starosta vyhlásil od čtyř odpoledne zákaz vycházení. A konkrétně v Santa Monice byl nenásilný protest, kde bylo několik set lidí, kteří tam protestovali a ve čtyři hodiny se začali rozcházet a odešli. Jenomže potom tam nastoupila banda magorů a začali dělat bordel. Nyní lidi protestují buď před radnicí nebo před barákem starosty, což jsem ještě nenatočil, ale musím, protože to chci vidět. Když ti přijde pár tisíc lidí před barák, tak asi nejsi rád.
První den byl divný, protože když jsem viděl, jak ty lidi brali věci a mlátili do výloh, tak se na to díváš a nechápeš to. Nechápeš, co se tím snaží říct, proč ten bordel dělají. Takže se necítíš v nebezpečí, ale cítíš se prostě nějak zle. Jen si říkáš: „Co se to k*rva děje?“
Mám ještě takovou šikovnou appku, která se jmenuje Citizen, která ti monitoruje kriminalitu v celém městě. Ukazuje ti, kde je hlášena střelba, kde je zadržená skupina, kde je pochod lidí. Poměrně jednoduše jsi schopen vysledovat, kde co hoří a koho kde pronásledují. Ale moc nechápu, jak to funguje, protože dneska byl protest jako prase v Hollywoodu, a když jsem se podíval na tu appku, tak psala, že tam nic není.
A je případů v appce hodně i normálně?
No jasně! Ty jo, to bys čuměl. To je taková moje večerní rutina, než jdu spát. Můžeš si to nastavit, že vidíš, co se stalo za poslední hodinu, šest hodin... Já to mám na poslední hodinu, a to jsou v LA samé tečky.
Je to rozdělené i podle barev: když jsou oranžové, tak značí nepotvrzenou střelbu, u červené zasahuje policie, a k tomu je tam oficiální report. Kámoši mi jednou posílali, že viděli v Citizenu, že vykradli banku přímo před kámošovým barákem. A on říká: „Ty vole, mě to tady vyskočilo, že mi před barákem vykradli banku. Tak se podívám, a jo, opravdu ji vykradli.“
Ježiši Kriste.
A to bylo za bílého dne asi měsíc zpátky.
A co se těch demonstrací a rabování týče, ať to oddělíme, když tam projíždíš, cítil ses někdy ohroženě?
Ne, že ohroženě, ale ten první den, když jsem to viděl, jsem se cítil hodně blbě. Když jsem přijel do Downtownu a viděl jsem, jak tam ti lidi sice demonstrujou, ale agresivně, nebylo to příjemné. V jeden moment na ty policajty začali něco házet, ti zas do demonstrantů začali střílet gumovými projektily, házeli ohlušující granáty. Fakt bomby.
Na videu jsem měl potom hluchá místa. To byl takový náraz, že mi to třeba na sekundu vyplo mikrofon. Stopa byla potom jako morseovka. Tak jsem to vyřešil tak, že jsem na tu pasáž dal zvuk z GoPra. Zvuk nebyl tak kvalitní, ale šlo to slyšet.
Dokonce i kámoš, který pracuje pro federály, mi říkal, že on sám za sebe to hodnotí tak, že většina těch policajtů jsou h*jzlové. Takových je třeba 8 z 10.
První den byl divný, protože když jsem viděl, jak ty lidi brali věci a mlátili do výloh, tak se na to díváš a nechápeš to. Nechápeš, co se tím snaží říct, proč ten bordel dělají. Takže se necítíš v nebezpečí, ale cítíš se prostě nějak zle. Jen si říkáš: „Co se to k*rva děje?“
Když se podíváš na to moje video z demonstrací, tak vidíš, že si neustále kontroluju únikové cesty. Když jsem byl například v ulici, kde jsem viděl, že je policejní kordon ze tří stran, tak jsem se odtud zdekoval. Nejdu tam, abych dostal gumovým projektilem do oka, rozumíš. A jakmile jsem odjel, tak tam najela policejní auta. Nevím, jestli tam ty lidi nějak uzavřeli.
Co ti policajti? Jak se podle tebe chovají? Jsou agresivní, nebo to spíš uklidňují?
Viděl jsem spoustu videí, kde mlátí lidi...
To jsou ty videa, která se k nám sem dostávají.
... ale bylo to jinde. Byl to Boston, New York, kde mlátili lidi, kteří byli třeba staří. Tohle je docela dobrá otázka, protože jsem byl včera před policejní stanicí v Downtownu, kde byl velký protest. Možná bych řekl, že i desetitisíce lidí. Fotil jsem tváře policajtů a sledoval jsem, jak se chovají. Můžu ti říct, že jsou úplně p*sraní.
Ten dav je velký, oni stojí za těmi koridory, mají těžkou výbavu. No a já, jako chlap, jsem víc fotil policajtky. Když tam stojí ta samotná ženská, v ruce se štítem a obuškem, tak ten výraz v jejím obličeji... Přál bych ti to vidět, strašně blbě se to popisuje. Když se na tu fotku díváš, tak to poznáš. Lidi je hodně, a už toho mají dost.
LAPD je tím známé. Dokonce i kámoš, který pracuje pro federály, mi říkal, že on sám za sebe to hodnotí tak, že většina těch policajtů jsou h*jzlové. Takových je třeba 8 z 10. Já to ale nemůžu nějakou statistikou zhodnotit. Sice když jsem byl jednu noc ve vězení, tak jsem byl účelově vytipován. Ono to bylo sehrané ze strany dvou hispánských policajtů, a taky bych mohl říct, že to byl rasový útok, protože jsem běloch. Zkrátka potřebovali někoho zavřít. Tyhle věci se tu dějí a policajtům teď určitě do smíchu není.
Média v Americe ti vždycky ukáží to, co splňuje jejich politické přesvědčení. Tohle mi na Americe vadí, nemáš fakta.
A jaká je ta reálná situace oproti té, kterou ukazují média? Protože Trump přezdívá CNN jako „fakestream“, tak jestli se to nějak přibarvuje, nebo jestli opravdu vykreslují realitu.
Já nesleduju žádná média. Já se dívám jen na věci, které mi někdo pošle. Ale českou televizi teda vůbec ne, takže nemůžu říct, co vám ukazují tam. Média v Americe ti vždycky ukáží to, co splňuje jejich politické přesvědčení. Takže když se budeš dívat na CNN, tak nikdy nemůžeš čekat, že tam uvidíš něco, co bude podporovat pravicovou politiku. Ta se dost opírá o policii a pořádkové služby.
Český youtuber už 7 let žije v L.A. Toto je nesestříhaná verze našeho rozhovoru
8. června 2020 19:57
Když se budeš dívat na FOX, tak tam zase neuvidíš žádnou chválu na starostu LA, protože je Demokrat. Nevím, co ti ta média mohou dát, protože těch zpráv je tolik... To není tak, že si Lucka Borhyová sedne, a říká ti myšlenku dne. Tady ty zprávy jedou nonstop. Máš tu x stanic, ABC, NBC, CNN, a záleží jen na tom, jakou agendu to zpravodajství protláčí. A tohle mi na Americe vadí, nemáš fakta.
Tady je stanice, která ti řekne, že jedna plus jedna je dva. Druhá ti řekne, že jedna plus jedna je dva, ale někdy to může být i jedenáct. Třetí stanice ti řekne, že jedna plus jedna je dva, a někdy i jedenáct, ale možná je to i tři. Ty potom musíš mít IQ vyšší než pět, aby sis to potom dokázal nějak dát do hlavy, spojit si to, a říct si, že na něčem něco je, a že tohle je úplný bullsh*t. Pak ale musíš hlavně vyjít ven, otevřít oči a sledovat, co se děje.
Proto se snažím dělat ta videa tak, že se do nich snažím nedávat svůj názor. Ta další videa, která budu vydávat, jsou o tom, že jen 20 minut mlčím a nechávám lidi poslouchat dav. Aby si mohli nasát atmosféru a udělat si názor sami.
Myslíš si, že ta situace už prošla tím „bodem varu“, nebo to ještě může nějak vygradovat?
Demonstrace určitě svůj vrchol neměly. Rabování si myslím, že jo, protože ta Národní garda to dost uklidnila. Já jsem dneska trénoval jednoho právníka, a přestože on nedělá přesně toto konkrétní právo, tak mi vysvětlil, jak funguje ta porota, proces a jak dlouho to bude trvat.
Řeknu ti, že to je tak zajímavé, jak to tady funguje. Jakmile bude v porotě jeden týpek, který nebude s rozsudkem souhlasit, tak budou policajti, kteří můžou za smrt George Floyda, být volní, bez jakéhokoliv trestu. Nicméně, já se fakt bojím toho, že ať už bude výsledek soudu s těmi obviněnými policisty jakýkoliv, tak to lidi nepřijmou a začnou znovu rabovat.
Ono kdybych ti v roce 2013 řekl, že se ti sejde na Letné 300 tisíc lidí proti Babišovi, tak bys tomu taky nevěřil, protože spoustu věcí si nedokážeš představit, dokud je neuvidíš. Bojím se tedy toho, že to rabování může ještě narůst, jakmile tam bude nějaký spouštěč, protesty budou pokračovat dál a toho vrcholu to ještě nedosáhlo.
Já se vždycky snažím lidem vysvětlit, že kriminálníka z tebe nedělá barva kůže, ale činy. Můžeš mít černocha, který je úplný debil, a stejně tak můžeš mít bělocha, který je úplný debil.
Co se toho rabování týče, znáš osobně někoho, koho se to dotklo?
Myslíš, kdo raboval, nebo koho vyrabovali?
Hele, myslel jsem, koho vyrabovali, ale pojďme se zeptat i na toho, kdo raboval.
Neznám nikoho, kdo přímo raboval, a jsem rád. Nerad bych měl kamaráda, který má IQ menší než 5. Rabované neznám přímo, ale můj kamarád má jednoho z nejlepších kámošů, a rodina jeho přítelkyně má bar na Melrose, a ten skončil. I když jsem je neznal, tak jsem ty majitele po tom rabování viděl. Protože když jedeš kolem, tak u toho stojí, dívají se na to a brečí. Mají tam potom nějaké řemeslníky, kteří jim to pomáhají zabednit.
Taky se mě někdo včera zeptal v komentářích, proč to prý zabedňují, když už jim to vybili a nic tam nezbylo? A já jsem nad tím přemýšlel, a říkám: „No, možná asi proto, protože by jim to ti magoři možná ještě vypálili.“ To se fakt stalo. Nebylo tam co ukrást, tak to zapálili. Potom tam přijedou hasiči, nalijí ti tam spoustu vody, a pak ten barák můžeš rovnou strhnout.
Máš nějaké afroamerické kámoše?
Hodně. Teda jako hodně ne, ale na české poměry jich mám určitě hodně. A jsou to úplně skvělí lidi. V dnešní době mám spíš více kamarádů, jejichž první jazyk není ani čeština ani angličtina. Buď to jsou Asiaté, Brazilci, Mexičani. Jsou to všechno skupiny lidí, které byly zasaženy tímto rabováním, jelikož tito lidé mají obvykle ty malé krámky.
Já se vždycky snažím lidem vysvětlit, že kriminálníka z tebe nedělá barva kůže, ale činy. Můžeš mít černocha, který je úplný debil, a stejně tak můžeš mít bělocha, který je úplný debil. To je stejné s Vietnamci, Romy, s kýmkoliv. Pokud je člověk slušný, musíš mu dát stejný respekt, stejná práva, stejné všechno.
Byl jsi někdy svědkem rasismu ještě předtím, než se tohle všechno odpálilo?
To záleží, co považuješ za rasismus. Jestli je to to, že někomu klečíš na krku, tak to je jako extrém. Ale jak jsem říkal, do toho rasismu můžeš zabalit cokoliv. Třeba když jdeš na dopravní úřad a tam sedí ženská, která je jiné barvy než ty. Ty tam přijdeš, ona se na tebe podívá, a jedná s tebou úplně jinak než s lidmi své vlastní rasy. Zde uvádíš rasu ve formulářích, máš ji i na občance.
Na tréninku jsme se s kamarádem bavili o tom, že nějaký běloch ukradl auto, a protože byl bílý, tak za ním ti policajti utíkali. Vedle nás se převlékal kamarád, černoch, a říkal: „No, já už bych byl mrtvý.“ A začal se tomu smát. Je v tom přesvědčení tak daleko, že si nemyslí, že se to někdy změní. Pak nevíš, jak na to máš reagovat.
Určitě jsem neviděl, že by někdo mlátil černocha nebo Mexičana na ulici. Ale to, že jsem to neviděl, neznamená, že se to neděje. Děje se to denně, akorát se to nikde neprezentuje jako teďka. Ten problém je x stovek let zakořeněný a starý.
Tušíš, proč to pořád přetrvává? Jako jasně, jedna věc je, že to je zakořeněné. Ale myslíš, že tam jsou i nějaké jiné problémy, proč v dnešní době existuje rasismus?
Samozřejmě. Za prvé to bude neznalost. Když v Karviné půjde černoch po náměstí, tak na něj budou všichni koukat, jak kdyby spadl z Marsu. Protože to tam není. Je to taková senzace, protože ten člověk je jiný. Rasismus pak vzniká tak, že ty zvyky lidí jsou odlišné, a každý je naučen žít nějakým jiným způsobem. Každý začíná na jiné startovní pozici. A pokud nebudeš ty lidi vzdělávat, a dávat jim ty možnosti, tak se neposunou.
Zároveň mě štve i to, když mi někdo řekne, že ze sta ředitelů velkých firem jsou jen tři černoši. Tak si řekneš dobře, ale u tohohle nemusíš jet takový konflikt, je to přece i o schopnostech a dalších věcech. Rozhodně ale ta práva musí mít každý stejná. Není možné, aby se tu děly věci, které se tady dějí. A samozřejmě v různých státech Ameriky to bude jiné, protože ta demografie je tam jiná.
Zkrátka je to způsobeno tím, jací my lidi jsme. Myslím si, že některé věci se nikdy nevyřeší. Můžeš protestovat, ale nemyslím si, že se tento problém vyřeší během našich životů.
To mi připomíná, že jsme se na tréninku s kamarádem bavili o tom, že nějaký běloch ukradl auto, a protože byl bílý, tak za ním ti policajti utíkali. No a vedle nás se převlékal kamarád, černoch, byl v armádě, frajer, a říkal: „No, já už bych byl mrtvý.“ A začal se tomu smát.
Ježiši.
Protože by ho v té situaci mohli odprásknout. Ty se na něho díváš a říkáš si, že by sis to ani nedovolil říct. On to tady sám o sobě vypálí a začne se tomu smát. Je v tom přesvědčení tak daleko, že si nemyslí, že se to někdy změní. Pak nevíš, jak na to máš reagovat.
To je strašné.
To je právě to, co ti to strašně dá, když znáš lidi z afroamerické komunity. Já mám mezi nimi strašně super kamarády, a slyšet jejich názory na tu stejnou věc, o které se potom baví v televizi na CNN. Jenže o to, co se v televizi řeší, o to těm kamarádům vlastně ani nejde. Ale to je zas na jinou debatu.
Když jsme u těch pozitivních i negativních věcí, co se dějí, tak ty jsi nebyl úplně od začátku v Americe osobním trenérem, ne?
Byl. Já jsem nikdy ve Státech nedělal nic jiného. Já jsem paradoxně nikdy nebyl zaměstnaný. To je, dalo by se říct, jedna z rarit mezi mými kamarády. Že jsem si tady úplně od začátku vybudoval něco svého a jedu to do teď. Když nepočítám to, že jsem párkrát kámošovi stěhoval nábytek, tak ve finále jsem nikdy nemusel dělat nic jiného.
Jo, tak to je ten život v Americe hodně jiný, ne? Oproti tomu, když musíš být třeba ve fast foodu.
Ano, samozřejmě. Záleží na tom, co děláš, jaké lidi potkáváš. Tím, že trénuješ lidi, tak se samozřejmě dostaneš i k lidem, ke kterým by ses normálně nedostal. Dostaneš se někdy i k lidem, kteří mají třeba zajímavé práce nebo hodně peněz. Nebo hodně peněz nemají, ale stejně chtějí se sebou něco dělat. Takže poznáš široké spektrum lidí. To bys normálně nepoznal.
A jak sháníš klienty?
Hele, teď už je to na principu reference, protože jich znám dost. Ale na začátku tady bylo mnoho inzertních portálů, kde jsi mohl nabídnout, co umíš, a ti lidi si tě hledali. Hlavně to ale bylo v době, kdy bylo takové hledání práce v rozkvětu. Posledních několik let byla ve Státech zlatá doba, ekonomika vykazovala taková čísla jako už dlouho ne. Tím pádem lidi měli hodně peněz, které utráceli, takže někoho najít nebyl vůbec problém. Dneska budou lidi šetřit každou korunu.
Jenomže když to děláš dlouho jako já, to je nějakých sedm let, tak už těch lidí znáš tolik, že ten řekne tomu, ten vidí, že má výsledky, ptá se, jak to udělal, ten tě doporučí... Teď už ani nepřibírám nové klienty, protože můj den je úplně plný, a já si nemyslím, že bych dokázal do toho dát ještě dalších pár hodin. Protože potom bych nedokázal dávat tolik videí na YouTube.
Největší celebrita, kterou znám je Bryan Singer. To je režisér X-Menů, když se to vezme z toho pohledu, co v životě dokázal ve veřejném prostoru. Potom je tu ale spousta dalších zajímavých lidí. Stačí, když trénuješ někoho, kdo pracuje pro federální úřad.
Když trénuješ ve „Městě andělů“, máš nějakého opravdu zajímavého klienta, se kterým jsi trénoval?
Záleží, co je pro tebe zajímavé.
Tak zajímavé pro Čechy, nějaká celebrita.
Jo, tak asi největší celebrita je Bryan Singer. To je režisér X-Menů, Bohemian Rhapsody ze tří čtvrtin, Valkýry, a když se to vezme z toho pohledu, co v životě dokázal ve veřejném prostoru, tak to je asi Bryan. Ale potom je tu spousta dalších zajímavých lidí. Stačí, když trénuješ někoho, kdo pracuje třeba pro nějaký federální úřad. Hned víš, jak to funguje ve státní správě, ale ne na úrovni státu jako Kalifornie, ale na federální úrovni.
Tito lidé ti občas řeknou věci, po kterých by ses normálně horko těžko sháněl, a za to jsem vděčný. Ne všechno je o slávě nebo o tom, jak je ten člověk známý, ale dost často si dobře pokecáš i s kuchařem, který pracuje v nejlepší tacos restauraci.
Jasně. Akorát já teď nemůžu úplně opomenout toho Singera. Jak dlouho ho trénuješ? Byl jsi součástí těch kauz, které měl?
Já o těch kauzách vím strašně dlouhou dobu. Protože LA je na tom do jisté míry postaveno. Každý tady žaluje každého, proto je to tady strašně velká kauza. A vím, že se Bryan s několika lidmi vypořádal mimosoudně, že jim nabídl nějaké prachy a oni ty žaloby stáhli. Nicméně, neznám podrobnosti.
Já ho osobně znám skoro dva roky. Povědomě, respektive tak, že jsme se znali přes naše společné známé, které jsem trénoval, se můžeme znát třeba tři a půl roku. Mě se strašně špatně řeší data, protože tady je pořád stejné počasí. To znamená, že když se mě někdo zeptá, jestli jsem někoho potkal v dubnu nebo v červenci, tak si to nepamatuju.
Když tvoříš content na YouTube, tak jej tvoříš převážně v češtině, je to tak?
Já ho dělám vždycky v češtině. Ale i když ho dělám v angličtině, tak je pro československé publikum. Angličtina je tam jenom kvůli tomu, že host, se kterým to dělám, nemluví česky.
A máš v plánu se s tím svým obsahem do budoucna přesunout i do Ameriky?
Právě, že vůbec. Já jsem zjistil, že to funguje u českého publika, které je dostatečně velké na to, aby to mělo vůbec smysl dělat. Kdyby to bylo někde ve Vatikánu, tak je jasné, že točit pro pár lidí nemá cenu. Ale Česko je obrovská zem, když k tomu připočítáš Slovensko, to je pak velký trh.
Hlavně těm lidem můžeš přiblížit to, co oni nemohou vidět. A i když sem třeba přijedou jako turisté, tak se zkrátka do určitých situací nemůžeš dostat než tak, že tady žiješ. Takže neplánuju točit nějaký jiný content. Rozhodně ne na můj kanál. Možná, kdyby se založilo něco nového a vymysleli bychom nějaký jiný obsah, tak asi jo.
To je asi stejně rozdílné publikum, ne?
Určitě i jiná mentalita, ti lidi mají jiné zájmy. Jako lidi jsou furt lidi. Ale už jsem to i tak nějak odkoukal. Už mám na kanále přes 500 videí, takže celkem vím, co je baví, co je nebaví.
LA není skvělé místo na to žít tam celý život, ale je to skvělé město, když jsi v aktivním věku, zdravý a všechno je v klidu. Máš tu obrovské množství kontaktů, příležitostí a je to obrovské město. Tím, že to tak je, tak můžeš potenciál toho města využít.
Jak vnímáš konkrétní rozdíly mezi Českem a Amerikou?
Určitě jsou v některých ohledech dost znatelné. V Česku a na Slovensku jsou lidi určitě upřímnější. Řeknou ti hned, když jsi ch*j. Ale například péče o zákazníka je tady v Americe úplně na jiné úrovni. Když se bavíš s prodavačkou v obchodě, tak se s tebou začne vybavovat, prý co z toho budeš vařit, a že ona to dělá takhle... Když jsem šel v Česku do Tesca, tak na mě prodavačka udělala: „Tašku!“
Jo, těch rozdílů je hodně. Strašně záleží, odkud ti lidi tady v LA jsou. My se sice bavíme o tom, že žiju v Americe. Ale já bydlím v LA, je to druhé největší město, a bydlí v něm víc lidí než v celé České republice. Spojené státy mají přes 300 milionů obyvatel, což znamená, že to nereprezentuje celou Ameriku, ale poznáš tady lidi z celé Ameriky. Když potkám 10 lidí z Georgie a všichni jsou stejní, tak si můžu udělat názor. Co se týká samotných charakterových vlastností, to bys s nimi musel zažít alespoň jeden den.
Myslíš si, že se toho na stará kolena přejíš a vrátíš se zpátky do Česka?
Jo, určitě. Já nemám v plánu tady strávit celý život. Nevím teda, jestli se vrátím přímo do Česka. Přestože lidi říkají, že svět je malý, tak podle mě je velký hodně. A určitě toho chci vidět víc. Tím, když někde bydlíš, tak tu zemi zažiješ trochu jinak, než když tam jedeš jako turista.
Druhá věc je, že nemám sourozence, takže není nikdo, kdo by se staral o mé rodiče, až budou starší. LA není skvělé místo na to, žít tam celý život, ale je to skvělé město, když jsi v aktivním věku, zdravý a všechno je v klidu. Máš tu obrovské množství kontaktů, příležitostí a je to obrovské město. Tím, že to tak je, tak můžeš potenciál toho města využít.
Máš české nebo i americké občanství?
Jen české.
A jak to vízum funguje, že tam můžeš být tak dlouho?
O tom, jak funguje vízum, se dozvíš na ambasádě. Já vízum nemám, mám zelenou kartu. Mám jakoby trvalý pobyt. Stejně tak teď spousta lidí, kteří bydlí v Anglii, musí tohle po Brexitu řešit. Není to úplně jednoduchá věc.
Bez toho tady prakticky nejsi. Až tohle ti otevře úplně všechny možnosti. Ale samozřejmě znám nějaké lidi, kteří jedou punkově.
Super. Děkuju moc. Děkuju, že jsi nám to takhle přiblížil. Děkuju, že točíš i ty videa z LA. Podle mě je to strašně důležité a je dobré to vidět. A doufám, že se zase někdy uvidíme u nějakého jiného, pozitivnějšího rozhovoru.
No jasně. Pak ti řeknu jiné věci, co se dají zažít ve Městě hříchu.
