Některé studie poukazují na to, že toxicky pozitivní lidé jsou v některých případech méně úspěšní, více sobečtí a dokonce lehkovážnější.
Být skvěle naladěn a živit v sobě pozitivní myšlenky ti dokáže pomoci v různých životních situacích. S těmito názory se setkáváme všude, na sociálních sítích, v článcích oblíbených magazínů nebo od známých. Určitě s tím máš již nějakou zkušenost. Způsob života „good vibes only“ však není tak ohromující, jak se může na první pohled zdát.
Říká se, že jsme směsí pěti lidí, se kterými se nejčastěji setkáváme a proto je více než fajn mít ve svém okolí vždy pozitivně naladěnou osobu, která nás dokáže dobít energií a podpořit milými slovy, která má sílu zjemnit naše problémy. Na druhé straně, kdy je už i toho pozitivního hodně? Je to vůbec možné? Ano je. V tomto článku se dočteš co je to toxická pozitivita.
Neuropsycholog Robert Krause říká, že je pozitivní pohled na svět v mnoha situacích výhodný, ale ne vždy: „Pokud však jednotlivec ztrácí objektivitu v prožívání, která se může projevit například zlehčováním život ohrožujících věcí, tak v tom případě můžeme uvažovat nad tím, že tento typ vnímání lze jednotlivci krátkodobě pomáhá, ale v dlouhodobé perspektivě ho/ji ohrožuje.“
- Co je to toxická pozitivita
- Jak rozpoznáš to, zda si toxicky pozitivní
- Jak se naučit popisovat své pocity
- Kdy máš být negativní
- Jaké fráze nejčastěji používají toxicky pozitivní lidé
Vyzkoušel jsem si měsíc bez alkoholu: Udělalo to se mnou víc, než jsem čekal
7. února 2021 14:30
Toxická pozitivita
Toxická pozitivita by se dala charakterizovat jako pozitivní pocit nebo myšlenka v situaci, kdy to reálně není pravda. Nastat může v případě, že se ti stalo v životě něco negativního a i tak ti tvé okolí nebo tvé vlastní já říká „To bude dobré, nic se neděje“.
Některé studie poukazují na to, že toxicky pozitivní lidé jsou v některých případech méně úspěšní, více sobečtí a dokonce lehkovážnější. Důležitá otázka je to, jak zjistíš, zda si ty nebo někdo v tvém okolí toxicky pozitivní. Jednotlivec by si měl v první řadě uvědomit, že mu jeho styl jakým myslí ubližuje, nebo nezná jinou rovinu myšlení.
View this post on Instagram
Je však možné i to, že ty sám si toho nedokážeš všimnout a vnímá to jen tvoje okolí. „Pokud styl myšlení jednotlivce popírá objektivní faktické zkušenosti, tak je jeho/její způsob uvažování zkreslený natolik, že si svou iracionalitu ani neuvědomuje a může mít náznaky toxicity a to zejména v případech, kdy bude jednotlivec popírat a vyhýbat se negativním emocím a nahrazovat je pouze pozitivními,“ říká Robert Krause.
Jak můžeš najít balanc ve svých pocitech
Je přirozené, že každý člověk využívá jakousi paletu svých emocí. Jsou chvíle, ve kterých se cítíš šťastný, spokojený, jsi sám se sebou vnitřně vyrovnaný, ale nastanou i okamžiky, kdy prožíváš smutek a nespokojenost. Samozřejmě jsou dokonce chvíle, kdy zažíváš vše v jednom emočním koktejlu.
Podle Roberta Krause je to znak toho, že psychicky zdravě funguješ: „Pokud nás však emoce dostávají pod kontrolu a my je zpod naší kontroly ztrácíme, tak by to mělo začít vyžadovat naši vědomou kontrolu. Za vznikem emocí jsou skryté naše potřeby a proto by se lidé neměli soustředit čistě jen na emoce, ale i na to k čemu je emoce zvou.“ Je tedy třeba, abys věděl, zda je tvá potřeba při dané emocí naplněna.
Čím více se budeš vyhýbat svým negativním myšlenkám, tím více poroste tvá tendence ignorovat negativitu. Nejsme však jen šťastní lidé. Občas je nám smutno, jsme rozzlobení nebo trpíme úzkostí.
Základní fráze, které používají toxicky pozitivní lidé
Ve většině případů slyšíme toxicky pozitivní lidi vyslovit věty, které jsou neadekvátní a neempatické v dané situaci: „Hlavně mysli pozitivně.“ nebo „Ve všem musíš najít něco dobrého.“
„Popírání reality a neupřímně inkongruentní postoj škodí nejen člověku, který ho má, ale i okolí, které ho vnímá, protože v nich může evokovat nepříjemný pocit selhání a neschopnosti změnit vlastní prožívání,“ říká k toxicky pozitivním frázím Robert Krause.
View this post on Instagram
V životě se každý setká s náročnými situacemi od běžného stresu až po trvalý a opravdu hluboký zármutek. Podle studie potlačování emocionálních reakcí, ať už pozitivních nebo negativních vyvolává nervovou odpověď v kardiovaskulárním systému. Jiná studie zase poukázala na to, že jedinci, kteří akceptovali své emoční stimuly měli nižší srdeční frekvenci a rychleji se dokázali ze situace vzpamatovat.
Máš být vůbec někdy negativní?
Robert Krause tvrdí, že bys neměl být negativní nebo pozitivní. Mnohem důležitější pro zdravé psychické fungování je prý to, když dokážeš prožívat emoce a vnímáš mezi nimi rozdíl: „Je přirozené plakat, když truchlíme a smát se, když jsme šťastní. Pokud se však mermomocí chceme smát, když nám je smutno, tak popíráme vlastní prožívání a nejsme ve shodě s tím, co se v nás děje,“ tvrdí neuropsycholog Robert Krause.
Odborně se tento jev nazývá inkongruence. Jde o neshodu mezi tím, co prožíváme a co dáváme navenek. Znamená to, že bychom se neměli dělit na pozitivní a negativní, ale měli bychom se naučit vnímat věci různou optikou.
Tvrdá realita
Být k sobě upřímný a přiznat si reálnou situaci, které čelíš prý podle Roberta Krause nemusí být vůbec jednoduché. Nikde nenajdeme návod, jak přijmout realitu. Naučit se přiznat si tvrdou realitu, ti ale poskytne větší úlevu a pochopení ve svých vlastních pocitech. „V některých bodech je přijetí reality až otázkou času, ale je významné, aby k tomu došlo, protože realita je v očích pozorovatele a oči pozorovatele jsou ovlivněny optikou, kterou člověk disponuje a proto není jedno, jak okolní svět vnímáme.“
Sociální sítě jako zdroj toxické pozitivity
„Sociální sítě dostaly od lidí takovou moc, že ovlivňují nejen vnímání druhých, ale i to, jak jednotlivci začínají vnímat sebe samých. Pokud vidíme lidi, kteří vše zvládají ideálně (v našich očích), tak to může působit jako zúskotňující, zahanbující a konfrontující,“ popisuje toxickou pozitivitu na sociálních sítích Robert Krause.
Tvrdí, že následně může nastat situace, kdy jednotlivec může toužit po tom co nemá a začít lhát sám sobě tím, že to vlastně má. „Lidé se naučili žít toxicky prožitkově a zapomněli na reflektivní štěstí a to je ten typ štěstí, který se váže na zkušenost a ne vědomou kontrolu svých myšlenek jako to při lidech hlásících nadměrnou pozitivitu bývá.“
Na druhou stranu dodává, že je třeba, aby byli lidé pozitivní a věřili sobě, ale i lidem, kteří si jejich důvěru zaslouží. Dodává, že tato víra by měla být reflektivně uchopitelná a tedy při vzpomínce by ti měla signalizovat příjemný pocit.
Toxická pozitivita na sociálních sítích během pandemie
Hlavním tématem tohoto roku je jistě nový koronavirus a informace o něm se na nás valí z každé strany. Je dost pravděpodobné, že během povinné karantény někdo z tvého okolí začal péct, učit se nový jazyk, třídit šatník a dokonce už perfektně ovládá pozdrav slunci, nebo se chodí otužovat.
V popisech fotek a videí nezapomene říct to, v jaké jsme situaci ale všechno bude samozřejmě dobré a tento čas třeba využít plnohodnotně na plnění si svých zameškaných snů. Ty sedíš na druhé straně monitoru a koukáš na obrázky s pocitem, že jsi selhal, protože máš z několikaměsíčního pobytu doma depresi a nemyslíš si, že je všechno super. Možná jsi už pár týdnů neviděl nikoho ze svých blízkých, nebo jsi dokonce přišel o práci a nevíš co dál.
"Lidem doporučuji, aby se přestali hnát za cíli druhých lidí a začali více reflexí sebe. Je v pořádku péct koláč a nečíst knihu stejně jako je v pořádku číst knihu a nepéct koláč. Dělejme to, co nás naplňuje a ne to, čím chceme naplňovat představy druhých lidí o nás samotných, protože pokud budeme dělat to, co navenek vypadá dobře, ale vnitřně nás nenaplňuje, tak náš život nebude mít tu esenci reflektivního štěstí o kterou každý z nás usiluje,“ popisuje aktuální situaci Krause.
View this post on Instagram
