Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vzpomínáte na Liberland? V roce 2015 se Vít Jedlička s dalšími rozhodl založit stát uprostřed Balkánu. Zeptali jsme se jej na to, jak se jeho mikrostátu daří.
Na hranici Chorvatska a Srbska u řeky Dunaje, na prostoru o rozloze 7 km², leží mikrostát, o kterém jste možná ještě neslyšeli. Nese název Svobodná republika Liberland a založili ji lidé, kteří měli, dle svých slov, dost příkazů a nařízení svazujících občany už existujících státních útvarů.
Vybrali si jedno z posledních území na planetě, které údajně nikomu nepatří, vyvěsili v něm vlajku a vyhlásili prezidentské volby. Hlavou nově vzniklého státu se nakonec stal původce myšlenky Vít Jedlička. Letos v dubnu uplynulo od jeho založení už pět let, nicméně velký mediální boom, který svým rozhodnutím Jedlička se svými společníky udělal, se alespoň v rámci České republiky za ty roky poměrně udusal.
Rozhovory s prezidentem Jedličkou v roce 2015 byly plné nadšení a jasných plánů. Na zalesněném území bez infrastruktury s pouhou jedinou rozpadlou budovou měli Liberlanďané bydlet v rámci měsíců, platit kryptoměnami a reprezentovat nejsvobodnější uskupení lidí v rámci jednoho územního celku.
Avšak dnes, jak už se dá z úvodu očekávat, je to poměrně jinak. V Liberlandu stále nikdo na stálo nebydlí a nestojí tam ani žádná nová budova. Nicméně myšlenka svobodného státu kvete a o žádosti o občanství nemá Liberland nouze. Nás proto zajímalo, proč to tak je a jak si vlastně ambiciózní projekt „českého prezidenta ve svém balkánském státě“ vede dnes.
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
V tomto článku si přečteš:
Proč vznikl Liberland a kde se nachází
Jestli se můžeš stát občanem i ty
Proč udržuje Liberland diplomatické vztahy s pětimilionovým státem Somaliland
Jak řešil mikrostát koronavirus
Jaký vztah má Vít Jedlička s americkým zpěvákem Akonem
Mohl byste jej čtenářům, kteří by náhodou o Liberlandu ještě neslyšeli, představit?
Liberland je stát, jehož cílem je se stát nejsvobodnějším státem na světě a použít k tomu ty nejnovější technologie, které pro jeho řízení existují. My jsme od začátku alternativou pro lidi po celém světě, kteří mají problém s tím, že je jejich stát předaněný a přeregulovaný. Takže jsme jej na narozeniny Thomase Jeffersona 13. dubna 2015 založili. Chtěli jsme připomenout americkou Tea Party.
Je to evidentně jednodušší založit vlastní stát, než se občas potýkat s existujícími státy, kde je obrovské množství zájmů udržet ty věci tak, jak jsou, místo toho, aby je vylepšili. Dnes v nich žije tolik zájmových skupin, že udělat stejné množství zásadních reforem je asi téměř nemožné.
Ten stát, podobně jako virus, exponenciálně ničí naši prosperitu. Lidi jsou v systémech jako vařená žába, neuvědomují si, že šlapou po budoucnosti svých dětí.
Jak jste uvedl, jste jedním z jeho zakladatelů. Mohl byste říct, jak jste přišli k myšlence založení státu? V rozhovoru pro TIME jste uvedl, že založení Liberlandu mělo být původně jistým protestem, ze kterého se vyvinul ucelený projekt.
Nikdy to nebyla forma nějakého protestu či aktivismu, bylo to od začátku vyhlášení nového státu se vším, co k tomu přísluší. Možná jsme to na začátku nebrali tak vážně ve smyslu, že jsme si říkali, že to bude dlouhodobý proces, ale potom, když jsme si uvědomili, jaká je po tom poptávka, tak jsme k tomu přistoupili jinak, než jsme původně zamýšleli.
K tomu marasmu, který většina států na světě provozuje, jsme viděli jako nejlepší alternativu založit nový stát jako způsob, jak zvýšit soutěživost mezi státy. Víte, jak by byly vysoké daně ve Švýcarsku, kdyby nebylo Lichtenštejnsko? Jak by byly vysoké v Německu, kdyby nebylo Švýcarsko? Tohle je vždycky nejlepší způsob, jak ty státy přinutit, aby se chovaly ke svým občanům lépe. A s tou myšlenkou jsme do toho šli od začátku.
Co nás překvapilo bylo to, že jsme počítali, že se nám tam na začátek přihlásí tak 20 tisíc lidí jako nových občanů za rok. A my jsme měli 20 tisíc lidí během první hodiny a 200 tisíc během prvního týdne. Čekali jsme, že to bude dlouhodobější proces, že to nebude takový nával.
Liberland se nachází mezi Chorvatskem (vlevo) a Srbskem (vpravo). Leží na řece Dunaj, po níž se také nejlépe do Liberlandu dostává
Zdroj: Archív Víta Jedličky
Co vám vlastně na stávajících státech vadí nejvíc?
Těch věcí je několik. Zdravý stát, jako je třeba Singapur, si vystačí s patnácti až dvaceti procenty toho, co lidi vyrobí, aby to přerozdělil. Nešlape po prosperitě lidí tím, že má příliš vysoké daně nebo že se snaží všechno příliš regulovat.
Takže daně a regulace.
Mně na tom vadí ta věc, kterou většina lidí naprosto opomíjí, a to je ten dlouhodobý horizont. To, že když třeba Evropská unie napíše, že regulace, které ona sama vyrobila, brzdí ekonomický růst o čtyři procenta, tak si nikdo neuvědomí, že za osmdesát let kvůli tomu budeme všichni dvacetkrát chudší. Ty čtyři procenta nezní jako moc velký problém. Tak co, nebudeme příští rok o čtyři procenta bohatší. Ale lidé nevnímají tu exponenciálu.
A teď to možná trošku víc s tím koronavirem pochopili. Exponenciálně se šíří a nezastaví se to. V dlouhodobém horizontu je z toho velký průšvih. Ten stát, podobně jako virus, exponenciálně ničí naši prosperitu. Každé procento, o které se sníží ten prospěch lidí v dalším roce, je v dlouhodobém horizontu strašně znát.
Lidi jsou v systémech jako vařená žába, neuvědomují si, že šlapou po budoucnosti svých dětí. Pokud ten stát nechají, ať jim reguluje skoro všechno, aby například zaměstnanec musel odvádět pětapadesáti procentní daně. Lidé si neuvědomují, že se to děje na úkor budoucí prosperity celé společnosti, ve které žijí.
Je to výzva, jelikož dosud nikdo něco podobného zatím neudělal. Tedy to, aby přizpůsobil hlasovací procesy na blockchainu k potřebám národního státu a rozběhl na tom třeba i soudnictví. Není to úplně jednoduchá akce, ale je to hlavní mise Liberlandu, se kterou jsme tak už na osmdesát procent hotovi.
Pojďme zpátky k Liberlandu. V rozhovoru pro DVTV jste uvedl, že jste v roce 2015 zabrali snad jediné území na světě, které si nenárokuje žádný stát. Neuvažoval jste tedy o jiném místě? Už neexistuje na světě žádný další kousek země, který by se dal označit jako terra nullius?
Uvažovali jsme o Bir Tawil, což je území mezi Egyptem a Súdánem. Tam je ta situace trošku jiná; oba ty státy tvrdí, že ta země náleží tomu druhému. Zatímco když jsme přistáli v Liberlandu, tak Srbsko řeklo, že Liberland nebyl založen na jeho území, a že mu jeho vznik nevadí. V prohlášení netvrdili, že to náleží Chorvatsku. Kdežto Chorvatsko do dnešní doby žádným způsobem nárok na Liberland nevzneslo. Sice nám dělá pořád potíže, ale nenárokuje si to území.
Taky mě překvapuje, že i přes naši aktivitu nedošlo k žádné změně tohoto statutu. Když se podíváte do katastrálních map Chorvatska, tak tam stále Liberland není. Když pak přijedete z chorvatské strany, tak tam běhají pohraničníci a chrání vstup do Liberlandu. Náš stát je optimální řešení celého pohraničního konfliktu, ze kterého Chorvatsko i Srbsko budou značně, nejen ekonomicky, profitovat.
Takže tam fyzicky stojí nějací vojáci, kteří nechtějí, abyste se tam dostali.
Ne, tak to je pohraniční policie, která víceméně chrání hranici. Což je zcela v linii s tím, že uznávají, že to není jejich území, a je to něco, co nám dlouhodobě vyhovuje. To, že se nám někdo o tu hranici stará, přestože tam fyzicky nejsme přítomni. Jsme přítomni z druhé strany, na Dunaji na lodích. Čili je to pořád forma uznání, i když bych řekl, že ne úplně plánovaného. Je to stále důkaz toho, že status Liberlandu je výjimečný.
Po vzniku Liberlandu jste byl zvolen jeho prezidentem. Jak probíhaly první prezidentské volby?
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jestli se můžeš stát občanem i ty
Proč udržuje Liberland diplomatické vztahy s pětimilionovým státem Somaliland
Jak řešil mikrostát koronavirus
Jaký vztah má Vít Jedlička s americkým zpěvákem Akonem
První prezidentské volby probíhaly tak, že první tři občané hlasovali o tom, kdo bude prezident. Dokonce je odvysílala agentura Reuters, možná byste byl schopný tu ceremonii ještě vygooglit. Já jsem se hlasování zdržel a ti dva zbylí mě zvolili.
Prezidentský pár Liberlandu. S Vítem Jedličkou pózuje na fotografii i jeho žena Jana
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
Už jste ve funkci 5 let, neměly by brzy proběhnout další volby?
Měly a je to pořád velké téma. Včera jsme nad tím strávili dvě a půl hodiny. To, co se snažíme vytvořit, je za použití standardizovaných blockchainových technologií. Takže sofistikovaný nejen volební systém, ale i způsob registrace firem, majetku, lodí, aut, soudní systém… Všechno na jedné platformě.
Aktuálně se věnujeme hlavně tomu, abychom ten technologický systém, který máme hotový, sladili s naší ústavou, která je na webu. A je to docela výzva. Ještě to bude potřebovat pár měsíců. Směřujeme to ke 13. srpnu, kdy máme v Liberlandu velkou akci Floating Man. Tehdy budeme mít kompletní draft toho, jak ta věc bude fungovat. Doufám, že se nám k tomu datu podaří i celý systém rozjet.
Aha.
V ten moment budou moci všichni občané, kteří nějakým způsobem přispěli k fungování Liberlandu, použít své příspěvky k tomu, aby aktivně volili lidi, kteří budou sedět v kongresu. Liberland bude mít kongres a senát. A ten člověk, který v kongresu dostane největší podporu, to znamená podporu lidí, kteří hlasují merity (jednotliví občané Liberlandu získávají merity za to, že přispěli k fungování, pozn. red), tak dostane možnost složit vládu. A celý ten kongres nakonec bude hlasovat o tom, kdo bude prezident.
Já jsem studoval politologii, mám spoustu přátel na velkých univerzitách v Čechách i ve světě, se kterými to konzultuji. Máme i ty největší technologické mágy ze světa EOSu, což je technologie, kterou upravujeme proto, abychom ty věci naprogramovali. Nechceme mít věci udělány tou klasickou formou, chceme jít s dobou.
Spousta lidí na srbské i chorvatské straně má stejný přístup k Liberlandu jako srbská vláda na začátku: vznik Liberlandu jim nevadí, naopak spousta z nich je z toho nadšená.
Ale zase je to výzva, jelikož dosud nikdo něco podobného zatím neudělal. Tedy to, aby přizpůsobil hlasovací procesy na blockchainu k potřebám národního státu a rozběhl na tom třeba i soudnictví. Není to úplně jednoduchá akce, ale je to hlavní mise Liberlandu, se kterou jsme tak už na osmdesát procent hotovi.
Na ústavu a zákoník jsem se chtěl taky zeptat. Všiml jsem si, že na stránkách liberland.org máte pouze draft. Čili hotovo bude v srpnu tohoto roku.
Je to náš aktuální cíl. Nemůžu to na sto procent slíbit, ale je to něco, na co se každý druhý den sejde skupina s naším ministrem vnitra, ministrem zahraničí a dalšími právníky. Kdyby to někoho z vašich čtenářů zajímalo, tak budu rád a přijmu ho do naší skupiny. Pokud na to bude mít kvalifikaci.
Tedy když není vláda Liberlandu ještě zformována, tak jak nyní vypadá ta prozatímní?
Máme ministra vnitra Samuela Der-Kazaryana. Dále Secretary of State Tariqa Abassiho, ministra zahraničí Thomase Wallse, což se trochu kryje s pozicí Secretary of State, a to je naše hlavní pracovní skupina. Poté je tam dalších pár lidí na ministerstvu spravedlnosti, ale nesedí v ministerské pozici. Je to spíše Deputy pozice (českým ekvivalentem by mohl být náměstek, zástupce, pozn. red.), nového ministra spravedlnosti hledáme.
To je v dnešní době všechno. Tato vláda je, jak je napsáno v ústavě, velmi omezená. Je to docela zábavné odolávat tomu tlaku, vytvářet nové a nové ministry. Nemáme ministra dopravy, spadá to pod vnitro. Nemáme ministra sportu, taky to spadá pod vnitro. Chceme, aby počet těch ministerstev byl maximálně pět.
Lodě Bitcoin Freedom a Liberty (zprava)
Zdroj: Archív Víta Jedličky
Pojďme k vašemu výročí. Co se během pěti let v Liberlandu změnilo? Stihlo se vše, co jste původně zamýšleli?
Já bych to rozdělil do tří skupin. První je ta, na kterou se mě lidé nejvíc ptají, tedy jak stavíme ty mrakodrapy. Tak mrakodrapy nestavíme, ale máme druhou vlnu architektonické soutěže. Do té minulé se nám přihlásilo osmdesát architektonických studií. Jsem rád, že ten organizační tým od minula posílil. Měli jsme tam světoznámé architekty jako třeba Zahu Hadid (držitelka Pritzkerovy ceny za architekturu, zemřela na infarkt. red), teď tu firmu zastupuje její ředitel.
Dále máme v Liberlandu fyzickou přítomnost na lodích, které tam kotví. Takže když tam někdo přijede, tak může bydlet v Liberty nebo v Aquariu. Je tam takové hausbótové mikroměstečko a věřím tomu, že kdyby nebyl koronavirus, tak máme dokončen i projekt naší největší lodi Bitcoin Freedom. Třípatrová loď, která aktuálně stojí v Apatinu (srbské město s přístavem na Dunaji nejblíže k Liberlandu, pozn. red). Plán je takový, že v létě by měla stát v Liberlandu a v zimě právě tady.
A kolik se vejde lidí do těch lodí, které tam nyní kotví?
Dohromady by to mělo být okolo 250. Přespat jich pohodlně může asi 40. Další věc je, že jsme rozšířili svoji přítomnost v Apatinské svobodné zóně, což dovoluje liberlandským firmám svobodně obchodovat se zbytkem světa. Díky speciálnímu režimu nemusí platit DPH ani cla. Po skončení rozhovoru budu mít telefonát o stavbě nových hal, které budou využívány liberlandskými firmami.
Takže to je taky velký posun. Získat ten status nám trvalo asi tři roky. A je to něco fyzického, čím budeme materializovat naše záměry. Plus to přístaviště, které v Apatinu máme, tak to jsme také dali do mezinárodní architektonické soutěže. Tak se těším, že se nám pro to podaří nadchnout místní samosprávu a že se nám podaří projekt tvorby „brány do Liberlandu“ realizovat.
Řekl bych, že aktuální starosta byl vždycky náš blízký přítel a velký podporovatel. S vládou Vojvodiny (autonomní oblast na severu Srbska, pozn. red.) jsme minulý rok vytvořili prostřednictvím ministra ekonomie nadstandardní vztahy. Ministr Đoković plánoval, že dorazí na naše výročí, bohužel jsme to museli nakonec udělat pouze virtuálně, takže jsme se nesetkali. Měli jsme ty vztahy posunout na novou úroveň.
No, doufám, že se to podaří i formálně během léta. Řekl bych, že vztahy jsou velmi dobré. A spousta lidí na srbské i chorvatské straně má stejný přístup k Liberlandu jako srbská vláda na začátku: vznik Liberlandu jim nevadí, naopak spousta z nich je z toho nadšená.
Ve vašem projevu k pátému výročí založení státu jste uváděl různé instituce, které během těch pěti let vznikly. Mohl byste prosím uvést, které to jsou a co dělají?
Máme funkční registr firem, e-residency program, registr lodí, funkční vládu. Nově máme založeno i sdružení liberlandských podnikatelů. To jsou nejdůležitější instituce, které nějakým způsobem začaly fungovat.
Elektronická „občanka“ Víta Jedličky
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
Bavili jsme se už i o žádostech o občanství. V médiích jste se nechal slyšet, že přijmete pouze 120 tisíc občanů, kteří vám budou nejlépe vyhovovat. Zajímalo by mě, kdo je vlastně typickým Liberlanďanem?
To se nedá tak úplně klasifikovat. Liberland, v tom měřítku, v jakém jsme dneska, je skutečně národ. Jedna věc je cítit se jako občanem národa, mít přiznanou národnost, a druhá je občanství. Systém je nastavený tak, že těch meritů nebude v budoucnu víc než 700 milionů. Protože k získání občanství je potřeba 5 000 merit, systém se zastropuje na 140 tisících občanů.
Je to takové rozumné množství lidí, které by na tom území mohlo bydlet. To občanství by mělo být relativně exkluzivní v tom smyslu, že už teď máme čtyřikrát více žádostí o občanství, než kolik říkáme, že jich definitivně bude.
Chorvati pořád bedlivě hlídají chorvatsko-liberlandskou hranici. A za to jsme rádi, jelikož tím uznávají, že tam končí Chorvatsko. Už s menším povděkem musím říct, že hlídají i srbsko-liberlandskou hranici na lodích. Jejich přítomnost je ale omezená.
Je tedy ta možnost stát se občanem Liberlandu ještě otevřená?
Je, ono to není nijak složité. Stačí se prostě zapojit do naší aktivity způsobem, která dotyčnému nejvíc vyhovuje. Když někdo umí hrát dobře šachy, může hrát v liberlandském šachovém týmu, když je někdo diplomat, tak je to také jednoduché.
Když se někdo zabývá právnickými věcmi, tak nám může pomoc tím, že si vezme část právní nebo ústavní agendy. Když někoho baví festivaly, může se zúčastnit pořádání letního srpnového festivalu. Možností je spousta, jakým způsobem se zapojit. Činnost Liberlandu je velmi komplexní a každý si zde může najít nějaké místo.
V rámci sportovních a soutěžních aktivit na mezinárodním poli je Liberland poměrně aktivní. Má svého wrestlera, expedici, která vztyčila vlajku na severním pólu, nebo zástupkyni v soutěžích krásy. Na fotce je Miss Liberland Kristýna Dolníčková.
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
Říkal jste, že jste takový příval uchazečů nečekali. Čím si tedy vysvětlujete takový počet? Je vaše myšlenka svobodného státu natolik ojedinělá i mezi jinými mikrostáty světa?
Stát se občanem Monaka je v podstatě nemožné, v Lichtenštejnsku přijmou za rok asi 160 nových občanů, v Dubaji je to také nemožné. Což je docela smutné, když vidíte, kolik lidí si zde nemůže opatřit doklady, ačkoliv celý život v Dubaji žijí. Takže si musí koupit pas Komorských ostrovů, se kterými to Dubaj dojednala.
Poptávka je velká. Poptávka po vzniku nového státu je také velká. Poptávka lidí, kteří chtějí mít lepší občanství než to, které mají, je také ohromná. Tyto dvě věci se prostě sešly a Liberland, ačkoliv bych byl radši, kdyby měl, tak nemá v současné době žádnou konkurenci. Po světě ale začínají vznikat různé svobodné zóny. Například v Hondurasu se konečně rozjel projekt Zede Zón.
To jsem nezaregistroval.
Je to úplná novinka, na které se pracuje bez velkých mediálních fanfár. Ale je to zlomové. Druhá věc je, že v rámci Panamy se rozjel projekt Seasteadingu, to je také novinka. Jsou to dvě místa, která jsou úžasná, a kde se rozhodli, že trochu uvolní systém a nechají vzniknout ne nové státy, ale podstatně svobodnější území, kde budou moci lidé jednodušeji podnikat, mít lepší systém soudnictví a nebudou muset platit tolik daní.
V registračním formuláři pro založení účtu na vašem webu je uvedeno, že dotyčný musí mít znalost v oblasti kryptoměn. Tak mě napadá, čím se v Liberlandu bude platit?
Bitcoin je aktuálně nejpopulárnější a budoucnost necháme trhu. Dobrou zprávou je, že dnes už dokážou liberlandské firmy plně používat systém bankovnictví. Když se podíváte na Youtube na Bitwage Liberland, tak tam máte návod, jak může liberlandská firma posílat transfery a přijímat peníze z klasických účtů z třiceti zemí v rámci třiceti minut. Což je lepší služba, než kterou by vám poskytla jakákoliv banka. Merit, jako státní měna, se rozvine ve chvíli, kdy bude funkční náš vládní blockchain.
Má Liberland státní rozpočet?
Když se podíváte na náš web, tak tam najdete výsledky hospodaření pět let zpátky. Máme v podstatě standardní státní rozpočet, i když je o dva řády menší než rozpočty klasických států.
Jasně, protože se neplatí daně…
Žádné povinné daně se neplatí. Ale všechny příspěvky, z kterých Liberland funguje, jsou dobrovolné. To je to, co chceme aplikovat na stát jako takový. V tom se nic měnit nebude.
Když jsem jel do Somalilandu, tak jsem byl první prezident, který jej navštívil, tak to byla velká sláva. A když se podíváte na záběry z jejich televizí, jakým způsobem to prezentovali, tak to pro mě byla velká čest.
Kdy jste byl naposledy v Liberlandu?
Někdy na konci listopadu.
Jakým způsobem jste se tam dostal? Po vodě, když tam máte lodě?
No jasně.
Je to nejefektivnější způsob?
Ano. Nejjednodušší a nejbezpečnější způsob, jak se podívat do Liberlandu, je vzít v Srbsku jednu z našich lodí a doplout tam.
Ptám se na to, jelikož mi z prvních rozhovorů neuniklo, že hlavně chorvatské úřady, a to jste také zmiňoval, vám na začátku bránily v přístupu do Liberlandu, dokonce jste kvůli tomu musel i k soudu. Změnil se v posledních pěti letech přístup Chorvatů?
Jak jsem říkal na začátku, Chorvati pořád bedlivě hlídají chorvatsko-liberlandskou hranici. A za to jsme rádi, jelikož tím uznávají, že tam končí Chorvatsko. Už s menším povděkem musím říct, že hlídají i srbsko-liberlandskou hranici na lodích. Jejich přítomnost je ale omezená.
Často se stává, že tam třeba více jak půlden nikdo není, takže se Liberland dá ze Srbska bezpečně navštívit. Respektive posledních tři a půl roku jsme žádný incident neměli. Minulý rok jsem Liberland navštívil tak dvacetkrát a nikdy k ničemu nedošlo.
Písečná pláž Liberlandu
Zdroj: Archív Víta Jedličky
Kdy bude tedy možné zůstat v Liberlandu natrvalo?
To samozřejmě záleží na tom, jak se budou vyvíjet chorvatsko-liberlandské vztahy. Myslím si, že první kolo architektonické soutěže přineslo úžasné návrhy, ale jak Liberland zraje, tak i naše úvahy se musí posunout do praktického světa. Proto jsme vytvořili druhé kolo architektonické soutěže, abychom byli schopni upřesnit tu naši vizi a přinést Chorvatům na stůl něco, co budou chápat a budou moci to v nějakou chvíli podpořit.
Těžko odhadnout, kdy taková věc nastane. Záleží to také na nás, jak rychle budeme schopni představit náš koncept v plné síle. Pořád jsme ve stavu, kdy to dáváme dohromady. Ústava není finální, tak těžko můžete něco dělat. Teď jsem v podstatě rád za ten status, který existuje, protože ještě máme holt nějaké domácí úkoly, které musíme splnit předtím, než budeme schopni být pro Chorvatsko plnohodnotnými partnery.
S Akonem jsme v kontaktu, potkali jsme se na Maltě před dvěma lety. Od té doby si občas napíšeme, takže já tu jeho aktivitu sleduji a fandím mu.
Jaké to jsou?
Jedním z těch úkolů je právě to rozjetí svobodné obchodní zóny v Srbsku a ukázat ten potenciál, jaký mohou liberlandské firmy pro celý region mít. Jeden z článků v nové liberlandské brožuře bude ekonomický prospěch obou našich sousedů, který naši ekonomové, v tomto případě srbští, spočítali.
Jenom to, že by vznikl Liberland v jejich sousedství, kdybychom počítali, že by ten pozitivní vliv byl jako u Hongkongu, by mohl přinést Srbsku i Chorvatsku jedno procento hospodářského růstu ročně. Což zase, když se bavíme o těch exponenciálních věcech, tak víte, jak to funguje. Přinese to dobrou prosperitu během dvaceti let.
Když už se bavíme o spolupráci států, jak se vám povedlo navázat kontakty se Somalilandem, severozápadní částí Somálska, která na rozdíl od vás funguje prakticky jako „opravdový” stát už desítky let, má města, a funguje prakticky autonomně?
Když jsme se koukali po světové mapě, tak jsme cítili, že Somaliland je hodně zajímavý případ plně funkčního státu. Lépe funkčního než Somálsko. Svět mu to uznání jistým způsobem dluží.
Pro nás to byla i zajímavá zkušenost, jak fungovat ve chvíli, kdy vlastně člověk operuje jako neuznaný stát ve světě byznysu, v diplomatických vztazích. A to máte území, které je větší než Velká Británie, žije na něm pět milionů lidí, ale nikdo ho neuznává. Začali jsme se tím velice úzce zabývat, byla to pro nás inspirace. Nakonec jsme si řekli, proč si vlastně vzájemně nepomáhat.
Když jsem tam jel, tak jsem byl první prezident, který navštívil Somaliland, tak to byla velká sláva. A když se podíváte na záběry z jejich televizí, jakým způsobem to prezentovali, tak to pro mě byla velká čest. Ta spolupráce dává smysl, vypomáháme si v různých věcech, ve kterých oni nejsou tak silní jako my a obráceně. Plus Somaliland je také ohromná byznysová příležitost. Je tam spousta ropy, diamantů a zlata, které tam zatím nikdo netěží.
Ta země se právě připravuje na ten příval zahraničních investic; teď se jim podařilo přilákat 600 milionů dolarů z Dubaje na stavbu nového přístavu a my jsme se také zavázali, že v horizontu pěti příštích let tam přineseme významnější investice.
Liberlandská pomoc v Somalilandu
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
A doposud spolupráce probíhala jak? Jak jste si konkrétně pomohli?
Podpořili jsme se na diplomatickém poli. Já jsem zajistil pozvání somalilandského prezidenta a několika ministrů na významnější světová fóra. Například tento rok to byl Horasis meeting, což je obdoba Davosu, která probíhá každoročně v Portugalsku, a kde mohli svůj stát prezentovat.
Minulý rok jsme tam byli dost ekonomicky aktivní skrz našeho dubajského reprezentanta, který disponoval fondy od šejka ze Spojených arabských emirátů a stavěl tam za ně hlavní silnici. Což byla naše silná ekonomická přítomnost. Rozjednali jsme tam i spolupráci na tvorbě svobodné obchodní zóny, to plánujeme dokončit.
Somaliland je země úžasných možností. Je tam akorát strašný problém se suchem. Vody tam napadá každý rok dost, akorát tam chybí přehrady. Je potřeba zde postavit pár hrází. Člověk by tam mohl potom sledovat obrovský boom jak zemědělství, tak ekonomiky.
Na podobném principu jako váš stát by mělo fungovat i futuristické město Akon City zpěváka Akona, který by měl v Senegalu zřídit vlastní město, které se má napájet pouze energií z obnovitelných zdrojů a má se zde platit kryptoměnou AKoin. Neplánovali jste oslovit je?
S Akonem jsme v kontaktu, potkali jsme se na Maltě před dvěma lety. Od té doby si občas napíšeme, takže já tu jeho aktivitu sleduji a fandím mu. Doufám, že se nám podaří jej přilákat na naši další konferenci.
Jeden ze zástupců liberlandské obchodní firmy, která právě obchodovala ve velkém s respirátory v Číně, se také nakazil. Jak tam pendloval, tak tam něco chytl. Tak zrovna po ránu řeším, jakým způsobem mu pomoct, protože je stále v Číně. Díky němu se nám podařilo vytvořit velkou obchodní síť s ochrannými prostředky.
Ještě mě napadá, jak se třeba staví Liberland k menšinám, k LGBT+ komunitě? My žádné stanovisko v těchto případech nepřijímáme, naopak státu bylo zakázáno, aby reguloval manželství. U nás tady ta debata nemůže vzniknout. Bereme to tak, že manželství je soukromoprávní záležitostí a stát by do ní neměl nijak vstupovat.
Od března decimuje Evropu koronavirus. Zasáhl i Liberland? Jakým způsobem?
No, musím vám říct, že docela významně. Náš reprezentant Senegalu na něj před třemi týdny umřel. Několik Liberlanďanů, myslím, že čtyři, s ním teď bojují. Dva se už vyléčili.
Jeden ze zástupců liberlandské obchodní firmy, která právě obchodovala ve velkém s respirátory v Číně, se také nakazil. Jak tam pendloval, tak tam něco chytl. Tak zrovna po ránu řeším, jakým způsobem mu pomoct, protože je stále v Číně. Díky němu se nám podařilo vytvořit velkou obchodní síť s ochrannými prostředky.
It is with great regret and sadness that we report our representative from Senegal, Mr. Siraje Sekawunde, passed away on April 22 due to complications from COVID-19. Siraje will always be remembered for his kindness, dedication and engagement. pic.twitter.com/MzUxRZFd7L
Minulý týden jsme třeba dodali Binance Foundation 325 tisíc respirátorů. Je to pro nás taková velká příležitost, jak vyzkoušet naše diplomatické a obchodní sítě, ověřilo se, že to funguje dost dobře. Dále jsme poslali 600 plastových krytů do chorvatských nemocnic a domovů důchodců skrz chorvatské ministerstvo vnitra. V tomto týdnu ještě rozesíláme respirátory do pěti zemí, se kterými udržujeme diplomatické styky.
Liberlandská vlajka
Zdroj: Archiv Víta Jedličky
Ještě se vás chci zeptat na budoucnost. Jak jsme se už bavili, v prvních rozhovorech před lety jste byl optimistou a uváděl, že se v Liberlandu bude pár týdnů po založení i bydlet. Teď je vidět, že to všechno tak rychle nepůjde. Jak to vidíte nyní?
Já bych byl samozřejmě rád, aby se v Liberlandu začalo stavět co nejdříve, ale to úplně nezávisí na mně. Na druhou stranu ten stav, který v současné době je…
Suverenita Liberlandu je sice omezená, co se týká stavu toho území. Ale jak vidíte, tak v těch ostatních oblastech, ve kterých fungujeme, tedy jak diplomacie, tak nějaká komerce, fungují velmi dobře. Zásadním způsobem nás to tedy neomezuje. Naším primárním cílem je vytvořit ideální způsob vlády, což nám zajistí mezinárodní uznání a nepřímo samotný fyzický vznik státu na tomto území.
Plánujete posílit suverenitu tím, že budete usilovat o vstup do nějakého mezinárodního společenství?
Pozorovatelský status v rámci OSN je něco, co nás zajímá. OSN je zajímavé fórum pro dialog mezi státy a je to něco, co není úplně mimo náš dosah, a to i z krátkodobého hlediska. Jak se bude moci cestovat, tak mám v plánu s tím pohnout.
Evropské společenství volného obchodu je například také organizace, která pro Liberland dává smysl. Je to něco, co by nám dovolilo otevřít svobodný obchod naráz. Mohli bychom skrze něj uzavřít smlouvu o svobodném obchodu s nějakými šedesáti státy na světě. Zbytek těch organizací není tak zásadní, důležité je zajistit naši přítomnost v OSN a to, aby měl Liberland zajištěn svobodný obchod se zbytkem světa.
Hraje ten opravdový kus země nějakou významnou roli v idei vašeho státu? Nemohla by vaše komunita vzniknout i bez fyzického kusu zeminy?
Já jsem od začátku říkal, že důležité jsou ty myšlenky, principy a systém, na kterém bude Liberland zaveden. A když se nám to podaří udělat dobře, tak to území přijde jako bonus bez nějaké přímé námahy. Bude to potvrzení toho, že to, co jsme udělali, jsme udělali dobře. To území jako takové není náš primární cíl. Je to něco, co existuje a pořád si jej nenárokuje nikdo jiný.
