Donald Trump bojuje o znovuzvolení, pokud vyhraje Biden, výsledky zřejmě neuzná. Vše, co potřebuješ vědět před volbami v USA

Pro USA je aktuálně nejdůležitějším datem 3. listopad 2020. Právě na tento den připadnou volby, v nichž poznáme jméno nového amerického prezidenta.

Donald Trump usiluje o své znovuzvolení a možnost být nájemníkem v Bílém domě další čtyři roky. Množství skandálů, aktuální problémy kolem epidemie koronaviru či neutuchající protesty hnutí #BlackLivesMatter však do pozice favorita posouvají spíše jeho protikandidáta, Joea Bidena. Naznačují to i poslední průzkumy, podle nichž má kandidát demokratů náskok přibližně osm procentních bodů.

Tyto volby jsou navíc velmi specifické. Americký prezident se sám zotavuje z nákazy koronavirem, první předvolební debata byla fraškou, v níž se oba politici jen překřikovali, a je pravděpodobné, že konečné výsledky tentokrát nepoznáme ani týden po uzavření hlasovacích místností.

Volební systém, jaký u nás neznáme

V amerických prezidentských volbách proti sobě už tradičně stojí kandidáti nejsilnějších politických stran – Demokratické a Republikánské strany. Ty si ještě před velkým finále obě strany vybírají v takzvaných primárkách, tedy vnitrostranických volbách, které jsou v každém ze států USA.

Když Donald Trump v roce 2015 v Trump Tower ve velkém stylu ohlásil kandidaturu, nikdo jeho politické ambice nebral příliš vážně. Přesto se mu rok nato podařilo zvítězit v primárkách a stal se kandidátem republikánů na amerického prezidenta.

Těžil z image známého byznysmena a boháče, ale také populistických vyjádření k imigraci, postavení americké ekonomiky ve vztahu k Číně a cílení na početnou voličskou základnu Američanů žijících na venkově. Přesto mu průzkumy nedávaly velkou šanci na úspěch.

Souboj o Bílý dům byl však nakonec napínavý a po zavření volebních místností se oba kandidáti, Donald Trump i kandidátka demokratů Hillary Clintonová, ve vedení střídali. Donaldu Trumpovi se však podařilo zvítězit v rozhodujících státech, jakými jsou například Florida či Ohio. Už tehdy bylo jasné, že se stane 45. prezidentem USA.

Pokud by však v USA byl formát voleb stejný, jako například v Česku, Donald Trump by se prezidentem nestal. Získal totiž o téměř tři miliony hlasů méně než Hillary Clintonová (46,1 % vs. 48,2 %). Jenže v USA celkový počet hlasů o prezidentovi nerozhoduje.

Američané si prezidenta volí nepřímo – přes takzvané volitele. Každý stát má určitý počet takových zástupců. Nejvíce, 55, jich má Kalifornie. Ve většině států platí pravidlo „vítěz bere vše“. Znamená to, že kandidát, který získá více hlasů voličů, získá i všechny hlasy volitelů. Teoreticky je však možné, aby dal volitel hlas kandidátovi, kterého si sám vybere. Stalo se to už i v minulosti.

Ve volbě prezidenta jsou hlasy volitelů důležitější než lidové hlasování. Aby se kandidát stal
americkým prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu, tedy nejméně 270 volitelských hlasů.

V roce 2016 Hillary Clintonová sice podle očekávání uspěla v bohatých státech jako Kalifornie nebo New York, ale Trump, zřejmě právě díky popularitě na venkově, posbíral volitele v celém středu USA. Hillary Clintonovou porazil v poměru 304:227 a stal se americkým prezidentem.

V historii amerických prezidentských voleb se dosud stalo již 5krát to, že kandidát,
který vyhrál v celkovém lidovém hlasování, prohrál v důležitějším, volitelském hlasování, čímž zároveň prohrál boj o Bílý dům.

Zdánlivě nelogický volební systém však má své opodstatnění. Pokud by totiž rozhodoval prostý celkový počet hlasů, kandidáti by se v kampani mohli soustředit pouze na metropole jako New York, Chicago či Los Angeles, zatímco na malé státy jako Vermont či Delaware s méně než milionem obyvatel by mohli úplně zapomenout a problémy místních by zůstaly nevyslyšené.

Samozřejmě, stále platí, že například výsledky na Floridě dokáží rozhodnout celé volby, ale i tak jde o trochu vyváženější metodu. I ty nejmenší státy totiž mají alespoň tři volitelské hlasy.

Trumpova snaha o znovuzvolení

Aktuální prezident Donald Trump prošel letošními primárkami bez zaváhání, což je v zásadě tradicí. Ústava totiž hlavě státu dovoluje ucházet se o dvě funkční období a z nejvýznamnějšího postu v zemi se díky pozornosti médií kandiduje (a dělá kampaň) vždy snadněji.