Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Rotmistr z Armády ČR, který pomáhá v náchodské nemocnici s pacienty nakaženými koronavirem pro REFRESHER popsal, jakým situacím musí čelit, jestli se nebojí nákazy a jak na zasahující jednotku reagují pacienti.
Situace ohledně koronaviru v České republice se vůbec nevyvíjí dobře. Některé nemocnice se potýkají s takovým nedostatkem personálu, že Armáda České republiky musela do boje povolat také vojáky. Jedno z nejhůře zasažených měst je právě Náchod, kam přijela pomáhat jednotka z Chrudimi. S rotmistrem Pešlem jsme řešili, jaké nejhorší situace na ně v nemocnici čekaly, zda se nebojí nákazy koronavirem a jak na jejich přítomnost v nemocnici reagují pacienti.
Můžete nám svůj oddíl představit? Odkud jste přijeli pomáhat do náchodské nemocnice?
Naše jednotka pochází ze 43. výsadkového pluku, který je dislokován v Chrudimi. Je to teď nově vzniklá jednotka, která navázala na 43. výsadkový prapor a k 1. 10. na 43. výsadkový pluk. Dalo by se říci, že je to takový třetí páteřní útvar, který může dále exponovat vedle 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Z tohoto útvaru jsme přijeli do Náchoda.
Kolik vás sem dorazilo?
Celkem má toto uskupení 10 lidí, s tím že sedm z nich působí tady v Náchodě a tři další jsou na odloučeném pracovišti v Jaroměři.
Pokud se situace zhorší, máte v záloze další kolegy, kteří by vám sem přijeli pomoci?
Ano, nyní bude právě docházet k rotaci, a to uskupení bude navýšeno o několik členů, což si Nemocnice Náchod vyžádala cestou kraje a následně cestou Ústředního krizového štábu. Schvalovací proces jde přes Generální štáb, který dá požadavek na jednotlivé útvary a následně dojde o navýšení počtu vojáků.
Sestavení týmu je ale také na bázi dobrovolnosti, kdo se přihlásí a pokud by došlo k situaci, že nikdo, tak následně vybírá velitel.
Jednalo se o rozkaz z vedení, nebo jste se k výpomoci přihlašovali dobrovolně?
Ředitel nemocnice si dá požadavek, projde to schvalovacím procesem, následně tento požadavek přijde k nám na útvar a tam potom, podle úkolů, které mají jednotlivé jednotky a podle toho, jak jsou dostupné, se tento požadavek předá veliteli jednotky a ten sestaví tým. Sestavení týmu je ale také na bázi dobrovolnosti, kdo se přihlásí a pokud by došlo k situaci, že nikdo, tak následně vybírá velitel.
Rotmistr Pešl z Armády ČR Zdroj: REFRESHER/Tereza Šnajdrová
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak konkrétně armáda v nemocnici pomáhá
Jak stresující je starat se o pacienty ve vážném stavu
Jak řeší psychicky náročné situace
Jak jim místní nosí nosí bábovky, zavařeniny a kávy
Máte za tuto výpomoc nějaké speciální odměny? Nebo je to vaše povinnost?
Ne to ne, jsme normálně placeni svým platem. Žádné zvláštní příplatky za to nemáme.
Jaká je vaše obvyklá role v armádě?
Já osobně jsem specialista, operátor bezpilotního prostředku. Laicky řečeno se zabývám drony, pod sebou mám další tři specialisty, které stále musím zdokonalovat a seznamovat je se systémem prostředků, se kterými pracujeme.
Tak proč zrovna vaše jednotka byla vybrána na pomoc v nemocnici? Máte základní zdravotnické vzdělání?
Každý voják má nějaké základní, dalo by se říci zdravotní vzdělání. Sice ho zde nijak výrazně neuplatňujeme, ale k práci, kterou zde vykonáváme, je to dostačující.
Jak konkrétně zdravotnickému personálu pomáháte?
Naše uskupení je zde rozděleno na dva tříčlenné týmy a máme na starosti jednotku ARO a oddělení rehabilitace, které bylo předěláno na tzv. Covid centrum. V nemocnici provádíme pomocné práce, které se týkají hygieny pacientů, poskytujeme sestrám pomoc při manipulaci s nimi, pomáháme s roznosem léků, dezinfekce.
A jak na to personál reaguje? Jsou vám vděčni?
Personál je velice vděčný, protože ten úbytek tady je velmi značný. Hodně lékařů a sester je nakažených, takže si nesmírně váží naši pomoci. Kluci z jednotky říkali, že cokoliv udělají, tak jim za to personál strašně moc děkuje.
Zdroj: facebook.com/oblastni.nemocnice.nachod
A pacienti? Není to pro ně stresující, protože si o to více uvědomí, že situace je opravdu vážná?
Abych pravdu řekl, tak pacient ani neví, že tam ten voják je. Pracujeme na nejvíce infikovaných odděleních v republice, kde leží většinou pacienti na plicních ventilacích, v umělém spánku, pod vlivem léků… Takový pacient ani nevnímá, jestli u něj nějaký voják je, nebo ne. Nosíme k nim celoochranné obleky, pod kterými máme nemocniční oblečení, takže hospitalizovaný kolikrát ani neví, že se jedná o vojáka.
Pacient, který byl při vědomí viděl, že je voják, dal se s ním do řeči a už na tom byl psychicky tak špatně, že ho vyloženě žádal o to, aby ukončil jeho život.
Ale mám teda od kolegy takovou příhodu. Pacient, který byl při vědomí viděl, že je voják, dal se s ním do řeči a už na tom byl psychicky tak špatně, že ho vyloženě žádal o to, aby ukončil jeho život. Což by se s doktorem asi nestalo. Je to opravdu velký nápor na psychiku. Můj kolega se s ním pak zůstal a snažil se ho psychicky podpořit.
Jakou zde máte pracovní dobu? Střídáte se na směnách, nebo je to tzv. práce od nevidím do nevidím?
Pracujeme na směny po 12 hodinách.
Jak dlouho zde budete vypomáhat?
Délku nasazení zatím nemáme stanovenou, nyní se akorát řeší střídání, takže tu pravděpodobně budeme, dokud to bude potřeba. Dokud ředitel nemocnice bude vyžadovat pomoc a dokud to situace dovolí, tak prostě budeme k dispozici.
Kde jste mezitím ubytovaní?
Asi 4 minuty chůze odtud v Domově mládeže od jedné střední školy a je to naprosto dostačující.
Pokud dojde k nějaké opravdu psychicky náročné situaci, se kterou se třeba někteří kluci setkali poprvé, tak si společně sedneme a mluvíme o tom.
Jak po takto náročné práci, která je hodně psychicky náročná, relaxujete? Došlo k uzavření všech volnočasových aktivit…
Jediné, co se dá dělat je běhat, takže si společně chodíme zaběhat. Pokud dojde k nějaké opravdu psychicky náročné situaci, se kterou se třeba někteří kluci setkali poprvé, tak si společně sedneme a mluvíme o tom. A pak to jdeme prostě vysportovat. Ke cvičení nepotřebujeme žádné železo, stačí nám lavička a běh, zrelaxujeme se a jdeme dál.
Měli jste možnost se také podívat po městě? Jak na vás reaguje veřejnost? Váží si vaší pomoci?
Abych vám pravdu řekl, tak jsme zde byli nasazeni už na jaře, a to, když došlo k uzavření hranic, a přesto jsem ještě neměl možnost pořádně vidět centrum města. Veřejnost na nás ale reaguje velmi pozitivně, na některá oddělení stále nosí bábovky, zavařeniny, kávy atd. Je to velmi příjemné zpestření.
Jaké konkrétní ochranné kroky při pomoci musíte dodržovat? Máte i nějaké omezení mimo nemocnici?
Řešíme to i v ubytování, kde každá směna bydlí samostatně, aby se kluci nepotkávali. Jeden tým je na směně, druhý spí a pak se vymění. Co se týče ochranných pomůcek, tak ještě před odjezdem jsme měli poučení o zacházení s ochrannými pomůckami, protože pracujeme v celoochranných oblecích včetně masky, a dvou párů rukavic. Ta bezpečnost je tu na prvním místě a procedura oblékání na směnu je velmi striktní.
Zdroj: facebook.com/oblastni.nemocnice.nachod
A kdo vám poskytl ochranné pomůcky, které používáte? Byla to náchodská nemocnice nebo Armáda ČR?
Ty pomůcky máme zde od nemocnice.
My s tím vlastně počítáme a bereme to tak, že to určitě přijde. Já sám jsem se již koronavirem nakazil,
Nebojíte se, že se vy sami nakazíte koronavirem?
My s tím vlastně počítáme a bereme to tak, že to určitě přijde. Já sám jsem se již koronavirem nakazil, takže mám nyní imunitu. Říká se, že je nějakých 90 dní, i když každý uvádí něco jiného.
Co na to říkají vaše rodiny?
Rodiny se s tím musí smířit, ale ony s tím počítají.
Pokud by se chtěli do pomoci zapojit i nějací dobrovolníci, je to možné? A co pro to musí udělat?
O tom bohužel nemám žádné informace, ale doporučil bych zkontaktovat nemocnici. V tuto chvíli jsou zde opravdu rádi za jakoukoliv pomoc. Dobrovolnictví však bohužel neřešíme my, ale internet je určitě plný informací, personál je opravdu vděčný za každou pomocnou ruku.
