Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Prezident Donald Trump rozdělil americkou společnost jako málokdo před ním. Dokáže ho však porazit demokrat Joe Biden?
Pro USA je aktuálně nejdůležitějším datem 3. listopad 2020. Právě na tento den připadnou volby, v nichž poznáme jméno nového amerického prezidenta.
Donald Trump usiluje o své znovuzvolení a možnost být nájemníkem v Bílém domě další čtyři roky. Množství skandálů, aktuální problémy kolem epidemie koronaviru či neutuchající protesty hnutí #BlackLivesMatter však do pozice favorita posouvají spíše jeho protikandidáta, Joea Bidena. Naznačují to i poslední průzkumy, podle nichž má kandidát demokratů náskok přibližně osm procentních bodů.
Tyto volby jsou navíc velmi specifické. Americký prezident se sám zotavuje z nákazy koronavirem, první předvolební debata byla fraškou, v níž se oba politici jen překřikovali, a je pravděpodobné, že konečné výsledky tentokrát nepoznáme ani týden po uzavření hlasovacích místností.
V tomto článku si přečteš:
Jak americké volby ovlivní koronavirus, kterým se nakazil Donald Trump
Proč výsledky tentokrát nebudou známé hned po uzavření volebních místností
Co se může stát v případě, že Trump prohraje
Jak funguje americký volební systém
Co je největší slabina Joea Bidena
Volební systém, jaký u nás neznáme
V amerických prezidentských volbách proti sobě už tradičně stojí kandidáti nejsilnějších politických stran – Demokratické a Republikánské strany. Ty si ještě před velkým finále obě strany vybírají v takzvaných primárkách, tedy vnitrostranických volbách, které jsou v každém ze států USA.
Když Donald Trump v roce 2015 v Trump Tower ve velkém stylu ohlásil kandidaturu, nikdo jeho politické ambice nebral příliš vážně. Přesto se mu rok nato podařilo zvítězit v primárkách a stal se kandidátem republikánů na amerického prezidenta.
Těžil z image známého byznysmena a boháče, ale také populistických vyjádření k imigraci, postavení americké ekonomiky ve vztahu k Číně a cílení na početnou voličskou základnu Američanů žijících na venkově. Přesto mu průzkumy nedávaly velkou šanci na úspěch.
Zdroj: TASR/AP
Souboj o Bílý dům byl však nakonec napínavý a po zavření volebních místností se oba kandidáti, Donald Trump i kandidátka demokratů Hillary Clintonová, ve vedení střídali. Donaldu Trumpovi se však podařilo zvítězit v rozhodujících státech, jakými jsou například Florida či Ohio. Už tehdy bylo jasné, že se stane 45. prezidentem USA.
Pokud by však v USA byl formát voleb stejný, jako například v Česku, Donald Trump by se prezidentem nestal. Získal totiž o téměř tři miliony hlasů méně než Hillary Clintonová (46,1 % vs. 48,2 %). Jenže v USA celkový počet hlasů o prezidentovi nerozhoduje.
Američané si prezidenta volí nepřímo – přes takzvané volitele. Každý stát má určitý počet takových zástupců. Nejvíce, 55, jich má Kalifornie. Ve většině států platí pravidlo „vítěz bere vše“. Znamená to, že kandidát, který získá více hlasů voličů, získá i všechny hlasy volitelů. Teoreticky je však možné, aby dal volitel hlas kandidátovi, kterého si sám vybere. Stalo se to už i v minulosti.
Ve volbě prezidenta jsou hlasy volitelů důležitější než lidové hlasování. Aby se kandidát stal americkým prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu, tedy nejméně 270 volitelských hlasů.
V roce 2016 Hillary Clintonová sice podle očekávání uspěla v bohatých státech jako Kalifornie nebo New York, ale Trump, zřejmě právě díky popularitě na venkově, posbíral volitele v celém středu USA. Hillary Clintonovou porazil v poměru 304:227 a stal se americkým prezidentem.
V historii amerických prezidentských voleb se dosud stalo již 5krát to, že kandidát, který vyhrál v celkovém lidovém hlasování, prohrál v důležitějším, volitelském hlasování, čímž zároveň prohrál boj o Bílý dům.
Zdánlivě nelogický volební systém však má své opodstatnění. Pokud by totiž rozhodoval prostý celkový počet hlasů, kandidáti by se v kampani mohli soustředit pouze na metropole jako New York, Chicago či Los Angeles, zatímco na malé státy jako Vermont či Delaware s méně než milionem obyvatel by mohli úplně zapomenout a problémy místních by zůstaly nevyslyšené.
Samozřejmě, stále platí, že například výsledky na Floridě dokáží rozhodnout celé volby, ale i tak jde o trochu vyváženější metodu. I ty nejmenší státy totiž mají alespoň tři volitelské hlasy.
Trumpova snaha o znovuzvolení
Aktuální prezident Donald Trump prošel letošními primárkami bez zaváhání, což je v zásadě tradicí. Ústava totiž hlavě státu dovoluje ucházet se o dvě funkční období a z nejvýznamnějšího postu v zemi se díky pozornosti médií kandiduje (a dělá kampaň) vždy snadněji.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Úspěchy a neúspěchy Donalda Trumpa
Zda bylo Trumpovo nakažení se koronavirem vymyšlené
Proč by se podle experta za Bidena nemusela většina Američanů stydět
Donald Trump ke svým úspěchům s oblibou zařazuje splnění slibů, jako například
růst ekonomiky. Ta však posiluje kontinuálně od konce hospodářské krize v roce 2009. „Splnil svůj slib, že významně omezí imigraci do USA, země se významně stáhla z úlohy světového lídra tím, že odstoupili od několika mezinárodních smluv,“ hodnotí dále působení Donalda Trumpa v Bílém domě Erik Láštic z Katedry politologie FIF UK Bratislava.
Kromě toho se americký prezident může pochlubit i několika úspěchy na poli diplomacie. Podařilo se mu například historické setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem a zprostředkoval i podpis trojstranné dohody mezi Izraelem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty.
Donald Trump je však i po čtyřech letech v Bílém domě stále kontroverzní osobností, která ještě více rozděluje americkou společnost. Roste etnické napětí, USA odstoupily od pařížské klimatické dohody, Donald Trump vyostřil vztahy s Čínou, Blízkým východem i Evropou a pokoušel se zamést pod koberec výsledky vyšetřování vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016.
„Během působení v prezidentském úřadě nedokázal Donald Trump na svou stranu nikdy získat většinu voličů,“ dodává Erika Láštic. „V kontextu voleb Trump stále dominuje republikánským voličům, ale na případné vítězství potřebuje přesvědčit i tzv. nezávislé voliče, tedy takové, kteří nejsou registrováni jako demokraté či republikáni. Trumpovým typickým voličem jsou bílí muži, ale ti mu na vítězství stačit nebudou,“ vysvětluje politolog Erik Láštic pro Refresher.
Podle dat z výzkumů Gallupje Donald Trump od roku 1945 jediným prezidentem, který nikdy v průběhu svého volebního období nedosáhl pozitivního ratingu v průzkumech. S jeho kroky na začátku září souhlasilo jen něco přes 43 % Američanů, nesouhlas vyjadřovalo až 53,3 %.
U voličů je více než to, co se stalo před rokem, důležitější to, co se děje dnes. Trump permanentně vede válku proti většině médií nebo sociální síti Twitter. Označuje je za šiřitele fake news a neustále podkopává jejich důvěryhodnost, ačkoliv v mnoha případech pouze objektivně fact-checkují nepravdy, lži a hoaxy, které americký prezident často rozšiřuje.
K vlně odporu se před volbami přidávají i mnohé známé osobnosti, které mohou mít na veřejné mínění nemalý vliv. Zajímavostí je, že Donald Trump se znelíbil už i několika republikánům.
Největším problémem Donalda Trumpa těsně před volbami zůstávají stále četné masové protesty proti policejní brutalitě vůči Afroameričanům, ale zejména epidemie nového koronaviru. V USA se nakazilo téměř 8 milionů lidí a zemřelo přes 215 tisíc. Výrazné jsou i počty těch, kteří kvůli pandemii přišli o práci. Po uvolnění opatření se nezaměstnanost vrací do normálu, avšak stále neklesla pod úroveň 8 %. V březnu to byla 4 procenta.
Ne příliš přesvědčivý Joe Biden
Demokratický kandidát Joe Biden se teoreticky může spoléhat na všechny hlasy těch, kteří Trumpa považují za největší katastrofu moderních amerických dějin a vyzývají k okamžité změně. Stačilo by mu také ukazovat na rostoucí čísla nakažených a nezaměstnaných.
„V tomto okamžiku všechny sázkové kanceláře i prognózy dávají nejvyšší šance na vítězství demokratovi J. Bidenovi. Jedna z nejlepších prognostických stránek v USA, projekt 538, odhaduje šance Bidena na zvolení v 85 případech ze 100, Trumpovi dává šanci v 15 ze 100 případů. Jinak řečeno, Biden je velký favorit, ale existují scénáře, ve kterých může Trump vyhrát,“ uzavírá Erik Láštic.
V první televizní debatě však byl s Trumpem, který mu neustále skákal do řeči, pořádně zaskočený.
Nejde přitom o žádného nováčka, 8 let působil jako viceprezident USA v době, kdy byl v úřadu Barack Obama. O nominaci demokratů, kterou se mu letos nakonec podařilo získat, se ucházel už v letech 1988 i 2008.
V kampani se snaží o prosazení výraznějšího zdanění bohatých, slibuje podporu pro etnické i sexuální menšiny a už delší dobu se zasazuje o regulaci držení zbraní.
77letý Biden je sice jen o tři roky starší než aktuální prezident, ale otázka jeho věku je poměrně častým tématem. Pokud by se stal novou hlavou země, první období by končil jako osmdesátník, čímž by byl s přehledem vůbec nejstarším prezidentem v americké historii. Aktuálně nejstarší prezident USA, Donald Trump, stále působí poměrně svěže a svého rivala často označuje jako „ospalého“.
Plusy Joea Bidena pro Refresher zhodnotil politolog Erik Láštic: „Je produktem doby a protikladem Trumpa. Přestože je také bílým a starým mužem, je celoživotním politikem, na současné poměry umírněným demokratem, který nevyrušuje ani nezávislé voliče, ani umírněné republikány. Je kandidátem, který nabízí návrat k ,normálnosti' a k tomu, že bude důstojným prezidentem, za kterého se většina Američanů nebude muset stydět. Samozřejmě, oproti Trumpovi působí ospaleji a ve srovnání s minulostí je patrné, že je to jiný, starší Biden než v době, kdy dělal viceprezidenta Baracku Obamovi.“
Zdroj: TASR/AP
Co bude s volbami? Nakazil se i Trump, sčítání výsledků může trvat týdny
Méně než měsíc před volbami vstupují do hry další dvě proměnné. Tou nejnovější je potvrzení covidu-19 u samotného Donalda Trumpa.
Jeho kritici okamžitě vyrukovali s teorií, že nákaza může být vymyšlená. Přišla totiž právě v době, kdy by Trumpovi umožnila neúčastnit se očekávaných televizních diskusí, kde by měl být podle očekávání terčem kritiky zejména on a jeho „zavádějící“ výroky.
Tato možnost je však stále méně pravděpodobná. Převoz Trumpa do nemocnice a pozitivní testy mnoha lidí kolem něj, včetně manželky Melanie či jeho poradců, by zřejmě nebylo možné zfalšovat. Na několika záběrech navíc Trump vypadal nemocně a informace o tom, že bral jak Remdesivir, tak i dosud neschválený Regeneron, naznačují, že jeho stav byl poměrně vážný.
Aktuální strategií však zřejmě je dostat Trumpa do formy co nejdříve, aby mohl v posledních týdnech před volbami tvrdit, že si covid-19 zkusil na vlastní kůži a nejde o nic, co by mělo Američany výrazněji trápit. Na jednom z posledních videí se také snažil přesvědčovat, že pod jeho administrativou se do nemocnic zdarma dostanou experimentální léky, které nasadili i jemu, a budou ještě před volbami dostupné pro každého.
Nevíme však, co bude s naplánovanými televizními debatami. Další by měla být 15. října, její osud však bude záviset na dalších testech Trumpa. Nedávno potvrdil, že online verze se zúčastnit neplánuje.
Zdroj: TASR/AP
Je však téměř jisté, že finální výsledky 3. listopadu v noci nebudou. Díky koronaviru a karanténním opatřením totiž letos výrazně více Američanů hlasuje poštou a úřady na to nejsou připraveny.
Jak vysvětluje Washington Post, už sčítání hlasů v březnových primárkách demokratů trvalo v několika státech dva až tři dny, v Kalifornii (ve státě s nejvyšším počtem volitelů) až neuvěřitelných deset dní.
Připravit se proto musíme na chaos. Už předané obálky nelze otevírat až do uzavření všech volebních místností. Na výsledky se tedy bude čekat několik dní, možná i týdnů.
Během nich může být v některých státech zakázáno zveřejňovat částečné výsledky, a ty, které již budou přicházet, mohou přilévat olej do ohně konspiracím a teoriím o manipulaci. Trump předem naznačuje, že v případě, že prohraje, výsledek neuzná a celé volby napadne u Ústavního soudu.
