Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Sobota 15. 8. 2020 svátek má Hana

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Refresher
211
Adam Smeták
6. červenec 2020, 12:00
Čas čtení: 6:51
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

KOMENTÁŘ: Proč je heslo White Lives Matter rasistické?

Veřejný prostor v debatě o rasismu vyplňují tři slogany, které se na první pohled vzájemně nevylučují. Jejich význam je ale s přihlédnutím ke kontextu jejich vzniku ve vzájemné opozici.

Adam Smeták
6. červenec 2020, 12:00
Čas čtení: 6:51
KOMENTÁŘ: Proč je heslo White Lives Matter rasistické?
Zdroj: TASR - Martin Baumann
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
211
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

„Black Lives Matter!“

 

„White Lives Matter!“

 

„All Lives Matter!“

 

Na černých životech záleží. Na bílých životech záleží. Na všech životech záleží. Tři slogany, které bez kontextu působí jako poměrně zbytečné konstatování jasných faktů. Ideové základy Západní civilizace položené francouzskou Deklarací práv člověka a občana určily, že člověk už svým narozením získává základní lidská práva. Jinak řečeno, na jeho životě začíná záležet už od první vteřiny na tomto světě. 

 

Přesto, když v srpnu roku 2015 demokratický kandidát na prezidenta USA Martin O'Malley řekl: „Na černých životech záleží. Na bílých životech záleží. Na všech životech záleží.“ strhla se vůči němu kritika, po níž uznal svoji chybu a omluvil se. Proč by se ale měl omlouvat za konstatování nezpochybnitelné hodnoty všech lidských životů? Na rozdíl od prezidenta Trumpa, který jej kvůli jeho omluvě označil za „slabocha“, totiž svým kritikům naslouchal a pochopil, jakého přešlapu se dopustil.

 

 

Uběhlo pět let. Uprostřed probíhající pandemie koronaviru začalo internetem kolovat video, na němž americký policista klečí téměř 9 minut na krku Afroameričana, který prosí o život, volá na pomoc svoji zesnulou matku a před zraky přihlížejících pomalu umírá. Jeho smrt zažehává protesty proti rasismu po celých USA a později i po celém světě.  Slogany „Black Lives Matter!“ „White Lives Matter!“ a „All Lives Matter!“ se znovu dostávají do společenské debaty. 

 

A pronikají i za hranice. 

 

Ultras slovenského fotbalového klubu Slovan Bratislava si na začátku července na zápas přináší velký transparent s nápisem „White Lives Matter!“. Na konci června jeden z nejčtenějších českých týdeníků vychází s obálkou, na které je černošský Hitler a která hlásá heslo „Black Lives Matter!“. Prezident Zeman o několik dní později prohlašuje, že heslo „Black Lives Matter!“ je rasistické. Všechny tři uvedené situace mají jedno společné. Hluboké nepochopení kontextu. Ať už záměrné, či nezáměrné. 

 

 

Pro pochopení toho, co je na heslech „White Lives Matter!“ a „All Lives Matter!“ špatně a proč se Martin O'Malley před pěti lety omlouval, se vraťme do roku 2013. Tehdy začal na sociálních sítích trendovat hashtag #BlackLivesMatter. Jednalo se o spontánní iniciativu Američanů reagující na postup soudů v případu smrti neozbrojeného sedmnáctiletého Afroameričana Trayvona Martina.

 

 

Ten byl v únoru roku 2012 zastřelen Hispáncem Georgem Zimmermanem, členem floridské sousedské hlídky spolupracující s policí. Trayvon Martin, mladík s čistým trestním rejstříkem, si na konci února během večera skočil do obchodu pro balíček Skittles a Arizonu s melounovou příchutí. Po cestě domů si jej všiml George Zimmerman a začal jej sledovat. Prý mu připadal podezřelý a navíc v týdnech předtím došlo v oblasti k vyloupení domu. Zavolal tedy policii, aby na místo dorazila a navzdory výzvě, aby v pronásledování nepokračoval, se sledováním mladíka nepřestal.

 

Kolem sedmé večer se sousedstvím Twin Lakes rozlehl výstřel. Mezi Zimmermanem a Martinem došlo k potyčce, která skončila kulkou v mladíkově těle. A zatímco Zimmerman tvrdil, že jej Trayvon Martin napadl a střelba byla sebeobranou, výpověď kamarádky, se kterou Martin v inkriminovaný moment telefonoval, naznačuje, že rvačku rozpoutal Zimmerman. Člen sousedské hlídky byl nakonec zproštěn obžaloby a zabití Trayvona Martina bylo uznáno za sebeobranu

 

Afroamerická menšina zuřila. Zimmerman totiž v měsících před zabitím Martina opakovaně volal policii k „podezřelým jedincům”, přičemž později vyšlo najevo, že všichni do jednoho byli černoši. Smrt Trayvona Martina zůstala nepotrestaná, zato ale dala vzniknout hnutí Black Lives Matter!, které o pět let později definuje debatu o rasismu v USA.

 

 

Historie je k hodnotě černošského života nemilosrdná

Na černých životech v USA historicky záleželo méně než na životech bílých. Trayvon Martin nebyl prvním ani posledním neozbrojeným zabitým černochem, jehož smrt nebyla nikdy potrestána.

 

V roce 2014 policisté v New York City zadrželi Erica Garnera kvůli podezření z pouličního prodeje cigaret bez kolku. Afroameričan Garner se bránil zadržení, a tak jej bělošský policista Daniel Pantaleo za bílého dne před očima svědků chvatem poslal k zemi a škrtil. Eric Garner jedenáctkrát řekl, že nemůže dýchat, přesto jej policista nepustil. Zákrok skončil Garnerovou smrtí. A ačkoli pitevní zpráva potvrdila, že příčinou jeho smrti byl škrtící zákrok, Daniel Pantaleo byl zproštěn obžaloby a dokonce nadále vykonával práci policisty, a to po dobu dalších pěti let.

 

 

Právě absence spravedlnosti byla závdavkem pro vznik hnutí Black Lives Matter. Perzekuce Afroameričanů navíc nepřichází jen z řad běžných obyvatel, ale bohužel často i od těch, kteří je mají chránit. Podle dostupných dat je pro černocha 3x pravděpodobnější než pro příslušníka jiného etnika, že zemře rukou policie. Zároveň je 1,3x více pravděpodobné, že během toho nebude ozbrojen

 

Co je ale nejpodstatnější – policista se nemusí bát, že bude hnán k odpovědnosti. Mezi lety 2013-2019 bylo posláno před soud jen 1 % mužů zákona, kteří zastřelili člověka.

 

Je to systém v USA, který Afroameričanům neustále připomíná, že jejich životy jsou méně hodnotné, nebo na nich dokonce nezáleží. Jejich smrt rukou ochránce zákona nebývá vyšetřena, ani potrestána. Podle studie Michiganské univerzity si odpykávají v průměru o téměř 10 procent delší tresty ve vězení než běloši, přičemž jediným rozdílem je barva kůže

 

Spojené státy byly vybudovány na rasismu a otroctví. A přestože diskriminační zákony byly v polovině 20. století postupně zrušeny, dědictví rasismu se nadále promítá v socioekonomické nerovnosti.

 

 

Nerovnost a absence spravedlnosti přivedla do ulic nespokojené lidi, kteří heslem Black Lives Matter! chtěli do světa vykřičet, že i na jejich životech záleží. Že není možné je podrobovat systematickému utlačování a že chtějí rovný přístup ke všem. Že na černých životech musí záležet stejně jako na životech bílých a jiných etnických skupin.

 

Jenže ne každý tento záměr pochopil. 

 

Řada lidí (včetně českého prezidenta s pětiletým zpožděním) si mylně odvodila, že heslo „Na černých životech záleží!“ implikuje, že na ostatních nikoli. A některé skupiny obyvatel tato domněnka natolik tížila, že se rozhodly přijít s reakčním sloganem. Během roku 2015 se tak objevilo a hojně rozšířilo heslo „White Lives Matter!“, se kterým vyrukovaly bělošské rasistické organizace, zejména pak texaská Aryan Renaissance Society

 

 

Tento slogan se jako reakční protest vůči Black Lives Matter! velmi rychle rozšířil mezi nenávistnými skupinami po celých Spojených státech. V roce 2016 jej přejal i Ku Klux Klan a v srpnu téhož roku bylo občanskoprávní organizací Southern Poverty Law Center hnutí White Lives Matter! oficiálně označeno za nenávistné

 

Takže zatímco kořeny hnutí Black Lives Matter! najdeme ve frustraci z institucionálního rasismu v USA vůči občanům tmavé barvy pleti a ve snaze ukončit praktiky činící z etnických skupiny „občany druhé kategorie”, hnutí White Lives Matter! vzniklo čistě jen jako protireakce neonacistů a rasistů, kteří na své oficiální doméně whitelivesmatter.com hlásali, že jim jde o „zachování bílé rasy“. 

 

Ze dvou konstatovaných faktů, a tedy, že na bílých a černých životech záleží, se staly politické slogany se zcela odlišným podhoubím a záměrem. Nejlépe to ilustrují záběry z října roku 2017, kdy se krajní pravice sjela do města Charlottesville ve Virginii. Unite the Right rally sjednotilo hnutí alt-right, neonacisty, bílé nacionalisty, členy Ku Klux Klanu a krajně pravicové milice pod záminkou protestu proti projednávanému stržení sochy konfederačního generála Roberta E. Leeho (který byl otrokářem).

 

 

Na místě vlály vlajky s hákovými kříži, neonacistickými symboly, konfederační vlajky a další rasistické, antisemitské a protimuslimské symboly. Stejnou nenávistí byly naplněny i jejich pokřiky. Když se pak ocitli tváří v tvář lidem, kteří se jim v Charlottesville přišli postavit, zaplnily prostor dva pokřiky. Krajní pravičáci a neonacisté křičeli „White Lives Matter!“ a účastníci reakčního protestu „Black Lives Matter!“. 

 

Nikdo neměl pochyby o tom, co tím která strana myslí.

 

Vlající hákové kříže nad skupinou volající „White Lives Matter!“ nemohly lépe odkrýt, co se pod tímto sloganem ukrývá – volání bílé nadřazenosti a nenávist vůči jiným etnikům. Obzvláště pak vůči těm, které by snad chtěly mít ve společnosti stejné výsady jako běloši.

 

Protesty v Charlottesville skončily smrtí. Neonacista James Alex Fields Jr. v plné rychlosti vjel svým autem do davu lidí protestujících proti přítomnosti krajní pravice. O život připravil 32letou Heather Danielle Heyer, která se původně bála k protestům přidat, nakonec se ale rozhodla připojit svůj hlas k těm, kdo požadují rovnost a spravedlnost.

 

 

Na všech životech záleží

Obdobně problémové je i heslo „All Lives Matter!“ Ačkoli jde opět o nepopiratelný fakt, i zde je třeba chápat kontext jeho vzniku. Objevilo se v roce 2015 jako reakce na „Black Lives Matter!“ a vzešlo z nepochopení toho, co Afroameričané chtějí. To, že na všech životech záleží, je zahrnuto už v původním sloganu, který sám o sobě volá po spravedlnosti pro všechny.

 

Je dětinské a nevhodně volat, že záleží na všech životech, v reakci na hnutí, jehož cílem je právě tento ideální stav. „Myslím, že důvod, proč organizátoři použili frázi Black Lives Matter nebyl předpoklad, že na životech nikoho jiného nezáleží... Spíše naráželi na existenci specifického problému, který se týká Afroameričanů a žádné jiné komunity,“ uvedl v roce 2015 prezident Obama. V jednom souvětí tak vysvětlil, proč jsou požadavky #BLM legitimní a ostatní hesla jen bezobsažnou reakcí, projevem rasismu nebo projevem hlubokého nepochopení.

 

Hlásat v reakci na Black Lives Matter!, že záleží na všech životech, je jako přijít do nemocnice a v oddělení pacientů s rakovinou říkat, že existují i jiné vážné nemoci, na které se umírá. 

Hlásat v reakci na Black Lives Matter!, že záleží na všech životech, je jako přijít na cizí pohřeb a pokřikovat, že zemřeli i jiní lidé.

 

Kauza ohledně ultras slovenského fotbalového klubu Slovan Bratislava tak v kontextu dostává jiný rozměr. Jejich důvody k vyvěšení transparentu s nápisem White Lives Matter! jsou snadno čitelné. Jde o zjevnou reakci na hnutí Black Lives Matter!, která je sama o sobě jen a pouze reakcí. Fanoušci fotbalu si nechtějí vybojovat rovná práva, protože je už dávno mají. Chtějí jen snižovat význam hnutí Black Lives Matter! a činí tak v jedné linii s neonacisty, kteří s #WLM! přišli.

 

Prezident Zeman označuje Black Lives Matter! za rasistické hnutí, protože mu přiřazuje významy, které se zakládají na falešné implikaci. Otázkou je, zda heslo opravdu nechápe, nebo se připojuje k těm, kdo záměrně snižují hodnotu #BLM, aby nasbírali politické body mezi občany s pokrouceným pohledem na svět.

 

Demokratický kandidát na prezidenta USA Martin O'Malley před pěti lety svým kritikům naslouchal a pochopil, čeho se svým výrokem dopustil. Uvědomil si, že Black Lives Matter! je heslo, které už hodnotu bílých životů a všech životů jako celku zahrnuje, a tak jsou další hesla pouze reakcí, která má marginalizovat cíle #BLM a do společenské debaty nepřináší nic jiného než nenávist a konflikt. Navíc úplně zbytečně.  

 

To, co nám dnes nejvíce chybí, je umění vzájemně si naslouchat. Místo pochopení cílů jednoho hnutí se vytvářejí zbytečná reakční hnutí založená na nepochopení či konfliktu, a vytrácí se konstruktivní debata. Martin O'Malley udělal chybu, naslouchal, a napravil ji. Prezident Zeman a jemu podobní se nikdy neomluví. Naslouchat totiž nechtějí. 

 

„Black Lives Matter!“

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: TASR - Martin Baumann Tagy: rasismus
Ohodnoť článek
101
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.