9 filmů a seriálů, které jsou lepší než jejich literární předloha

Seriál je z hlediska kamery a zvuku fenomenální, nejvíce překvapí velmi blízké záběry na obličeje postav a ostré barevné kontrasty, které nejsou zvoleny náhodou. Tvůrcům se podařilo vytvořit estetické dílo, kde se hodně dozvíš i bez nutnosti dialogů: převládá tzv. visual storytelling a trefně zvolená hudba. Svět, který se ze stránek knih představoval jen těžko, má v seriálové podobě jasné tvary.

Na rozdíl od knihy, seriál je dynamický a často vezme divákovi dech. Na konci každé epizody nedočkavě klikneš na další, protože budeš chtít vědět, co se stane dál. Kniha je naopak pomalejší, hloubavá, vytváří prostor pro tvé vlastní myšlenky a dlouho, dlouho se v ní nic neděje.

Doporučeno

Jak vznikal seriál The Handmaid's Tale a čím si získal srdce diváků? 19. června 2018 v 13:34

Upíří deníky

Za úspěchem jednoho z nejznámějších upírských seriálů vůbec jednoznačně stojí přitažliví herci i obrovská fanouškovská základna čtenářů, kteří chtěli vidět, jak bude jejich knižní série vypadat v televizi.

Upíří deníky nebyly jen o milostném trojúhelníku a vášnivé lásce mezi člověkem a upírem. Vyprávěly o tom, jak může smrt a morálka ovlivnit osobnost člověka (či upíra). V centru příběhu je žena, která prožila velkou bolest a ztrátu, zakusila pravou lásku a bojuje za své pravé já (ačkoli často dělá extrémně hloupé chyby).

Tvůrci udělali několik změn, které bychom jim mohli vytknout, ale scénář je napsán mnohem lépe než knihy. Každá série měla jeden jasný cíl, obvykle nepřítele, se kterým bojují hlavní hrdinové. Pokud se k tobě seriál dostal v tom správném věku, dychtivě jsi klikal na další epizody. Ale knihy bylo poměrně snadné pustit z ruky. Proto si Upíří deníky vysloužily místo v našem seznamu.

Doporučeno

Střední škola plná sexu a drog. Pusť si 10 méně známých seriálů na HBO 25. března 2020 v 9:06

Malé velké lži

Seriál spojuje pětici silných žen, jejich rodinné příběhy, domácí násilí a jednu vraždu. Vznikl podle knižního bestselleru Liane Moriarty. Kniha je místy vtipná, o skutečně těžkých tématech vypráví téměř zlehka, ale až v seriálu dostává příběh rodičovství, ženskosti, milostných vztahů a průbojnosti tvar, jaký si zaslouží.

Tvůrci se nebáli změn. Příběh přesunuli z Austrálie do Kalifornie. Na rozdíl od knihy, seriálová Celeste (Nicole Kidman) o tom, že je obětí domácího násilí, nemluví a svého manžela (Alexander Skarsgård) vykresluje v nejlepším světle až do jeho smrti. Tvůrci také přidali zápletky, díky kterým jsou mezilidské vztahy dynamičtější a lépe ilustrují téma nevěry či studu.

Největším rozdílem je samozřejmě závěr. V knize nakonec ženy přiznají, jak Perry zemřel, v seriálu ale lžou. I díky tomu máme další sérii, v níž můžeme sledovat, jak se ženy vyrovnávají se smrtí a jak se kdysi oběť násilníka snaží najít sama sebe v novém životě bez něj. Postavy mají v seriálu paradoxně větší hloubku a každá žena si nese úplně jiné trauma, se kterým se vyrovnává. Jejich pouto působí vyváženěji a při sledování má divák pocit nostalgie, jako by je znal osobně.

Doporučeno

Bělocha a černošku zatkli, protože jejich manželství bylo zakázané. 10 filmů a seriálů o rasismu, které ti rychle otevřou oči 15. června 2020 v 10:27

Čelisti

Stejnojmenný román Petera Benchleyho vyšel v roce 1974. Steven Spielberg ho přeměnil na veleúspěšný blockbuster jen o rok později. Dodnes patří mezi nejúspěšnější filmy vůbec. Přestože se žralok objeví ve filmu dohromady jen pětkrát, jeho přítomnost je v podstatě neustále citelná. Podobně to je i v knihách, kde jsou však útoky popsány mechanicky a chladnokrevně. 

Benchley tě donutí vydechnout a zakroutit hlavou, zatímco u Spielberga zadržíš dech a ani pořádně nevíš, odkud útok přijde. Přestože musíme vyzvednout fakt, že v knize prožiješ útok i z pohledu žraloka, nacházejí se v ní zbytečné popisy a ještě zbytečnější zápletky, které tvůrci filmu raději nevyužili.

Desítky stran jsou věnovány aféře mezi Ellen a Mattem a spisovatel se velmi soustředil na ekonomickou situaci v sedmdesátých letech. Ta je ale z filmu dostatečně citelná i bez zbytečných informací o tom, kdo z vesnice je zapojen do zlodějské bandy a které postavy prodávají drogy, aby přežily ekonomickou krizi.

Skvělé využití kamery a přímo hitchcockcovské náznaky nebezpečí přidávají napjatou atmosféru a posadí tě na kraj židle. Přestože má film přes dvě hodiny, vůbec z něj nemáš pocit, že je příliš dlouhý (ačkoliv u knihy si místy řekneš, že se začíná podobat telenovele). Každý záběr má své místo a společně vytvářejí nádherný filmový zážitek.

Doporučeno

Netflix je zárukou geniálních seriálů. Toto je 10 nejlepších, které musíš vidět 13. června 2020 v 13:03

Vykoupení z věznice Shawshank

Film se stal takovou legendou, že většina lidí o povídce nemá ani tušení. Vyšla z pera mistra hororu Stephena Kinga už v roce 1982 a režisérovi Franku Darabonta trvalo dalších 12 let, než děj přetavil do hollywoodského blockbusteru. A přesto, že přidal několik příběhů, které v knize nebyly, postavu bělocha ztvárnil Morgan Freeman a několik scény změnil na mnohem dramatičtější, výsledkem je vynikající film, který vlastně všichni znají předtím, než uslyší o předloze.

Příběh od Kinga byl méně dramatický, mnohé věci se udály dříve mimovolně a náhodou (například objevení tunelu, kterým Andy utekl) a další byly mnohem komplikovanější než ve filmu (Andy Redovi nepopsal přesné místo, kde najde peníze; dlouho je na vlastní pěst hledal). Ačkoli je povídka briliantě převyprávěna, přeci jen jde o Kinga, až Darabont přetavil řadu maličkých postav do několika, které si stihneš při sledování oblíbit.

Režisér přidal i život Brookse po propuštění z vězení a otevřel tím diskusi o tom, zda nápravná zařízení opravdu napravují nebo se člověk po letech ve vězení už nikdy do společnosti nezařadí. Do Andyho postavy se zejména díky herci Timovi Robbinsovi zamiluješ a film ti „uběhne“ o něco rychleji než kniha.

Jurský park

Román z roku 1990 napsal Michael Crichton, do filmu ho zpracoval režisérský mág Steven Spielberg. Film i kniha mají velmi podobný příběh, ale kniha je temnější a násilnější, dokonce se v jedné části dinosauři dostanou z ostrova až na kostarickou pevninu. U tohoto snímku je velmi náročné určit, co je lepší: zda román, nebo film. Rozhodli jsme se, že film je vhodnější pro sledování s kámošema či dokonce s rodinou, zatímco kniha potěší zejména die hard sci-fi fanoušky, kteří si vychutnají i detailní popisy.

Crichton zaplní desítky stran popisy parku, informacemi o paleontologii a jinými, pro některé možná nudnými podrobnostmi. Spielberg tě na druhé straně potěší akčními scénami a smysluplně vystavěným scénářem, který je snadné sledovat i v případě, že o dinosaurech nic nevíš.

Film je spíše emocionálním zážitkem, hollywoodsky uspokojivým snímkem na zpříjemnění večera. Kniha spíše intelektuálním zážitkem – jednoznačně ti ji doporučujeme, ale není vhodná pro každého.

Hvězdný prach

Hvězdný prach je zatím nejlepší adaptací z pera Neila Gaimana. Mohou za to nejen hvězdná jména (Sienna Miller, Henry Cavill, Michelle Pfeiffer a Robert de Niro), ale i nádherná pohádková atmosféra. Paradoxně, téměř všechny vedlejší postavy hrají oscaroví herci, ale zamilovanou dvojici ztvárnili Charlie Cox a Claire Danes.

Jde o příjemný rodinný film s pěkným vizuálem, přičemž knihu bychom po určitém věku už nečetli. Samozřejmě, záleží, zda čteš klasický román nebo se ti do rukou dostala nádherně ilustrovaná komiksová verze. Oproti běžné knížce je ale film krásný a překvapivě složitý vzhledem k tomu, že ve své podstatě jde o pohádku.

Režisér Matthew Vaughn připravil několik dějových linií, které jsou protkány a na závěr se velmi příjemně a logicky propojí. I místa či postavy jsou značně jednodušší: Gaiman se vyžíval v drobných detailech a magických stvořeních, která se do filmu už nedostala. V jednoduchosti je ale krása, příliš mnoho postav by zbytečně bralo pozornost od hlavních postav.

Výborným rozhodnutím byl hlubší rozbor postavy kapitána Shakespeara a také způsob, jakým film ilustruje, že se do sebe hlavní postavy zamilovaly (pomocí scénické montáže). Závěr se od knihy značně liší, ale dává mnohem větší smysl a divákům přináší jakýsi pocit uzavřeného kruhu.

Malé ženy

To, co s knihou autorky Louisa May Alcott udělala režisérka Greta Gerwig, nemá obdoby. Je to trefné, přesné navzdory četným změnám v ději a zároveň snad nejlepší interpretace životů žen z období, ve kterém Alcott tvořila. 

Největším rozdílem oproti knize je jakýsi meta-vypravěč v postavě Jo (Saoirse Ronan), která de facto píše příběh, který ve filmu sleduješ. Inspirací byla samotná spisovatelka a její život.

Gerwig mimo jiné zamíchala i časovými liniemi: místo klasického chronologického pořadí propojila scény podle emoce či asociace. Film tak připomíná spletité vzpomínky Jo a nikoli jednoduché vyprávění o životě.

Kromě toho více zdůrazňuje fakta, které Alcott svého času vůbec nemusela řešit: ženy si nemohou vydělávat a svévolně žít svůj život (Meg v podání Emmy Watson ne vždy poslušně a v tichosti přijímá chudobu, ve které žije). Dívky i s matkou často chodí pomáhat chudším rodinám, ačkoli samy toho nemají mnoho.

V knize to dělají především pro svou víru (křesťanská víra je jedním z ústředních témat románu), ale v tomto století chtěla režisérka přijatelnější motivaci. Tou se stala dobrota a srdečnost hlavních postav, divák tak vnímá zejména jejich skutky a ne jakousi vsugerovanou či falešnou laskavost.

Novodobý remake s úžasnými herci, výpravou, kostýmy, režií a skvělým scénářem schopným dotknout se tvé duše dostal v naší recenzi osm a půl bodu z deseti. Zaslouženě. Jednoduše, tato adaptace je pro dnešního diváka záživnější, krásnější a snad i lehčí na sledování navzdory skokům v čase.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu

Přidáváme i jednu část kouzelnického příběhu, protože musíme otevřeně přiznat, že příběh v rukou režiséra Alfonsa Cuaróna ožil v takové kvalitě, jaká se už po něm nikomu nepodařila v rámci série napodobit. Když jsme se rozhodli všechny filmy seřadit podle kvality, trojka bezpodmínečně válcovala žebříčkem a i po letech se na tom v redakci shodneme.

Dětské filmy o Harrym rázem nabraly úplně jiný směr i žánr. Temná atmosféra, přišli na řadu mozkomorové a věci se ukázaly v pravém světle. Výborně to ilustruje nejen výběr barev či kostýmů, ale také návrat k některým hudebním stopám či fantastická práce se zrcadly a kamerou. Už nevidíme jen pokřivený pohled na pohádkově-magický svět. Jde o život a smrt, jde o temného čaroděje a Harry se chtě nechtě ocitl uprostřed ne jedné, ale dvou čarodějnických válek.

V momentě, kdy vyčaroval patrona, bylo jasné, že kniha tyto emoce navzdory příjemně nostalgickému pocitu při čtení jednoduše nepřekoná. Samozřejmě, chybí stovky detailů, desítky výborných postav a trochu nám to je líto, ale jakákoliv debata o tom, zda je lepší film nebo kniha, prostě musí skončit ze subjektivního i objektivního pohledu stejně: Cuarónův Harry je lepší než Vězeň z Azkabanu od Rowling.

Doporučeno

Myslíš si, že znáš Harryho Pottera? Tyto postavy ve filmech nikdy nebyly, zná je jen pravý fanoušek 21. května 2020 v 9:59